Na pozici náměstka ministra vnitra prý Ruml viděl, že tep federace už slábne. Slováci postupně odmítali respektovat sílu federálních úřadů na svém území. Rozpad Československa prý Ruml těžce nesl, už kvůli obětem ze druhé světové války. „Oni umírali za Československo,“ připomněl Ruml. Rozdělení státu nám prý neprospělo. „Já si myslím, že ne. Viditelné je to třeba na rostoucím nacionalismu... My nemáme tolik společné cíle s Evropou a hájíme národní zájem. Já ten návrat k tomu českému a slovenskému nacionalismu považuji za velmi problematický,“ pokračoval.
Zdá se mu, že se česká veřejnost uzavírá čím dál víc do sebe. Dokud jsme v jednom státě měli sudetské Němce, Slováky a Čechy, společnost by byla barvitější, národ by byl jaksi vnitřně bohatší, mohl by vést pestřejší diskusi. Dnes se Rumlovi zdá, že Čechům schází sebevědomí, zatímco Slováci si ho pěstují.
Posledním hřebíčkem do rakve federace prý bylo nezvolení Václava Havla prezidentem v roce 1992. Ukazovalo se, že Češi a Slováci už se nedokázali dohodnout ani na jménu svého státu, takže bylo stále jasnější, že se nedokážou dohodnout ani na tom, jak spolu žít.
Kdyby se v Československu konalo referendum o rozpadu státu, na české straně by lidé hlasovali spíše pro setrvání v Československu, zatímco většina Slováků by chtěla samostatný stát, takže vypsání referenda by vlastně mnoho nevyřešilo. „S lidmi se tehdy ani moc nepočítalo, že. Ale já si myslím, že to lidem vlastně bylo jedno. Lidé byli tehdy přesvědčeni, že ti politici dělají správnou věc,“ zaznělo také z úst Rumla.
Po rozpadu státu se uvolnilo napětí mezi Čechy a Slováky a dnes máme dobré vztahy, ale čeští politici měli prý tehdy obavu, že se Slovensko přikloní k Rusku.
„V sázce byla velikost státu. My bychom jinak patřili mezi deset největších zemí EU,“ připomněl Ruml. Obratem ovšem dodal, že to není jediný aspekt, s nímž můžeme k rozdělení Československa přistupovat. Existovala tu prý vážná obava, že se Slovensko přikloní na stranu Ruska a nestane se ani členem EU, ani členem NATO. „Byla to velmi vážná obava, ano,“ prozradil Ruml.
Nakonec host konstatoval, že Slovákům se dnes možná vede lépe než nám. Slovensko je členem eurozóny, zatímco Češi si stále stěžují, že pořád není líp. V listopadu 1989 přitom lidé věřili, že v tuto dobu už budou blíž Západu, než jsou.
„Češi pořád čekají na to, kdy se věci pohnou k lepšímu, ale aby se chytili za nos a řekli si, že my za to můžeme, že se tu věci nehýbou k lepšímu, to se tady neděje,“ posteskl si Ruml.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
