Každého obyvatele naší republiky pak řecký skladatel a muzikant určitě „dostane“ neskrývanými sympatiemi k Česku, na což složil i líbivou skladbu, kterou často hrává na svých koncertech.
Statis Prusalis patří ke generaci několika tisícovek řeckých emigrantů, kteří přišli do Československa v padesátých letech minulého století. On sám si hodně považuje obětavé podpory, jíž se tenkrát u nás dostalo rodinám levicových odbojářů z Balkánu. Tragický osud jeho příbuzných měl samozřejmě velký vliv na jeho dnešní ortodoxní levičáctví a nazírání světa.
„Anglo-americká vojska vyvraždila za občanské války v Řecku většinu mojí rodiny. Dokonce tam v horách proti partyzánům už používali napalm. Když jsme sirotci potom přijeli do ČSR, chovali se k nám někdy lépe než k vlastním dětem. Vždycky jsem cítil vůči českému národu za to nějaký dluh, tak jsem opravil v Porubě zámek, který byl předtím vhodný tak k demolici. Sice v něm žijeme s rodinou, ale je k dispozici široké veřejnosti a už v něm vystoupilo okolo 36 různých souborů,“ přiblížil svoje životní osudy muzikant, kterého si střední generace pamatuje jako frontmana a zakládajícího člena folkrockové skupiny Athény.
Prusalis: Mladí si k levici zase najdou cestu
Na současnou politickou situaci má levicový bard samozřejmě svůj vlastní, specifický názor: „Já na žádné ekonomické krize moc nevěřím. Lidé přece pracují pořád stejným tempem nebo i více, stále jde dopředu vědecko-technický pokrok. Spíše zase jde o pohyby majetku a obrovských financí mezi nejvlivnějšími osobnostmi či společnostmi na světě. Jenže dnes se svět už dostal jinam, jsme v době internetu a už není tak snadné lidi ošálit, mohou si totiž informace lehce vyměňovat,“ konstatoval Statis Prusalis a ještě doplnil: „Myslím si, že mladí lidé si k levicovému světovému názoru zase najdou cestu. Protože si už zažili nepříjemné problémy, jako je například nezaměstnanost. Ten bývalý režim, i když byl mnohem spravedlivější, asi musel skončit, protože s ním mnoho lidí nebylo už spokojeno, teď se ale situace začíná postupně měnit.“
Nynější vládu řecký hudebník spíše chválí. „Nedá se toho moc kritizovat. Politici skutečně začínají řešit důležité problémy, které lidi trápí, a v čele státu stojí chytrý Miloš Zeman s velkým přehledem. Ministr Babiš má celkem dobré plány a připravuje užitečná opatření, ale ta nestačí do konce volebního období uskutečnit. Připadá mi to, jako kdyby pravice i levice konečně k sobě nacházely cestu. Stejně jako to funguje u rozvedených manželů, kteří po určité době zjistí, že všechny názory toho druhého nebyly zase až tak špatné,“ zhodnotil současné klima ve společnosti Prusalis. Souhlasí také se zavedením registračních pokladen pro soukromníky. „Bude to bič na všechny nepoctivce. Řekové mají pro takové situace šikovné přísloví – čisté nebe se blesku nebojí. Ani ti menší podnikatelé pak nebudou mít strach z finančáku,“ dodal ještě.
Česko se nepodílelo na drancování. Proč bere na sebe spoluvinu?
Při hodnocení utečenecké krize je řecký hudebník v poněkud zvláštním postavení, sám je totiž vyhnancem před válkou a terorem, nicméně mezi řeckými imigranty a současným arabským exodem vidí zásadní rozdíl: „Nás tenkrát z naší vlasti přímo vyhnali, my jsme odejít prostě museli, neměli jsme jinou volbu. To ale není případ mnoha lidí, kteří teď míří do Evropy za blahobytem,“ řekl Statis Prusalis a pokračoval: „Mrzí mě, proč česká vláda je v této otázce tak poslušná až servilní vůči Bruselu a bere na sebe roli spoluviníka. Vždyť Česko se nepodílelo na drancování nerostného bohatství na Blízkém východě a v Africe a ani ty země nebombardovalo, tak proč by si mělo nechat vnutit nějaké kvóty. Pokud se o tom jako suverénní země sama rozhodne, tak ať jich přijme, kolik uzná za vhodné, ale bez diktátu.“
STATIS PRUSALIS A JEHO PÍSEŇ PRO MILOŠE ZEMANA
Levicový muzikant si stále myslí, že vyspělejší západní země se na ty východní dívají skrze prsty a jednají s nimi nadřazeným způsobem. Domnívá se také, že zájem Německa a dalších bohatých států o uprchlíky tkví především v tom, že chtějí získat lacinou pracovní sílu a nedostatkové profese na práce, které u nich už nikdo nechce dělat. „Vyberou si ty nejlepší a zbytek pošlou potom k nám. My tu máme ještě statisíce nezaměstnaných, s tím bychom si měli nejdříve poradit a potom teprve přijímat nějaké utečence.“
Levicový bard stále zpívá, skládá, organizuje
Statis ani přes svůj věk (ročník 1948) neztratil při zpěvu svůj profesionální projev a s kytarou občas objede koncertní turné po Evropě. V poslední době vystupoval se svým audiovizuálním programem v Římě, Paříži, Řecku a samozřejmě i v Rusku, kde si zazpíval s Alexandrovci. Na festivalu Otevřená planeta v Moskvě byl členem mezinárodní poroty. Skládá nejen chytlavé písně pro Miloše Zemana při jeho volebních akcích, ale i pro různé mezinárodní konference. Chce také obnovit festival Ruské písně, před několika dny proběhl na zkoušku na Statisově zámku jeho druhý ročník.
„Zkomponoval jsem první český Školní muzikál, přímo dětem na míru, který se už hraje na 43 základních školách i gymnáziích. Řeší se v něm aktuální starosti mladých včetně sociálních problémů a drogové závislosti. Větší akci teď připravuji na 16. listopadu v Ostravě se svým kamarádem Ringo Čechem, se kterým se znám už 45 let. Protože jsme oba už tak trochu ve věku, představení má příhodný název – Než zaklapnou víko,“ dodal s úsměvem Statis Prusalis.
Psali jsme:
 modified.jpg&id=14770)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
