Nejen běženci jsou tématem s velkým T. Stejně hystericky se dnes diskutuje o Rusku. Řekl jsem, že se ve svých glosách pokusím vcítit do role advokáta diaboli. Jeho povinností bylo vznášet námitky, bez ohledu na to, zda věří či nevěří oponentům. A ti je museli spolehlivě vyvrátit, aby své myšlenky obhájili. Pro pravdu je totiž nesmírně užitečné podpořit názory logickými argumenty a fakty. O Rusku se dnes nehovoří logicky – ale upřímně, o čem dokáže Brusel mluvit logicky?
Rusko bylo prohlášeno za satana, a kdo na něj odmítá plivat, je kacíř a měl by být ukřižován. Politickým zdůvodněním této myšlenky je, že to přece ví každý, a kdo to neví, je Putinův agent. Já rozhodně Putinův agent nejsem a zbytek svého života bych nikdy nechtěl strávit v područí Ruska. Ale stejně tak bych nechtěl zbytek života strávit v područí Bruselu, USA nebo Spojených arabských emirátů. Už jako dítě jsem nesnášel fracky, kteří ničili bábovičky těm druhým. Podobné pocity mám, pokud sleduji současnou politiku demokratické agresivity.
Nikdo nikdy nezjistí, jak to bylo na Ukrajině a na Krymu doopravdy a jaké záměry stály v pozadí. Jak jsem řekl, jsem jen advokát diaboli, ten neříká názory, jen řadí fakta a vznáší otázky.
Síla Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny
Čím tedy začít? Nejraději citátem: „Síla Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejen oddělit, ale také ji postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části, a pak se jenom dívat, jak bratr zabíjí bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí zvrátit situaci až do stadia, kdy budou Ukrajinci nenávidět vše ruské. Všechno ostatní je jen otázka času.“ Tušíte, kdo tuhle politickou koncepci formuloval? Ve druhé polovině 19. století pruský „železný kancléř“ Otto von Bismarck!
Politiku „Drang nach Osten“ uplatňovali němečtí panovníci od nejstarších časů. Ve jménu šíření křesťanství jejich vojenské oddíly ve středověku drancovaly a vraždily, protože tak se šíří víra mezi těmi, kteří se tomuhle požehnání chtějí vyhnout. Řád německých rytířů vznikl koncem 12. století za účelem boje s nevěřícími při ochraně Kristova hrobu v Jeruzalémě. Jenže po řadě neúspěchů se přesunul do Pruska (dnes severní Polsko) a tam po celá staletí vedl agresivní politiku vůči Polsku a jeho východním sousedům. Později sice přešel velmistr s celým řádem k protestantismu, ale to nic na věci nemění, stále vedl proněmeckou politiku.
Psali jsme:
Němci žárlivě střežili, aby jim na východě nevyrostl silný protivník
S Ruskem udržovali němečtí panovníci živé diplomatické kontakty, ale žárlivě střežili, aby jim na východě nevyrostl silný protivník. A neustále se snažili posilovat svůj vliv. Petr I. Veliký je skutečně naštval, když si na Švédsku vybojoval přístup k Baltskému moři, začal budovat silnou flotilu a podporoval zahraniční obchod (na úkor německé Hansy).
Přítrž se tomu podařilo udělat kolem poloviny 18. století, kdy se na ruském trůně usadili carové, kteří pocházeli z vlivných německých šlechtických rodů (mezi ně patřila i Kateřina Veliká). Od té doby kráčela pruská a ruská politika ruku v ruce a dělala zbytku střední Evropy jenom vrásky na čele a škody na životech a majetku.
V letech 1757 až 1762 se díky příbuznosti ruských carů s německými panovníky zapojila ruská vojska do sedmileté války (chvíli na straně Pruska, chvíli proti němu), v roce 1772 se Rusko dohodlo s Pruskem a Rakouskem na rozdělení Polska. Za napoleonských válek si ruská vojska brouzdala Evropou jako pruští a rakouští spojenci.
Pak se ale něco pokazilo a přišly dvě velké světové války 20. století. Německo a Rusko se staly nesmiřitelnými nepřáteli. Pokud si někdo myslí, že tahle fakta nejsou správná, ať v rámci hledání pravdy řekne, která válka se neudála nebo ve které Němci nebojovali s cílem ovládnout území svých východních sousedů, ale dělali to s bohulibým záměrem šířit světlo civilizace.
Přivírání očí nad hanebnostmi jednoho mocného a plivání na jiného
Rusové a Němci si jdou po krku už hodně dlouho, ostatně, to velmoci dělaly v dějinách vždycky. A dělají to i dneska. Po nás se chce, abychom jako spojenec přivírali oči nad hanebnostmi svého mocného souseda a plivali na jiného mocného souseda. Stejně jako jsme se kdysi klaněli před symboly Habsburků a později Sovětského svazu, chce se teď, abychom stáli v pozoru před zástavou Německa, maskovanou modrou vlajkou s dvanácti hvězdami, symbolizujícími jednotu a demokracii Evropské unie (v níž ovšem silnější přehlasovává slabšího).
Evropští poslanci chtějí prodloužit sankce a němečtí poslanci tlačí na pilu. Je třeba Rusko zařadit na seznam nepřátel. Drang nad Osten pokračuje. Samozřejmě s podporou USA, které nemůžou Rusku zapomenout, že se mu, na rozdíl od většiny jiných zemí, nechce klanět.
Dějiny se stále točí v kruhu. Naším nepřítelem v 19. století bylo jako věrným poddaným Habsburského domu Prusko. Naším nepřítelem jako synům tatíčka Masaryka bylo nacistické Německo. Naším nepřítelem jako obyvatelům Protektorátu Böhmen und Mähren se stalo bolševické Rusko. Naším nepřítelem jako pevnému svazku socialistického tábora se stalo revanšistické Západní Německo (to severní, lidové, bylo ovšem hodné, byť právě to jsou kmenová území původního Pruska). Naším nepřítelem jako oddaným Evropanům se stalo putinovské Rusko. Myslíte, že tímhle se otáčení kola dějin zastaví?
Selektivní spravedlnost je největší pokrytectví dnešních politických elit
V našich nedávných dějinách nás okupovalo Německo a pak Rusko. Obě tyhle velmoci zabíjely věrné Čechy, Moravany a Slezany. Mám však pocit, že Němci jich zabili podstatně více než Rusové. Nedávno jsme Němcům teatrálně odpustili. Jak prohlásil ministr kultury, je třeba odpouštět. Někomu však ano, někomu ne. Selektivní spravedlnost je ovšem tím největším pokrytectvím současných politických elit.
Jsem jen advokát diaboli. Já neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde! Podle mne není nic hloupějšího, než neustále prohlubovat zákopy nenávisti, podporované sankcemi, peticemi, mediálními výpady a pomluvami. Politik, který se neumí nebo pro svou zaslepenost a hloupost nechce se sousedem dohodnout, by neměl vládnout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
