Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Nebudou dopady na ekonomiku tak vážné či se projeví až s odstupem a o to silněji, pokládá si ekonom Lisovolik řečnickou otázku na začátku své analýzy. Zároveň dodává, že existuje mnoho ukazatelů, jak odhadnout budoucí chování ruské ekonomiky.
Tím nejhlavnějším, jak autor konstatuje, je ukazatel odlivu kapitálu směrem z Ruska do zahraničí. V prvním čtvrtletí 2014 odešlo z ruské ekonomiky 50 miliard dolarů, což bylo nejvíce za poslední léta. Polovina z této částky se však datuje do období před začátkem konfliktu na Ukrajině. Tempo odlivu kapitálu však zpomalilo v dubnu, kdy to bylo jen 5 miliard dolarů.
Další možností, jak zjistit dopady geopolitického konfliktu na Ukrajině a následných sankcí, je podívat se blíže na chování finančních trhů ve vztahu k ruskému rublu. Vývoj rublu přitom podle Lisovolika představuje největší paradox s ohledem na celou krizi. Ruská měna totiž jen krátce oslabila a poté naopak posilovala. „Na začátku března byl kurz rublu vůči dolaru na hodnotě zhruba 36, v posledních týdnech se však kurz pohybuje mezi 34-35,“ uvedl ekonom.
Vše k tématu Rusko ZDE
Tento paradox se dá podle autora částečně vysvětlit zásahy Ruské centrální banky, která dočasné oslabení rublu eliminovala svými intervencemi. Hlavním důvodem tohoto paradoxu je tedy spíš fakt, že rubl byl již před vypuknutím konfliktu příliš slabý, je přesvědčen Lisovolik. Trh je tedy fakticky na úrovni, jaká byla na začátku března.
Lisovolik dále připomíná konání mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě. Očekávalo se, že Kreml nastíní jasné priority orientace ruské ekonomiky, které by nastartovaly její růst a v budoucnu co možná nejvíce eliminilovy budoucí výkyv. Na fóru z úst prezidenta skutečně zaznělo, že se Rusko vydává v oblasti ekonomické politiky novým směrem.
Podpořit změnu by mělo několik návrhů, které ve své analýze Lisovolik zmiňuje. Zejména to je zjednodušení výběru investičních projektů garantovaných státem, masivní podpory domácích firem pomocí douhodobých půjček a zvýšení výdajů do veřejných projektů, které se budou podílet na technologické modernizaci země.
Výše zmíněné návrhy Kremlu podle Lisovolika implikují, že se Rusko hodlá inspirovat tzv. „asijskou cestu“, která vedla k modernizaci a růstu ekonomiky např. v Koreji. Podstatnou změnou je podle hlavního ekonoma Deutsche Bank Russia větší důraz na export mimo oblast vývozu plynu. Jestli bude strategický obrat k asijskému vidění ekonomiky úspěšný i v ruských podmínkách, se dá však podle Lisovolika těžko odhadovat.
V závěru svého textu vyjadřuje Jaroslav Lisovolik přesvědčení, že současná geopolitická krize může Rusku za určitých podmínek pomoci nastolit moderní ekonomiku. Rusko se tak podle něj může v delším horizontu paradoxně stát silnějším a nezávislejším.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
