„Nedávné setkání zástupců Ukrajiny, Celní unie a EU v Minsku sice nepřineslo dohodu o příměří, ale jasně ukázalo, že Ukrajina má vůli diskutovat o podmínkách, na základě kterých by bylo možné ukončit probíhající konflikt. Ofenziva separatistů na jihovýchodě Ukrajiny je bezpochyby hlavním důvodem, proč se Kyjev chopil iniciativy k jednání. Zdá se, že všechny zainteresované strany hledají kompromisní řešení, které by vedlo k ukončení všech vojenských konfliktů v postsovětském prostoru,“ míní Feněnko.
„Vedle těchto pozitivních signálů jsme však svědky i znepokojivých tendencí. Pnutí mezi Ruskem a NATO i nadále pokračuje. NATO nepozvalo prezidenta Vladimira Putina na summit ve Walesu, zatímco Porošenko pozvánku obdržel. Generální sekretář NATO Anders Fogh Rasmussen navíc ohlásil záměr NATO vypracovat strategii proti ruské agresi, jejíž součástí je i možnost rozšíření působnosti jednotek NATO v zemích východoevropských členů této organizace. Mezitím je Obamova administrativa sžíravě kritická ke každé iniciativě vzešlé z ruské strany. Rusko bylo obviněno z porušení smlouvy z roku 1987. Ve skutečnosti porušuje samotné NATO smlouvu s Ruskem uzavřenou v roce 1997,“ je přesvědčen Feněnko.
„V průběhu léta se snažili ruští diplomaté vytvořit kontaktní skupinu ve složení Rusko, Německo a Francie. Hlavním záměrem bylo, aby se Paříž a Berlín staly prostředníkem mezi Kremlem a Bílým domem. Byla to logická strategie, protože Francie a Německo tuto úlohy úspěšně plnily při mnoha jednáních mezi Moskvou a Washingtonem za posledních dvacet let. Přesto, že jejich pohled byl bližší USA, nakonec vždy došlo k oboustranně akceptovatelné dohodě,“ upozorňuje Feněnko.
„Dnes se však bohužel zdá, že nic takového nebude možné. Angela Merkelová zastává vůči Rusku tvrdou linii. Hollandova administrativa je sice více otevřená, ale rovněž zastává jasné proukrajinské pozice. Krize na Ukrajině ukázala, že USA a většina Evropy jsou blízcí partneři. Západ zaujal vůči Rusku jednotně nepřátelskou pozici,“ konstatuje Feněnko.
„Nabízí se tedy řešení v podobě uspořádání druhé Jalty. To by sice bylo přijatelné, ale určitě ne ideální řešení. Poprvé se o možnosti uspořádání mezinárodní konference, kde by byla stanovena nová pravidla hry v postsovětském prostoru, diskutovalo před třemi lety. Tehdy se touto myšlenkou viceprezident Joe Biden odmítl podrobněji zabývat. Dnes by taková dohoda byla reálná v případě, že by se válka rozšířila i do dalších regionů Ukrajiny či by i v důsledku problémů s dodávkami plynu došlo ke zhroucení země," vypočítává Feněnko konkrétní důvody.
Psali jsme:
Druhá Jalta
„Spojené státy a Německo nemají žádný zájem na rozdělení Ukrajiny, která v rámci svých stávajících hranic zaručuje, že nedojde k obnovení Sovětského svazu. Nicméně druhá Jalta by pro ně v případě posílení destrukčních sil v zemi byla přijatelná. Hlavní prioritou je jaderná a chemická infrastruktura, dodávky plynu a potencionální hrozba vzniku nových států v oblasti. Je tedy dost dobře možné, že o osudu Ukrajiny nakonec rozhodne NATO s Ruskem společně,“ předpovídá Feněnko.
„Mezinárodní konference by ukončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, stejně jako v Podněstří či Náhorním Karabachu, skutečně mohla přinést. Nijak by to ovšem nezlepšilo narušené vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy či Evropskou unií. Jestliže je balkanizace Ukrajiny nevyhnutelná, členské státy NATO se budou snažit zvýšit svůj vliv v zemi a ukončit tak rusko-německé partnerství, které přineslo Moskvě v posledních dvaceti letech mnoho výhod. Berlín jednal jako spolehlivý prostředník v mnoha sporech a zasloužil se vždy o snížení napětí mezi Ruskem a USA,“ popisuje Feněnko nezastupitelnou úlohu Německa.
„Experti současnou patovou situaci mezi Ruskem a NATO srovnávají se studenou válkou, což ale příliš nesedí. Od roku 1962 nebyly mezi SSSR a USA zaznamenány žádné územní spory. Jejich rivalita se odrážela v zemích třetího světa. Nynější expanze NATO na východ však znovu otevírá konfliktní zónu známou jako Intermarium, tedy oblast mezi Baltským a Černým mořem. Jde o jakousi formu soutěžení mezi Ruskem a USA o to, která z mocností získá v tomto regionu větší vliv,“ má jasno ruský profesor.
Konflikt na Ukrajině vyvolal podle Feněnka program Východního partnerství a v konečném důsledku může dle jeho mínění vést k rozdělení této obrovské oblasti na jednotlivá Intermaria. „Země Celní unie bude muset překreslit hranice s partnery z Evropské unie s cílem vyřešit status sporných území jako je Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach a nyní i Nové Rusko. Dlužno dodat, že Rusko i NATO mají v Intermariu vojenskou infrastrukturu. Je tedy otázkou, jestli bude možné revidovat hranice mezi Baltským a Černým mořem mírovou cestou,“ obává se Feněnko.
„Ruští odborníci předpovídali současný konflikt na Ukrajině již v květnu 2009, kdy byl program Východního partnerství zahájen. Evropská unie se však tehdy záměrně vyhnula jakékoli diskuzi o této ožehavé otázce. V současnosti brání dohodě o rozdělení sféry vlivu v této rozsáhlé oblasti mnoho nepřekonatelných překážek. Otázkou zůstává, jestli bude možné je v budoucnu úplně odstranit,“ dívá se s nejistotou do budoucnosti Feněnko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
