Bratr Tomia Okamury Hayato Okamura se s předsedou SPD občas názorově rozchází. Podporoval například uprchlíky a letos v létě řekl novinářům o svém bratrovi: „Z Tomia se stal tvrdý populista. Mám o něj strach.“ O prezidentu Zemanovi, s jehož SPO Tomio Okamura uzavírá koalice, jeho bratr řekl, že „jednání pana prezidenta Zemana nese zjevné rysy kolaborace s Putinovou Moskvou“ a vyjádřil názor, že tak vyspělý národ, jako jsou Češi, si zaslouží lepšího prezidenta.
Jsou však věci, na kterých se i totálně rozdílní bratři Okamurové shodnou. Tomio v roce 2013 prošel do Poslanecké sněmovny s heslem „Konec bordelu a korupce“ a jeho bratr nyní ukazuje národu, co si pod tímto bordelem a korupcí představit. Na svém facebooku totiž doporučuje dokument „Česká cesta“. Podle Okamury je dokument „osvobozující pravdou“.
„Asi klíčový film pro porozumění historii a současnosti propojení a vzájemného ovlivňování ekonomiky a politiky v české společnosti od dob těsně po sametové revoluci do dnešních dnů,“ napsal o něm Hayato Okamura.
Zmiňuje Prognostický ústav založený v osmdesátých letech normalizačními komunisty; možná prý podle instrukcí z Moskvy a možná proto, aby si jím zajistili moc i po případné změně politického režimu.
Tomio Okamura
V té souvislosti se prý nabízí také například otázka, zda kuponová privatizace v devadesátých letech nebyla „předem připravený plán, jak v pro většinu občanů nepřehledné situaci soustředit obrovský majetek do rukou určitých ‚svých‘ lidí“.
Podobné otázky podle Hayata Okamury vyvolává i vytunelování podniků, často úspěšných ještě před nástupem komunistů. Zde se podle něj projevilo sobectví jednotlivců, kteří nemysleli na své zaměstnance, ale svěřený majetek bezohledně rozchvátili. Je prý otázkou, proč jim to bylo umožněno. Zákony prý často sloužily ne k zabránění podvodům, ale naopak přímo k jejich realizaci.
„Proč u nás téměř 30 let po konci komunistického režimu stále ještě není dostatečně vyvinutá zdravá střední vrstva, která bývá hlavní nositelkou dobře fungující pluralitní demokracie, proč není tak sebevědomá, početná a silná, jako je tomu např. v sousedním Německu a Rakousku?“ klade si otázku Hayato Okamura. Odpověď prý lze nalézt právě v dokumentu „Česká cesta“.
Psali jsme:
Facebook Hayato Okamury:
OSVOBOZUJÍCÍ PRAVDA
Asi klíčový film pro porozumění historii a současnosti propojení a vzájemného ovlivňování ekonomiky a politiky v české společnosti od dob těsně po Sametové revoluci do dnešních dnů.
,,Prognostický ústav" založený v 80. letech (podle instrukcí z Moskvy?) normalizačními komunisty, aby si pojistili svoji moc i pro případ, že by došlo ke změně politického režimu?
,,Kupónová privatizace" z počátku 90. let jako předem připravený plán, jak v pro většinu občanů nepřehledné situaci soustředit obrovský majetek do rukou určitých, ,,svých" lidí?
Vytunelování privatizovaných státních (často původně úspěšných ,,předkomunistických") firem ze sobectví jednotlivců, kteří místo toho, aby s myšlenkou na prosté, obyčejné zaměstnance, za něž nesli odpovědnost, se svěřeným majetkem svědomitě hospodařili, jej bezohledně rozchvátili?
Záměrně (?) špatně ,,nastavené" zákony, které posloužily k realizaci různých ekonomických podvodů?
Proč u nás, téměř 30 let po konci komunistického režimu, stále ještě není dostatečně vyvinutá zdravá střední vrstva, která bývá hlavní nositelkou dobře fungující pluralitní demokracie, proč není tak sebevědomá, početná a silná - jako je tomu např. v sousedním Německu a Rakousku?
autor: jav
