Další obžalovaný u soudu v Rostově na Donu, Oleksandr Kolčenko, dostal deset let. Na verdikt oba muži podle agentury AFP zareagovali úsměvem a zpěvem ukrajinské hymny. Sencov "byl uznán vinným z vytvoření teroristického uskupení, které vedl, ze dvou teroristických útoků a z přípravy dalšího teroristického aktu, z pokusu o získání výbušnin a z nezákonného držení střelné zbraně a nábojů organizovanou skupinou", uvedla agentura Interfax. Trest si má odpykat v přísném vězeňském režimu, což znamená horší přístup ke spojení se světem, upozornila AFP.
"Vydrž Olegu! Přijde čas, kdy ti, co zosnovali tento proces proti tobě, usednou na lavici obžalovaných," vzkázal přes Twitter ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajinská diplomacie protestovala proti "frašce" a požadovala okamžité osvobození svého občana.
Sám Sencov označil vojenský soud v Rostovu za "tribunál okupantů", který "už z definice nemůže být spravedlivý".
Obžaloba tvrdí, že Sencov je členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor
Podle vyšetřovatelů devětatřicetiletý umělec stál za loňskými útoky na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu.
Obžaloba tvrdí, že Sencov je členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor, která je v Rusku zakázána. Obviněný to odmítá, hlásí se ale k ukrajinskému hnutí Euromajdan, které stálo za loňským svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Režisér prohlašoval, že je nevinen a že neuznává pravomoc ruského soudu.
Další dva údajní Sencovovi společníci se přiznali a spolupracovali s vyšetřovateli při usvědčování režiséra. Odsouzeni byli k sedmi letům za mřížemi.
Počátkem srpna si Sencov stěžoval na mučení, kterému ho prý podrobili agenti ruské tajné služby FSB ve snaze donutit jej k doznání. "Začali mě bít nohama, rukama, obušky, ve stoje, vleže, vsedě. Když jsem odmítl vypovídat, začali mě dusit. Hrozili, že mě znásilní obuškem, odvezou do lesa a tam zakopají," řekl Sencov zpravodajské stanici BBC.
Sencov není sám
Soud vyvolal mezinárodní protesty. K propuštění Sencova vyzvala Evropská unie, Spojené státy, organizace Amnesty International i filmové svazy na Ukrajině a v Rusku. Za Sencova se opakovaně dopisem adresovaným Kremlu zasazovali režiséři Pedro Almodóvar, Wim Wenders, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi, Aki Kaurismäki nebo Andrzej Wajda. K propuštění ukrajinského režiséra vyzvalo i české ministerstvo zahraničí a Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).
"Velmi si vážím 90 lidí, kteří během půl dne dokázali petici (za osvobození Sencova) podepsat. Myslím, že v tom hodně hraje naše historie, protože tam jasně vidím paralelu s 50. lety u nás," řekl dnes ČTK člen prezidia ČFTA Jan Mattlach. "Nikdo nemohl očekávat, že by taková petice mohla zvrátit soud, navíc ruský soud. Jestliže někdo vykonstruuje takový případ, tak na základě veřejného mínění od rozsudku neustoupí. Petice nemusí mít přímý důsledek, znamená ale nátlak veřejného mínění a může mít třeba důsledek ten, že odsouzený nezůstane ve vězení 20 let, ale - snad - kratší dobu," dodal známý český filmový střihač a několikanásobný držitel Českého lva.
Sencov není sám. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Pavla Klimkina je v ruských věznicích "jedenáct ukrajinských politických vězňů". Nejznámějším případem je letkyně Nadija Savčenková, obžalovaná z vraždy dvou ruských novinářů na východní Ukrajině.
Nová "černá listina"
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin v reakci na úterní odsouzení ukrajinského filmového režiséra Olega Sencova ruským vojenským soudem na 20 let do vězení navrhl vytvořit černou listinu Rusů, kteří se podíleli na odsouzení filmového režiséra Olega Sencova a pronásledování ukrajinské důstojnice Nadije Savčenkové, obžalované v Rusku ze zavraždění dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny.
