„V poslední době jsme svědky takového velmi negativního vývoje, kdy se obyčejní Rusové staví k Americe hůře, než za časů studené války. Stejně tak tomu je i ve Spojených státech,“ uvedl v úvodu pořadu Pozner. Jak tento jev vnímá čerstvě jmenovaný šéf komise pro mezinárodní vztahy RF Leonid Sluckij?
„Bohužel dnešní agresivní politika Washingtonu vytváří v Rusku hluboký antagonismus vůči Spojeným státům, taková je realita. Já rozhodně nejsem žádný anti-amerikanista, naopak, ale obecně v naší společnosti ten odpor proti politice USA sílí, to je bez debat,“ uvedl.
Sluckij je členem strany LDPR. Do jaké míry sdílí názory lídra této strany Žirinovského?
„Vladimir Volfovič je velmi emocionální člověk. Na tuto otázku nemohu odpovědět jednoznačně. Bývají takové případy, kdy se silně emociální rétorikou Vladimira Volfoviče nesouhlasím, to ovšem neznamená, že ho nerespektuji. Žirinovskij je velmi charismatickým politikem a já jsem velmi vděčný za jeho podporu,“ zmínil Sluckij.
Jak si Sluckij vysvětluje současnou pozici Ruska na světové scéně? Z jakého důvodu se k Rusku staví především západní lídři tak negativně?
„To je jednoduché; Rusko má jinou představu o světovém řádu než naši američtí kolegové, kteří svou zemi situují do pozice jediného hegemona v unipolárním světě. My vystupujeme za multipolární světový řád, kdy jsou všechna klíčová rozhodnutí činěna v RB OSN.“
„Od roku 2007, kdy Putin vystoupil se svou památnou řečí v Mnichově, se vzájemné vztahy jen zhoršovaly: v roce 2008 došlo k provokacím v Jižní Osetii, poté přišel Krym a dnes máme konflikt v Sýrii. Z naší strany byl problém v nedostatku iniciativy na informačním poli, tam musíme být mnohem více aktivní, propagovat naší pozici,“ je přesvědčen ruský politik.
„My musíme plnit funkci ochránce ‚ruského světa‘, to znamená ruskojazyčných lidí nacházejících se na území jakéhokoliv státu. To, co se například děje dnes na Ukrajině, kde utlačují ruskojazyčnou menšinu, jednoduše nemůžeme dopustit nikde na světě,“ zdůraznil.
„Ještě v 90. letech bylo na světě okolo 350 milionů ruskojazyčných lidí, dnes je to číslo o poznání menší, rusky hovoří zhruba 270 milionů lidí. V tomto směru jsem absolutně za jedno s prezidentem Putinem v tom, že Rusko potřebuje navýšit svůj kulturní vliv ve světě. Potřebujeme zřizovat více ruských škol na územích, kde již existuje v tomto ohledu jistá tradice. Mluvím například o zemích ve střední Asii, kde se dnes bohužel ruské školy zavírají.“
A co když v takovém Turkmenistánu o přítomnost ruskojazyčných škol nestojí?
„Nejsem si vědom toho, že by někde ve střední Asii nestáli o zřizování ruských škol. Dnešní Rusko je mocnou zemí s ohromnou kulturní tradicí, tu musíme šířit prostřednictvím šíření ruského jazyka za hranice dnešního Ruska. My potřebujeme, aby ve všech státech SNS (Společenství nezávislých států sdružující postsovětské republiky pozn. red.) byly politické elity znající ruský jazyk. Jestli se za 5-10 let v těchto zemích objeví politické elity mluvíc špatně rusky, budeme mít problém,“ zmínil.
„Přitom nejde jen o školy, stejně tak musíme být aktivní na kulturním poli; můžeme otevírat ruská divadla a tak dále. Také, jak jsem již zmínil dříve, musíme být aktivnější na informačním poli.“
Co se děje v Sýrii? Jedná se čistě o střet zájmů?
„Podívejte se, takto se to zjednodušovat nedá. Naše vojenská přítomnost v Sýrii je naprosto legitimní, přišli jsme na pozvání syrské vlády. V Sýrii bojujeme proti Islámskému státu a teroristické organizaci s názvem Džabha an Nusra, která má bohužel podporu našich oponentů ve Washingtonu.“
Dnešní Aleppo vypadá asi jako Stalingrad – nic z toho města nezbylo. Je skutečně nezbytné pokračovat v bombardování východu města?
„Rusko pravidelně na půdě OSN vystupuje za to dát bojovníkům Džabhad an Nusry šanci, aby město opustili bez dalšího krveprolití. To naši partneři ovšem neschvalují, místo toho nám navrhují – teď mluvím konkrétně o Francii a jejím posledním návrhu rezoluce OSN – zahájit režim klidu zbraní a ustanovit nad Allepem bezletovou zónu. Tím ovšem teroristům jen dají šanci přeskupit své síly,“ je přesvědčen Sluckij.
Je možné, že na drastickém zhoršení vztahů mezi Západem a Ruskem nese svojí vinu i Moskva? Nebo je všechna odpovědnost na straně Západu?
„Samozřejmě, že vina leží vždy na obou stranách a jestli chceme vést dialog, musíme být schopní přiznat i své vlastní chyby. Nicméně jsou to jen Spojené státy, které se navzdory rezolucím OSN neustále vměšují do interních záležitostí druhých zemí, my nic takového neděláme.“
„Nevylučuji to, že i my neseme jistou míru odpovědnosti, ale upřímně mě žádný konkrétní případ nějakého narušení mezinárodní práva ze strany Ruska nenapadá. Zato při pohledu na počínání Spojených států na mezinárodní aréně si člověk ihned vytvoří zcela jasný úsudek.“
Celý rozhovor v ruštině ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
