Podle tureckého vicepremiéra Numana Kurtulmuse bylo z práce vyhozeno celkem 103 824 státních zaměstnanců, přičemž dalších 33 483 bylo suspendováno, a to od 15. července minulého roku. Právě tehdy se o převzetí moci v zemi pokusila část armády údajně v reakci na posilování moci prezidenta Erdogana. Erdogan puč následně využil k posílení vlastní moci a zároveň vypsal i referendum týkající se ústavních reforem, které významně posilují prezidentské pravomoci. Referendum úspěšně prošlo a v evropských zemích kvůli němu docházelo i k nepokojům. Výsledkem byla i diplomatická roztržka mezi Tureckem a některými evropskými zeměmi kvůli referendu. Agitaci tureckých představitelů na svém území zakázalo například Nizozemsko.
Turecká vláda ze zosnování puče obvinila reformního islámského klerika Fetuláha Gullena, který aktuálně pobývá ve Spojených státech. Podle Kurtulmuse jsou čistky proti Gullenovým (i skrytým) sympatizantům na území Turecka nezbytností. Nutno zmínit, že kazatel Gullen to, že by měl jakýkoliv podíl na přípravách puče, odmítl.
Podle Bloombergu turecké ministerstvo vnitra vězní e více než 50 tisíc lidí, které podezřívá z členství v Gullenově hnutí. Data pochází z 3. července letošního roku. Turecko zároveň vypsalo zatykač na 8 tisíc dalších.
Podle Kurtulmuse mohou někteří Gullenovi sympatizanti operovat skrytě. „Mohou chodit po sněhu tak, aniž by zanechávali stopy,“ sdělil Kurtulmus agentuře Bloomberg. Postup proti Gullenovi a jeho sympatizantům si vysloužil hlasitou kritiku ze strany Západu. Je namístě říci, že mezi těmi, které Erdogan v rámci svých čistek uvěznil, jsou rovněž novináři, akademici i aktivisté.
ZÁBĚRY Z PUČE. ROZEZLENÍ TURCI VOJÁKY PUČISTŮ NEŠETŘILI:
:
Zrovna tento týden Erdogan oživil vlny kritiky vůči své osobě, když zadržel skupinu mezinárodních aktivistů včetně ředitele turecké divize Amnesty International. Ti se účastnili workshopu na ostrově poblíž Istanbulu. „Sešli se tam, jako by snad pořádali setkání, které by v loňském puči mělo pokračovat,“ vyjádřil se na jejich adresu Erdogan.
Tureckou stranu toto úterý kritizovala i sama Amnesty International, a to poté, co bylo rozhodnuto, že se zadržení aktivistů ještě o sedm dní protáhne. „Je skutečně absurdní, že jsou vyšetřováni pro údajné členství v ozbrojené teroristické organizaci,“ sdělil Bloombergu ředitel Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen. Podle Dalhuisena je pro ně delší pobyt v celách důkazem o „bezohledném zacházení, kterého se v Turecku dostává těm, kteří se v zemi snaží vystupovat za lidská práva“. Evropští lídři jsou zároveň znepokojeni tím, jak se v posledních měsících Turecko začíná přiklánět stále více směrem k autoritativnímu zřízení.
V posledním roce Erdoganova klika v Turecku podnikla rovněž ostrý výpad vůči tamním médiím. Podle tureckého úřadu proti tisk bylo na příkaz úřadů zavřeno 110 mediálních titulů, a to opět kvůli údajným vazbám na Fetulaha Gullena. Daších dvacet pak bylo uzavřeno pouze dočasně. Poté, co došlo k jejich prošetření, jim byl provoz opět umožněn. Celkově byly znovuobnoveny tiskové akreditace celkem 715 žurnalistů. Zbaveno obvinění bylo ale také zhruba 34 tisíc státních zaměstnanců. Jak sdělil Bloombergu Kurtulmus, poté, co se ukázala jejich nevina. Čistky probíhaly pod záštitou Erdoganových dekretů, které vyhlašoval v reakci na stav nouze vyhlášený okamžitě po loňském nezdařeném puči. Soudní moc v Turecku podle tureckého ministerstva spravedlnosti prošetřila celkem 168 206 lidí, kteří byli na puč údajně napojeni. Celkem 48 tisíc pak bylo propuštěno, ale nadále zůstávají monitorováni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jok
