Rusko stvořilo Okamuru! řekl Štětina. Klepetko v ČT utřen Klárou Samkovou: Německo musí zaplatit

13.05.2019 10:42

V nedělním Politickém spektru se opět sešli zástupci menších stran. Mimo jiné advokátka Klára Samková za Alternativu pro Česko, europoslanec Jaromír Štětina za Evropu společně nebo bývalý ministr a velvyslanec Jaroslav Bašta za Bezpečnost, odpovědnost a solidaritu. Samková k tématu dvojí kvality potravin řekla, že dle ní je to zástupné téma a chystá se něco nekalého. A opravila moderátora Klepetka, že Alternativu už reprezentují dva poslanci. Bašta zase tvrdil, že Češi by se měli snažit EU reformovat, protože pak to s ní dopadne jako se Sovětským svazem. A Štětina? Rusko, hybridní válka, Gerasimov.

Rusko stvořilo Okamuru! řekl Štětina. Klepetko v ČT utřen Klárou Samkovou: Německo musí zaplatit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Runy ve znaku ve skutečnosti nejsou runami, ale prý písmena I a N -zkratka Idea Národa

První otázka zněla, na co by se kandidáti v případě zvolení chtěli zaměřit, čím by se chtěli zviditelnit. Klára Samková uvedla, že má problém už se zviditelňováním a dodala, že zviditelňovat by se měla Česká republika, ne ten, kdo ji reprezentuje. A také poznamenala, že na kandidátce jsou dva současní poslanci, Mgr. Volný a Bojko, takže úvodní Klepetkova poznámka, že pozvané strany nemají zastoupení v Parlamentu, je chybná. Podle jejího hnutí není Česká republika v EU dostatečně vidět.

Anketa

,,Stalin neosvobozoval, Stalin dobýval a dobývaná území držel. Na svobodu jsme čekali dalších 44 let," uvedl Mirek Topolánek. Souhlasíte?

hlasovalo: 11151 lidí

Jaromír Štětina dostal modifikovanou otázku, proč chce být znovu zvolen do europarlamentu. „Chtěl bych být europoslanecm. A to proto, že mám v Evropském parlamentu ještě nedodělanou práci,“ řekl Štětina a dodal, že je členem výboru pro obranu a bezpečnost. „Mám tam na starosti východní politiku, politiku východního partnerství včetně Ukrajiny. Ta nedodělaná práce je, že se nám dosud nepodařilo ukrajinský konflikt zastavit a vyřešit mírovou cestou. A druhý důvod je: nedopustit, aby se Evropská unie rozpadla. Evropská unie je v přímém ohrožení,“ varoval europoslanec a přidal tezi, že EU je garantem míru v Evropě a zárukou, že staré konflikty se nebudou opakovat.

Jaroslav Bašta řekl, že by rád prosadil tři slova z názvu strany, bezpečnost, odpovědnost, solidaritu, přičemž důraz klade hlavně na první z nich. „V tomto případě bych připomenul varovná slova George Sorose, který řekl, že mu Evropská unie připomíná Sovětský svaz v létě 1991,“ řekl Bašta. Doplnil, že by se také chtěl zasadit o podporu svobody slova, která prý od Evropské komise dostává dost zabrat.

Jaroslav Bašta – Bezpečnost, odpovědnost, solidarita

Po úvodních vystoupeních Klepetko nadhodil téma dvojí kvality potravin, které dle něj nebylo vyřešeno a řešení je přinejmenším polovičaté. Štětina uvedl, že toto není jeho téma, protože by se opět chtěl stát členem bezpečnostního výboru. Ale jednu poznámku si dovolil: „Nám tady vadí dvojí kvalita potravin a přitom nám nevadí dvojí kvalita demokracie. Mezi námi a některými Evropskými zeměmi. To mě velmi znepokojuje.“

