Už poměrně dlouho jsou slyšet hlasy, jak se Evropa musí začít připravovat na válku, zbrojit, a tak všelijak podobně. Hlasy slyšet jsou, ale skutek utek. Jak by taky ne; po pádu Sovětského svazu měly být už jen samá pozitiva a sociální jistoty. Samozřejmě, byly tu války a jedenácté září přineslo staronovou hrozbu terorismu. Ale nikdo nečekal, že se na bojišti znovu utkají dvě moderní armády.
Války v Iráku, v Afghánistánu i bombardování Libye určily povahu možných konfliktů. Tedy, že vyspělá armáda přijde, vybombarduje, co se dá, a pak zlomí odpor zastaralé a demotivované armády. Tímto způsobem byly koncipovány i zbraně pro budoucí konflikty. Naváděné, přesné a drahé. Takové, jaké si můžete dovolit, když vám od protivníka nic nehrozí. V Kremlu si evidentně dobře spočítali, že na proxy konflikt, ve kterém se nebudou moci direktně angažovat, nejsou USA a jejich spojenci připraveni. Koneckonců, s tím, jak se to s armádami v EU a v USA vyvíjí, se nikdo netajil.
Teď zastánci uspořádání světa, které tak nějak fungovalo po 32 let, potřebují zbrojit. Jenže ono to nejde. Řada z nich stále žije v iluzi „mocného Západu“. Jenže průmyslová základna, na které tato moc stála, je ta tam. Jeden příklad za všechny; USA potřebují ledoborce. Jenže poslední ledoborec spustily na vodu v roce 1976, a stavět je už neumějí. Takže se bude začínat znovu od píky, protože zkušení lidé už umřeli nebo odešli do důchodu.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Jednak by zejména progresivní politici museli zaříznout své nedávno zrozené dítě Green Deal a všechny jeho předchozí iterace, které omezují průmysl. Ale pak by tento průmysl museli rozšířit, což opět vyžaduje průmyslovou základnu. A nejtěžší úkol, přesvědčit obyvatele, zejména mladé, že pracovat ve fabrice je normální, dokonce záslužné. Že „montovny“ jsou potřeba, že jsou potřeba víc než studium vlivu katolické literatury na současné sexuální stereotypy.
To samé u armády. Jak chcete motivovat lidi, aby odevzdali svou autonomii a v tom nejhorším případě i život (což s rusko-ukrajinským konfliktem začalo být mnohem reálnější)? Penězi? Kdy si je voják užije? Pojmy jako hrdost a služba vlasti by musely přestat být jen prázdnými frázemi. Naopak by se na smetiště dějin musela odebrat fráze „toxická maskulinita“ a podobná feministická klišé, která mají z mužů udělat povolné eunuchy.
Zkrátka a dobře, současní politici by museli začít bourat to, co se zde více než 30 let budovalo. Ale – i kdyby chtěli, nebude to možné. Ne pro ně. Jsou příliš svázáni s dosavadním vývojem, pomáhali ho vytvářet, ti méně agilní tvrdili, že je marné pokroku vzdorovat. Pokud takoví dlouholetí funkcionáři najednou otočí, kdo jim bude věřit? Tím spíše, že je Putin načapal s kalhotami staženými a nikdo z nich před válkou na Ukrajině nevaroval.
Co víc, porušili by 30 let platnou smlouvu, která vzešla právě z válek vedených po pádu Sovětského svazu. Totiž, že obyvatelstva se válka netýká, neobtěžuje ho (kromě mediálního pokrytí). Kdo nechce, do války nejen nemusí, ale dokonce ji může zdařile ignorovat. A ať se na Blízkém východě bombardovalo, jak chtělo, na život v USA a v Evropě to nemělo vliv, nikdo nemusel jít vyrábět bomby, když nechtěl. Samozřejmě, válka dala do pohybu migraci, nemluvě o terorismu. Ale to jsou důsledky nepřímé, o několik let odložené.
A pak je tu třetí důvod, ideologický. Současní funkcionáři by dělali revoluci kvůli tomu, aby vše zůstalo při starém. Aby udrželi pořádek světa, který podle všeho končí. Jenže revoluce se dělají proto, aby se poměry změnily.
Z toho plyne jediné. Okolo „mobilizace“, zbrojení a přípravy na válku bude hodně křiku a utratí se kvůli ní hodně peněz. Ale žádná skutečná změna nepřijde. Té není současná garnitura v Praze, v Berlíně, v Bruselu, ani ve Washingtonu schopná.
Autor je redaktor ParlamentníListy.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta