„V rozhovoru, který proběhl na summitu NATO ve Walesu, nás britský ministr zahraničí Philip Hammond ujistil, že členské státy NATO ve východní části Evropy už Rusko ohrožovat nebude. Mimo jiné také Hammond zmínil, že Putin údajně ví, kde jsou hranice, za které nemůže jít. Toto prohlášení se Hammondovi příliš nepovedlo. Protože právě to, že jsme ignorovali, když okupační země překročila ony `hranice`, nás dostalo do současných problémů,“ je přesvědčena Daleyová.
„Důvěryhodnost NATO byla podkopána už tím, že Obama nedostatečně zareagoval na to, že syrský vůdce Asad použil chemické zbraně a v přeneseném slova smyslu tedy rovněž překročil jasně stanovené hranice. Nyní zase NATO není dostatečně jednotné a rozhodné v situaci, kdy čelí ideologii sovětského mocenského bloku. Nejde však o novou studenou válku, ale o chaos,“ konstatuje Daleyová.
„Všichni tvrdili, že summit ve Walesu bude pro NATO důležitým testem. Byli jsme svědky záplavy diplomatických slov, jejichž prostřednictvím se snažili západní političtí lídři zakrýt rozdíly ve svých názorech. Politici z východní Evropy, kteří se cítí nejvíce ohroženi Ruskem, se však zdaleka netvářili tak optimisticky jako Hammond. Zcela správně totiž tuší, že na základě vynuceného příměří bude muset Petro Porošenko později akceptovat invazi na Ukrajinu `jaderné mocnosti Ruska`, jak se Putin bezostyšně chlubil touto ruskou vyjednávací výhodou,“ všímá si Daleyová rozdílnosti názorů některých politiků.
Putin se bude podle Daleyové i nadále snažit ovládat regiony v jihovýchodní Ukrajině. Bude podkopávat suverenitu svého souseda a dělat vše pro to, aby se Ukrajina nemohla stát členem NATO či Evropské unie. „A tomu bude tleskat celá řada západních komentátorů, kteří budou tvrdit, že je chybou Západu snažit se do svého tábora přetáhnout Ukrajinu a Pobaltí. Podle jejich názoru prý agresi Ruska způsobilo hloupé počínání Evropanů. Tento klub obhájců Ruska je tvořen starými marxisty, kteří si nevšimli, že Rusko je kapitalistickým státem, kde neplatí žádná pravidla. Tito komunisté zároveň kritizují Evropskou unii a Brusel vydávají za agresivní řiši sovětského typu,“ vyjadřuje se Daleyová s nechutí o kritických postupech vůči Rusku.
„Mohli by mi tito lidé vysvětlit, proč se domnívají, že Rusko má oprávněný nárok na státy, které Sovětský svaz před svým rozpadem zotročoval a ponižoval? Proč mají Rusové morální právo okupovat Ukrajinu, která je celým světem považována za suverénní stát. Jediné, s čím organizace NATO a EU přišly, jsou sankce. Ty se ovšem nedotknou samotného Putina a jeho věrných, ale především obyčejných Rusů. Putin je prostě na koni. Je si vědom toho, že Rusové se pod tíhou sankcí semkli a jsou ochotni se v rámci romantické myšlenky o znovuobnovení Ruské říše přenést přes nastávající útrapy. Jeho popularita se v souvislosti s tímto pohledem stále zvyšuje," upozorňuje Daleyová.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„A co další události, které ohrožují svět v globálním měřítku? Zaslechli jsme z Walesu poměrně hlasitou bojovnou rétoriku týkající se Blízkého východu a ISIS. O mnoho tišeji se mluvilo o skutečném plánování náletů amerických letadel na základny ISIS v Sýrii, jejichž součástí mají být i Britové, a především o tom, jestli bude Západ spolupracovat s Asadem. To mi přijde jako zcela absurdní. Proč bychom měli řešit spolupráci s režimem, který se dopustil válečných zločinů? Opravdu by měl Západ mezi sebe vzít režim, jenž může považovat za štěstí, že unikl podobnému leteckému útoku přibližně před rokem?“ ptá se Daleyová.
„Mezitím se stal britský premiér David Cameron hvězdou amerických médií. Jeho pevná vůle a jasná prohlášení o nutnosti sáhnout po vojenském řešení konfliktu jsou v kontrastu s Obamovým váháním. Ten v jednom ze svých projevů od původního závazku o zničení ISIS přešel k prohlášení, že je nutné `zvládnout vyřešit problém` v tomto regionu. Podobná váhavá prohlášení skutečně nevypadají příliš dobře. Dokonce i Obamova vlastní strana se začíná obávat, že Amerika kvůli němu ztrácí vliv na dění ve světě,“ zmiňuje Delayová.
„Jak se ovšem Cameron a jeho mluvčí snažili i přes svá rozhodná prohlášení taktně naznačit, hlavní tíha úkolu vypořádat se s ISIS leží na Spojených státech amerických. Bez jasného vedení amerického prezidenta jakkoli obdivuhodné odhodlání Velké Británie či celého NATO vyšumí do ztracena. Cameron si je nejspíš vědom, že jeho rozhodný postoj vrhá na nepřesvědčivý projev Obamy stíny hanby. Možná tím však chce záměrně Obamu vyprovokovat a zbavit jej jeho myšlenkové paralýzy,“ domnívá se Daleyová.
„Dobře, ale co potom? Cameron i Obama se shodli na tom, že chtějí podporovat a dohlížet na uskupení v regionu, která hledají politické řešení konfliktu. To znamená včetně irácké vády. Dohled Západu však měl být především pečlivý v době po skončení irácké války. Kdyby tomu tak bylo, katastrofálně sektářská vláda v čele s Nouri al-Málikím by nemohla vytvořit tak skvělé podmínky pro vznik ISIS,“ píše Daleyová.
„Na rozdíl od její levicové karikatury, Spojené státy mají daleko k ideologii kolonialismu. Nerady se příliš podrobně zabývají zeměmi, do kterých vstoupí její armáda, v měsících následujících po skončení ozbrojeného konfliktu. Obama není schopen přijmout globální odpovědnost. Proto nyní žijeme ve světě bez existence amerického vedení i bez pevně stanovených morálních hranic. Jaké jsou v takovém neukotveném světě šance na přežití svobody a ochrany nevinných civilistů?“ pokládá si na závěr svého komentáře řečnickou otázku Daleyová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
