Jedním z napjatě sledovaných témat fóra se stalo Řecko. „Eurozóna jedná záhadně. Okamžitá řešení jsou schvalována ministry financí, kteří nevědí nic o podrobnostech, zatímco nevolení zástupci mocných institucí vedou jednostranná jednání s osamělou vládou pod tlakem,“ řekl prý řecký ministr financí Janis Varufakis. „Jako by Evropa dospěla k závěru, že volení ministři financí nemají na to, aby vypracovali technické detaily; tento úkol raději přenechává ‚expertům‘, kteří nezastupují voliče, ale instituce. Nezbývá než přemýšlet o tom, do jaké míry je takový postup efektivní, nebo alespoň vzdáleně demokratický,“ dodal.
Unijní prezident Donald Tusk po krachu rozhovorů na úrovni ministrů sice na pondělí 22. června svolal „urgentní“ unijní summit, ale například podle druhého muže německého parlamentu Michaela Fuchse je z pohledu Berlína Řecko „už mimo eurozónu“ a v podobném duchu se vyjádřil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který je prý na řecký odchod od eura už připraven.
Jenže mnohé komentáře takové postoje považují jen za blufování, neboť soudí, že Spojenými státy ovládaná německá vláda splní zadání Washingtonu a Řecko z eurozóny (a pozice opory jihovýchodního křídla NATO) hned tak nepustí.
Pokud nedospějeme ke kompromisu, řekneme znovu velké ne
Řecký premiér Alexis Tsipras se ve svém postoji opřel i o čerstvou zprávu řeckého auditorského výboru pro veřejný dluh, který v parlamentu konstatoval, že „všechny důkazy nasvědčují tomu, že Řecko nejenže není s to splatit dluh, ale ani by ho splácet nemělo, především proto, že zadluženost vyplývající z dohod prosazovaných ‚Trojkou‘ přímo zasahuje do základních lidských práv Řeků“ a jako taková je „nezákonná, nelegitimní a odporná“. „Pokud nedospějeme k čestnému kompromisu, znovu řekneme velké ne,“ vysvětlil Tsipras, který ještě navíc obvinil Mezinárodní měnový fond (MMF) z „trestní zodpovědnosti“ za vše, co se v Řecku za posledních pět let odehrálo.
Těmito slovy reagoval na pohrůžku MMF, který ukončil s Řeckem veškerá jednání a ještě 18. června oznámil, že z jeho pohledu Řecko zkrachuje 30. června, ve chvíli, kdy fondu nesplatí 1,6 miliardy eur. Spencerová ovšem poukazuje na to, že ve srovnatelném případě Ukrajiny MMF slibuje další miliardy i v situaci, kdy Kyjev své dluhy splácet nebude.
Podle Spencerové za situace, kdy se zdá, že Evropa s konečnou platností v Řecku utopila asi 250 miliard eur a ztratila u většiny Řeků jakoukoli důvěryhodnost, přiletěl Alexis Tsipras do Petrohradu. Byla to jeho už druhá cesta do Ruska za poslední tři měsíce.
Tsipras byl sebevědomý a rozdával úsměvy
Řecký premiér se prý na SPIEF tvářil sebevědomě a rozdával úsměvy, jako by jeho zemi žádný bankrot ani nehrozil. „Jsme uprostřed cyklonu, bouře, ale jsme národ námořníků, my se bouří nebojíme a doplujeme do nového přístavu,“ naznačoval další vývoj Tsipras, podle něhož to, co se aktuálně odehrává kolem Řecka, není vlastně řecký problém, ale problém Evropy, která by se při pohledu na měnící se planetu prý už měla přestat považovat za „pupek světa“. Jeho ruský hostitel Vladimír Putin si na adresu Evropy podle Spencerové přisadil: „Pokud někomu něco dlužíte, tak to není váš problém, ale těch, komu dlužíte.“
Polovina účastníků fóra nevěří v úspěch reformy ruské státní správy, ale...
Podle Spencerové skoro polovina zahraničních i domácích účastníků SPIEF nevěří v úspěch ruské reformy státní správy. Ale například Folker Hellmayer, hlavní ekonom německé Bremer Landesbank, má beztak o budoucnosti globální ekonomiky jasnou představu: osa Peking–Moskva prý převáží nad starým americkým hegemonem, protože nejenže už má Západ dost, ale Rusko i Čína především upřednostňují dlouhodobé strategie před oportunismem. Evropská unie pak prý zůstane mezi poraženými, a to mimo jiné i kvůli své slepé sankční poslušnosti.
V Petrohradě se dojednaly obchody za 300 miliard rublů
Nad takovou budoucností si kromě Tsiprase v Petrohradu podle Spencerové posteskli i bývalí vysocí západní politici. „Nikdo se nesnažil pochopit ruské dějiny, ruskou psychologii, sledovat demokratický rytmus vývoje v Rusku,“ konstatoval například někdejší francouzský premiér Francois Fillon. Podle něj jsou vztahy mezi Francií a Ruskem napjaté, obchodní výměna poklesla a obě strany si stojí na svém.
A podle Václava Klause si „Rusko zaslouží šanci určit svou novou historii, najít vlastní cestu a být aktivním hráčem na mezinárodní scéně“, přičemž situace na Ukrajině je podle něj „domácí ukrajinský problém, nikoli problém ukrajinsko-ruský nebo problém mezi Ruskem a Západem“.
Spencerová dodává, že i bez předjímání výsledků pondělního unijního summitu o Řecku, který může (a nemusí) být pro další vývoj v samotné Unii určující, lze i při pohledu na obchody za skoro 300 miliard rublů, které byly v Petrohradu dojednány, shrnout, že sankce proti Rusku nefungují a celá aktuální situace do značné míry jen „potvrzuje šokující neschopnost evropských politických elit domýšlet důsledky svého konání“.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
_profil_top.jpg)
