Generál Pavel je předsedou vojenského výboru NATO a podle jeho slov je jeho hlavní pracovní náplní „hledání konsensu“, což je činnost nadmíru komplikovaná. Má totiž na starost dvacet osm zemí, jež jsou členy Aliance, přičemž každá sleduje vlastní zájmy. K tomu je však nutné připočíst mnohé další spojence a partnery, s nimiž NATO jedná. Najít tak kompromis, který by vyhovoval všem, opravdu není jednoduché.
Obzvlášť v dnešní zmatené době, kdy není nic tak černobílé jako dřív a nikdo neví, kdo je vlastně spojenec a kdo nepřítel; a vše se může změnit ze dne na den. Dříve to podle Pavla bylo jednodušší. „Bylo jasné, kdo je protivník, bylo jasné, kdo je na naší straně, a také bylo jasné, co se má dělat, protože strategický koncept Aliance se tak často neměnil,“ řekl Pavel.
Rusko podle Pavla má velmi dobré všestranné vojenské schopnosti, které používá „v rozporu s uznávanými mezinárodními pravidly“ a staví na jejich základě svoji politiku. „Hybridní válka, o které dnes často hovoříme a kterou Rusko uplatnilo při anexi Krymu a pozdějí na východní Ukrajině, není nic nového,“ řekl Pavel a dodal, že Rusko ji akorát posunulo na vyšší úroveň.
„Aliance vývoj této koncepce a jejího použití v praxi detailně analyzovala a připravila celý soubor opatření, jak čelit hrozbám v různých oblastech, jako jsou například informační, kybernetická válka či používání národnostních menšin.“
„V posledních letech Rusko skutečně velice dovedně využívá propagandu jako jeden z důležitých nástrojů,“ uvedl Pavel a dodal, že cílem této propagandy, jež má mnohem větší dosah než kdy dřív, je především formou polopravd relativizovat informace a dostat člověka do situace, kdy si řekne, že neví, čemu věřit.
„V tomto prostředí nejistoty a nedůvěry se propagandě daří nejlépe. My můžeme reagovat stejnými nástroji a postupy, což ale není v souladu s našimi hodnotami,“ vysvětlil Pavel a dodal, že je třeba poskytovat věrohodné a konzistentní informace, ale vzhledem ke stupni utajení a neochotě jednotlivých zemí se o ně podělit, to mnohdy není možné.
Ruská propaganda však podle něj není v České republice zdaleka tak silná, jak mnozí tvrdí. Zároveň svým způsobem každá země, která má „nějaké regionální nebo globální zájmy“ využívá podobných postupů. „V podstatě se dá říct, že záleží vždycky jenom na konkrétním státu, jaký tomu poskytne prostor. A ten prostor je dán na jedné straně opatřeními bezpečnostními, která přijmeme, aby se u nás propaganda, případně aktivity některých jedinců nebo skupin nemohly příliš rozvinout.“
Mluvil i o prezidentu Zemanovi, o kterém „je známo, že zastává vstřícnější postoje k Rusku“. To však podle Pavla nemusí být jen negativní. „Naopak si myslím, že na demokracii je pěkné to, že podporuje pluralitu názorů a zároveň zajišťuje maximálně otevřený přístup k hledání řešení.“
Vyjádřil se i k uprchlické krizi, která je následkem jak konfliktů na Blízkém východě, nestabilitou afrických zemí, tak i evropskou snahou přijmout uprchlíky. „Pokud taková migrace není doprovázena jasnými opatřeními, jako je kontrola vnějších hranic a jejich zabezpečení, jako je organizovaný příjem takového počtu uprchlíků, jako je jasné rozdělení na uprchlíky válečné a na ekonomické migranty, jako je jasná registrace z hlediska bezpečnostního, ale i zdravotního nebo kvalifikačního, pak samozřejmě nastává ten problém, který máme.“ Důležité je však stát nohama na zemi a „nestrašit lidi“.
Zároveň dodal, že samozřejmě existuje možnost, že mezi uprchlíky existuje mnoho radikálních islamistů, stejně jako existuje možnost, že už dávno v Evropě jsou a jen čekají, až je někdo postrčí k činům. „Útočníci v Paříži byli všichni francouzští nebo belgičtí občané. Je to třeba vidět tak, že tady nemáme co do činění pouze s fyzickými osobami pocházejícími z konkrétního státu nebo území, ale s ideologií. A ta ideologie může inspirovat občany, kteří už dlouho, po několik generací žijí v našich zemích.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