„Dvojí kvalita potravin je tady prezentovaná jako ochrana spotřebitelů. Já se domnívám, že toto téma je ochranou těch výrobců. Protože samozřejmě je v jejich zájmu, aby dělali stejné obaly, protože dělat dvojí obaly je strašně drahé. Pro ně je výhoda, aby v jednom obalu byl jeden produkt. Nicméně, co jsem tady nezaregistrovala, je otázka ceny. Jistě i vy pane redaktore, jako emancipovaný muž, chodíte nakupovat a zaregistroval jste významné zvýšení cen potravin. Až tady nám začnou dovážet ty unifikované výrobky stejné kvality, tak nám také začnou dovážet stejné, nejlépe ty německé ceny. Podle mě je to zastírací manévr pro docela brutální zdražení potravin,“ řekla Samková a Klepetko se zeptal, zda jí dvojí kvalita potravin tedy nevadí. „Pane redaktore, dvojí kvalita čehokoliv je v rozporu s úhelnou ideou EU. O tom se vůbec nemá smysl bavit. Pokud je toto tady téma, tak já tvrdím, že je to uměle zvednuté téma, které podle mého názoru slouží k něčemu úplně jinému, než k čemu je deklarováno, a bude to mít pro Českou republiku a pro občany ČR negativní důsledky. Něco podle hesla: Neplačte, sami si za to můžete,“ řekla Samková a doplnila, že tématu je třeba se věnovat v mnohem komplexnější rovině, než jak je prezentováno.

Klára Samková – Alternativa pro Českou republiku 2017

Podle Bašty toto téma ukazuje, že v EU je dvojí členství. „Velmi poučné na tom celém je ten způsob, kterým se celá záležitost řešila, kdy tedy se zvedla a nakonec se řeklo: Vždyť si tu dvojí kvalitu potravin zasloužíte,“ pravil politik a dodal, že v EP by nahlas říkal, že členové mají stejná práva a nelze s nimi zacházet tímto způsobem. Na Baštu reagoval Štětina, že zde opravdu hrozí dvourychlostní Evropa, ale podle něj si to jako Česko svými obstrukcemi zaviňujeme sami. A dodal, že v očích kolegů europoslanců nejsou Češi chudí příbuzní.

Dle Samkové došlo k restauraci Franské říše, a když si Německo s Francií něco domluví, tak našich 21 europoslanců má jen velmi malou možnost s tím něco udělat. Takže je nutné hledat spojence i v jiných zemích.

Další otázka zněla, jaký je vztah kandidátů k uskupení V4, zda je dobré pro zvýšení váhy hlasu v EU, nebo zda naopak táhne Česko do role věčných potížistů. Klepetko citoval příklad Slovenska, které do V4 patří, ale jeho politická reprezentace údajně tvrdí, že Slovensko chce patřit do tzv. tvrdého jádra. „Já chci hodinky s vodotryskem a prince na bílém koni. Zmínila jsem tady Franskou říši, na sociálních sítích se zmiňuje Kalergiho plán, je škoda, že se zapomnělo na Ferdinanda d’Este a jeho plán evropské federace. Myslím si, že je potřeba už otevřeně říct, že slavná V4 je v podstatě Rakousko-Uhersko. A že dneska už vidíme trošku z jiných úhlů rozpad Rakouska-Uherska,“ řekla Samková a dodala, že podle ní nemá vůbec cenu se bavit o tom, zda patřit k tvrdému nebo měkkému jádru. Kdo bude patřit k tomuto tvrdému jádru, se podle ní rozhodne někde úplně jinde a důležité bude, jak si to zařídíme, v čemž nám prý budou bývalé mocnářství a také projekt Trojmoří užitečné.

Bašta konstatoval, že s V4 toho máme mnohem více společného než s ostatními zeměmi. A doplnil, že EU se dělí na dvě poloviny, přičemž jedna rebeluje a druhá se z Evropy snaží vytvořit superstát. „Já v tomto případě kupodivu budu zcela jednoznačně preferovat to, aby se Češi co nejvíce snažili reformovat Evropskou unii. Vedou mě k tomu historické zkušenosti. Kolega už to zmínil, cokoliv jsme se snažili reformovat, tak se nakonec rozpadlo,“ reagoval Bašta s úsměvem na poznámku o Gorbačovově perestrojce.

