V důsledku nedávného zavedení kontroly pohybu kapitálu a nejistot kolem jednání o nové pomoci tato bilance zřejmě ještě vzroste. Kvůli tomu bude muset eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) půjčit Řecku ve třetím balíku finanční pomoci asi třikrát více, než se loni předpokládalo. "Řecká vyjednávací pozice žádným velkým úspěchem nebyla," řekl Reuters ekonom německé Commerzbank Christoph Weil. "Je evidentní, že řecká ekonomika se propadla do těžké recese. V prvních dvou čtvrtletích tohoto roku je to jednoznačně důsledek politiky řecké vlády," dodal.

MMF a Evropská komise tento týden zveřejnily analýzy řecké finanční situace

Už ve druhém pololetí minulého roku začala vláda pravého středu premiéra Antonise Samarase vzhledem k blízkosti voleb zkoumat, jak by se vymanila z přísného dohledu věřitelské "trojky". Řecko ale obnovovalo ekonomický růst a vládě se dařilo získat za příznivých podmínek přístup na trhy dluhopisů. Samaras doufal, že záchranný program země ukončí v únoru a po něm dostane záložní úvěr v sumě 20-30 miliard eur.

Když Samarasova sázka nevyšla a moci se v lednu ujala krajně levicová SYRIZA s mandátem ukončit úspory a reformy, začala ekonomika klesat a Řecko mohlo v nové atmosféře zesílené nedůvěry na návrat na trh zapomenout. Věřitelé nyní předpokládají, že na úvěrové trhy se Řecko nepodívá tři roky a mezitím mu budou muset dodat dalších 80-100 miliard eur.