Moskva se 10.000 kilometrů vzdálené základny zřekla na počátku tisíciletí kvůli nedostatku prostředků. Také se tímto krokem pokoušela vyjít vstříc Washingtonu. Situace se však od začátku éry Vladimira Putina v čele státu změnila: Rusko má více peněz na vojáky a vztahy s USA ochladly.

"Nyní ruské úřady shledaly nezbytným vrátit se do střediska, které je vzdálené jen 250 kilometrů od pobřeží USA a které za dob SSSR umožňovalo kontrolovat radiové a telefonické spojení na značné části území 'potenciálního protivníka'," podotkl Kommersant.

Podle expertů je návrat do Lourdes více než opodstatněný vzhledem k nedostatku informací o USA.

O možnosti opětovného převzetí základny Moskva začala jednat s Havanou už před několika lety; věc se podle listu urychlila začátkem leltošního roku a všechny problémy se za pár měsíců podařilo vyřešit. Dohoda byla dokončena během Putinovy návštěvy v Havaně minulý pátek. Rusko před tím odepsalo 90 procent kubánského dluhu ve výši asi 32 miliard dolarů (skoro 650 miliard korun). Význam Lourdes je prý těžké vyčíslit.

Ruské ministerstvo obrany a generální štáb se k informaci oficiálně nevyjádřily.

Na základně působilo za sovětských dob na tři tisícovky odborníků

Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes od roku 1967 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001. Prý "krajně efektivně" plnila úkoly ruské vojenské rozvědky (GRU), agentury elektronické špionáže FAPSI, klasické ruské rozvědky (SVR) i vojenského námořnictva. Nynější kubánský prezident Raúl Castro tvrdil, že právě díky Lourdes získávala Moskva tři čtvrtiny informací o USA, což však list Kommersant považuje za nadsazené.

Na základně působilo za sovětských dob na tři tisícovky odborníků, v 90. letech počet ruského personálu klesl na polovinu. Nyní se díky technickému pokroku prý počítá s menším počtem Rusů. Nejasné však zůstávají náklady; Moskva až do roku 1992 Kubáncům nic neplatila a později hradila pronájem v řádu desítek milionů dolarů ročně hlavně dodávkami potravin, paliv a vojenské techniky.

Psali jsme:

Američtí špioni, které vyhnali z Německa, prý míří k nám do Prahy

Ukrajina prý odhalila čtyřicet ruských agentů. My je radši obracíme, řekl nám mluvčí české kontrarozvědky

BIS: Energetika v ČR zajímá stále mnoho špionů z Ruska a Číny

Zrádný český špion chtěl zaplatit dluhy po otci, píše deník

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.