Který z následujících státníků minulosti je vám nejbližší?Anketa
„Ruská opozice ztrácí na lesku. O poslední zbytky sympatií se sama připravila svojí snahou o diskreditaci olympijských her v Soči. Většina Rusů jejich počínání právem odsoudila. Jako by se opozice ze svých chyb ale vůbec nepoučila. Přestože veřejné mínění bylo proti ní, chopila se iniciativy v souvislosti se situací na Krymu a jihovýchodní Ukrajině. A opět to pro ni skončilo fiaskem. Nyní se pokoušejí nikým nevolení opozičníci získat pozornost veřejnosti tím, že hledají slabiny v ruské vládě," popisuje Muchin současné snahy ruské opozice.
„Jak se náhle a neočekávaně tzv. Navalného faktor objevil, tak se také pomalu vytráci. Vůdce Strany pokroku Alexej Navalnyj není stvořený pro každodenní práci pro dobro voličů. Ono prostě nejde stále dokola tvrdit, že je vše špatné a nenabízet přitom žádné řešení. Ve skutečnosti už Navalnyj a jeho podporovatelé vlastně ani nejsou součástí protestního hnutí, které jim dalo vzniknout. Své bývalé spojence odsunuli na druhou kolej a chtěli si opoziční značku zprivatizovat pouze pro sebe. Navalnyj se přitom spoléhal na pomoc Spojených států a Evropské unie. Tím se dá vysvětlit jeho neochota vytvářet přirozená spojenectví s dalšími opozičními lídry. V současné době řeší pouze zahraniční politiku s důrazem na hledání abstraktních politických konceptů," míní Muchin.
Rozpory v opozici se podle Muchina nejvíce projevují v tématu Krymu. „Levicový radikál Sergej Udalcov se např. nechal již v březnu slyšet, že podporuje vůli krymského lidu ke sjednocení s Ruskem. Na rozdíl od ruských komunistů a Občanské platformy se zase politická strana RPR-Parnas nechala slyšet, že se letos na podzim nezúčastní voleb do krymského parlamentu. Další opoziční strana Jabloko se vyjádřila v tom smyslu, že tak učiní, pokud k tomu bude krymskými voliči přímo vyzvána," přibližuje jednotlivé názory opozičních stran Muchin.
Která hlava státu nejvíce poškodila naši zemi?Anketa
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„Výše zmíněná vyjádření opozičních lídrů a nikým nevolených politiků jsou však pouhým politickým kalkulem. Jsou si totiž dobře vědomi, že vzhledem ke své podpoře Kyjeva nemohou na Krymu prakticky nic získat. Jen se tedy snaží ukázat svoji lepší tvář a nechtějí za sebou v této oblasti spálit všechny mosty. Jabloko se zapojuje do jednání s krymskými politiky především proto, že zde cítí prostor získat konkurenční výhodu nad svými opozičními kolegy," je přesvědčen Muchin.
„Nesoulad v široké ruské opozici nad sloučením Krymu s Ruskem odráží vnitřní rozpory, ale i prosté lidské nedostatky jejich vůdců i samostatně působících aktivistů. Ukazuje se, že spolupracovat společně v krajských volbách není o nic snazší, než se shodnout na společném prezidentském kandidátovi. Vzhledem k úzkému prostoru, který má ruská opozice k dispozici, jsou nuceny jednotlivé opoziční strany konkurovat nejenom vládní partaji, ale především samy mezi sebou," míní Muchin.
Mnoho představitelů opozice by podle Muchina nyní svůj odmítavý postoj k připojení Krymu vzalo rádo zpět, ale to už si nemohou dovolit. „Jejich politická pozice by tím velmi oslabila a odvrátíla by se od nich i ta malá část voličů, která je volila. Opozici tedy v důsledku toho nezbývá nic jiného než radikalizovat své protesty a pokračovat v nich až do posledního dechu," popisuje možnosti ruské opozice Muchin.
Další protestní skupiny, jako např. „Sibiřští separatisté“, se nyní musí snažit získat ze zahraničí více finanční i morální podpory. Jak ale ukazují případy z Gruzie a Ukrajiny, tak všechny takto získané peníze jednou stejně dojdou. A označení „zahraniční agent“ se potom tito opozičníci zbavují v budoucnu jen s velkými obtížemi. „Proto je pro ně často jednodušší opustit své ideály v Rusku a odjet na Západ, kde mohou poskytovat konzultace a pořádat přednášky právě pro ty západní organizace, které dříve dotovaly jejich opoziční projekty," uzavírá Muchin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
