Ruská rozvědka shání v Česku naivní aktivisty a pitomé politiky, říká generál Randák

15.05.2014 10:17

Česká republika je prý extrémně zajímavou destinací pro ruské tajné služby. V západní Evropě se jich má pohybovat ještě více než za studené války a naše území má být „předpolím“ pro útok na Brusel. Současná konfrontace na Ukrajině měla navíc vybudit jejich činnost.

Ruská rozvědka shání v Česku naivní aktivisty a pitomé politiky, říká generál Randák
Foto: red
Popisek: Rusko

Lidové noviny zpovídaly k tématu několik zasvěcených expertů. Bývalý náčelník civilní rozvědky Karel Randák uvedl, že není žádným tajemstvím, že Česká republika je pro ruské špióny zajímavou destinací. Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Andor Šándor doplňuje: „Cokoliv se jim povede, aby ukázali, že nejsme pevným článkem EU a NATO, je pro ně vítězstvím.“

Agenti mohou na našem území působit pod krytím ruské ambasády, nebo jako soukromé osoby. Často zde i podnikají a využívají informace z obchodního styku. Zcela specifickou oblastí je pak zbrojení. Například pardubická společnost Era tento týden uspěla ve výběrovém řízení na radary Věra pro armády NATO. „O to se stoprocentně zajímá vojenská rozvědka GRU,“ říká Randák.

V Česku se prý agenti příliš nezajímají o strategické informace z NATO. Ty se do Prahy totiž většinou vůbec nedostanou. Především se prý snaží naklonit si veřejné mínění. „Využívají různá aktivistická hnutí jako užitečné idioty,“ sdělil deníku pod podmínkou anonymity jeden český diplomat s tím, že vrcholem těchto aktivit byl boj proti americkému radaru v Brdech.

Hlavním „motivačním nástrojem“ pro podporu ruských zájmů má podle oslovených expertů být nabídka spolupráce pro vlivné české podnikatele, včetně nejbohatšího Petra Kellnera. „To, co nedokázala bota sovětského vojáka, zvládnul ropný rubl,“ glosuje Karel Pacner, novinář a autor několika knih o špionáži. Nejosvědčenějším způsobem prý je najít si absolventa vysoké školy, který má ambice dostat se „vysoko“ na společenském žebříčku a je s Ruskem nějakým způsobem svázán, například svými předky.

Mezi politiky si mají vyhledávat takové osobnosti, které inklinují k myšlence slovanské jednoty a rádi oživují mýty o rozpínavých Němcích a Američanech. „Politici jsou někdy tak pitomí, že toho sami vyžvaní moc. Jde v podstatě o nevědomé agenty,“ říká k tomu generál Randák.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…