Štětina nepřekvapivě nesouhlasil se svými kolegy a tvrdil, že Česko patří do tvrdého jádra. „Myslím si, že V4 je dnes už cizorodé těleso uvnitř Evropské unie,“ uvedl krátce.

Jaromír Štětina – Evropa společně

Klepetko pak načnul téma migrace. Samková k tomu řekla, že bezpečnostní situace EU je velmi intenzivně řešena, a to mnohými jinými subjekty, než je EU. EU podle ní nedělá skoro nic a posílení agentury Frontex je výsměch. „To, že bezpečnostní situace se lepší, a to významně, a to pomocí úplně jiných subjektů, je vidět na tom, že se stabilizuje Libye, což je upřímně jediná možnost, jak může dojít k ochraně jižních evropských hranic,“ dodala. Připomenula, že v antice bylo celé Středomoří jedním prostorem, takže se to týká i Egypta. Ze současného dění v Egyptě má prý radost, protože může přispět k zastavení migrační vlny. Muammar Kaddáfí měl prý pravdu, když říkal, že by si Evropa měla Libye vážit, a podle ní by EU měla začít jednat se zeměmi na jih od Evropy a snažit se o to, aby v nich byly stabilní a sekulární vlády.

Za migrační krizi dle jejího názoru může Německo. „O tom není absolutně žádných pochyb,“ pravila a dodala, že země tvrdého islámského jádra využily vinu za zločiny nacismu Německa. Klepetko ji přerušil, že to už není diskuze o tom, co s tím teď. „Pane Klepetko, to se bavíme přesně o tom, co s tím teď. Protože Německo musí nést odpovědnost za to, do jakého stavu se Evropa dostala,“ přehlušila ho Samková. Tvrdila, že Německo tento svůj problém nemá právo přenášet na jiné země EU.

Ale dle Štětiny je nebezpečí někde jinde než v migrační vlně. „Já vám řeknu, že jsem ve sporu s paní Mogherini, což je nepsaná ministryně zahraničí EU. Paní Mogherini například nepovažuje za bezpečností riziko pro EU, a tedy i pro nás, hybridní válku, kterou proti nám vede Rusko. Rusko samozřejmě nám vyhlásilo informační válku a ty trollí fabriky, které to do Evropy pumpují, ty už mají výsledky. Výsledkem jsou například okamurovci u nás. To je výsledek toho ruského trollingu. Já bych připomenul, že to je systematická záležitost, protože generál Gerasimov kdysi v roce 2014, kdy začala válka na Ukrajině, vyhlásil koncepci, takovou svoji tezi, a ta se dá vyjádřit jednoduchou větou: ‚Dobře použité slovo je víc než rakety a tanky.‘ A vykonavatelem, tím kdo střílí, je Federální služba bezpečnostni Ruské federace, což není nic jiného než bývalé KGB,“ vedl si svou řeč Štětina, i když sám autor pojmu Gerasimova doktrína se od něj distancoval.

Dle Jaroslava Bašty je migrační krize faktor, který může způsobit rozpad EU. A tvrdil, že na migrační krizi se opět dobře ukázal dvojí metr EU. Protože Schengen dokáže velmi dobře filtrovat například Číňany, kteří přijíždí jako turisté. „V jednom okamžiku se řeklo, že každý, kdo násilím přejde hranice, bez papírů, bez všeho, tak je vítán. Popřely se všechny principy, které se do té doby vypracovávaly a na kterých se trvalo,“ řekl Bašta a dokazoval to i na tom, že ti, kdo měli strážit hranice, místo toho zachraňovali trosečníky, čehož prý využívali jak pašeráci, tak neziskovky. Aby se s tím něco dělalo, tak dle Bašty musí být politická vůle, která zatím není. Dodal, že jako nejjednodušší řešení viděla EU přerozdělování a kvůli němu bude ČR asi týden před eurovolbami u soudu.

Celý pořad ZDE

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…