Ruský vojenský soud v úterý v Rostovu na Donu odsoudil ukrajinského režiséra na 20 let do vězení za údajnou přípravu teroristických akcí na anektovaném Krymu. Rozsudek vyvolalo bouři kritiky z Ukrajiny, Západu a i v samém Rusku.
"Měli bychom přejít k debatě o seznamu Sencov-Savčenková. Měl by to být konkrétní sankční seznam, jak tomu bylo v Magnitského případě," řekl v televizi Klimkin v narážce na případ ruského právníka zahraničního investičního fondu Sergeje Magnitského. Ten za dosud nevyjasněných okolností zahynul v ruské cele poté, co si stěžoval na zkorumpované hodnostáře z ministerstva vnitra. Spojené státy následně uvalily sankce na ruské policisty, soudce a další činitele zapletené do právníkovy podezřelé smrti a dalších případů porušování lidských práv.
"Kdokoliv v Rusku, kdo je ve vztahu k těmto nespravedlnostem, se nesmí cítit v bezpečí. Budeme na tom pracovat," zdůraznil Klimkin.
Rusko prý vždy mělo dvě tváře
Bývalý polský disident, šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik v dnešním komentáři označil Sencovovo odsouzení do lágru za ostudu ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Rusko vždy mělo dvě tváře - ty, kteří věšeli, a ty, které věšeli za jejich boj za svobodu. Nyní se tato dvojtvářnost Ruska vrací se vší brutalitou," napsal Michnik. "Rusko posledních let mělo vůdce, kteří brány vězení otvírali a kteří je zavírali. K prvním patřil Michail Gorbačov a Boris Jelcin, k druhým patří Vladimir Putin. Putin vrací světu obraz odporné kremelské vlády plné ukrutností, podlosti a strachu," dodal a připomněl, že opoziční ruský list Novaja gazeta označil proces se Sencovem za "čistě stalinistický". Za ukrajinského režiséra se postavili "nejlepší ruští občané" i vynikající evropští umělci, připomněl Michnik.
"Tyto hlasy lidské důstojnosti a odporu proti krutosti umožňují alespoň na chvilku nadechnout se čerstvého vzduchu slušnosti. Jiné ovzduší dýchají důstojníci a agenti KGB, kteří dnes vládnou Rusku. Páchnou strachem z vlastního lidu. A v duchu chápou, že v tomto procesu vyhrál Sencov a Putin byl odsouzen," napsal Michnik v narážce na Putinovu minulost důstojníka komunistické tajné policie KGB.
Cynismus státu
Za den "krutosti a humanity" v ruských soudech označil úterek liberální listu Vedomosti: na jedné straně soud ve Vladimirské oblasti propustil na svobodu hlavní aktérku finančních machinací na ministerstvu obrany Jevgeniji Vasiljevovou, avšak totéž odmítl udělat soud v Tulské oblasti v případě protivládního demonstranta a vojenský soud odsoudil Sencova na 20 let.
"Tři verdikty padly ve stejnou dobu samozřejmě náhodně, ale tato shoda vypadá jako výsměšný vzkaz režimu společnosti: uděláme vše, co chceme, a vám se to bude líbit," napsal deník. Osvobození Vasiljevové podle něj představuje "plivanec do tváře těm, kdo doufali, že tento případ přeroste v systémový boj s korupcí ve vyšších vrstvách moci". Sencovovo odsouzení má naopak "zastrašit lidi všemocností tajných služeb".
Tyto případy podle listu Vedomosti vytvářejí obrázek, načrtnutý vlastnoručně režimem a ukazující společnosti, jaké "míry lhostejnosti k vlastní svévoli a cynismu dosáhl stát v Rusku".
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp
