Řveme a nevíme proč. Český muslim upřímně promluvil o islámu

12.12.2016 7:05

Rozhovor s muslimem, Tunisanem Hatemem Berrezougou, přineslo nejnovější vydání časopisu. Muž, který žije osmnáct let v Česku, velmi ostře kritizuje militantní formy islámu. Navíc se však obouvá i do uprchlíků, kteří jsou neochotní se přizpůsobit kultuře zemí, do nichž přišli.

Řveme a nevíme proč. Český muslim upřímně promluvil o islámu
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Znak Blok proti islámu na náměstí v Lanškrouně

„To, co se děje, má ve skutečnosti velmi silný základ v islámu. Respektive v jednom z jeho výkladů. Islámský stát má silný myšlenkový základ, který vychází z islámské tradice. Jinak by nepřitahoval tolik lidí. Je proto důležité otevřeně o některých věcech mluvit. Především o problémech, které to nese, o integraci, o soužití mezi lidmi,“ zmínil Berrezouga. On sám si například říká, že emigroval zbytečně – neboť odešel podle svých slov z diktatury a našel ji i zde uvnitř komunity. To, že je Tunisko jednou z nejsvobodnějších islámských zemí, si prý uvědomil až tady. „Když jsem poznal lidi z ostatních islámských zemí. Když jsem se zde začal stýkat s Araby především ze Saúdské Arábie, Jemenu, Egypta a Iráku, prostě z Orientu, pochopil jsem, že jejich myšlení je úplně jiné,“ podotkl. 

Berrezouga následně pohovořil o tom, že posledních pět století zažíváme pád islámské kultury. „Zlatý věk už je pryč. Intelektuální islám, který byl do 12. století v Bagdádu nebo do 15. století ve Španělsku, bohužel zmizel. Tón udávají Arabové, kteří svůj původ odvozují od Mekky a Medíny či al-Hidžáz. Všechno je vidět v dějinách. Kdo rozšiřoval kulturní formu islámu? Umajjovci. Rozšířili se do Sýrie, po celé severní Africe až do Španělska. Šlo o tolerantní formu islámu, kterou představovali filozofové a mnoho myslitelů. Vedle toho byli beduíni, kteří pocházejí z oblasti Nedžd na Arabském poloostrově, a jejich představiteli jsou právě Saúdové. Jak myslí? Literatura je špatná, umění špatné, existuje pouze náboženství. Vznikly tak dva kulturní islámské světy. Jeden hodně otevřený a hodně tolerantní. Ten druhý je bojovný, hodně tvrdý islám. Když Mongolové zničili ve 13. století Bagdád, byla zničena i abbásovská dynastie a ta umírněná civilizace v podstatě skončila. Respektive ve Španělsku přežila část umajjovské dynastie do 15. století. Proto mluvím o pěti stoletích pádu,“ rozhovořil se Berrezouga. Podle něj se to odráží i do dnešní doby, kdy největším sponzorem islámských komunit v Evropě jsou Saúdové a Turecko.

„Ta dynastie v Saúdské Arábii je beduínská, proto je nezajímá nějaká integrace. A ta turecká se v poslední době také začala chovat jako sultanát. V muslimských centrech jsem měl hodně problémů s jejich myšlením. Oni mají doslova výroky o tom, že se muslim musí odlišovat jak chováním, tak vzhledem,“ poznamenal Tunisan.

Berrezouga je také poměrně hlasitým kritikem uprchlíků. „Každý normální člověk má snahu se přizpůsobit novému prostředí. Ale když vám někdo podává náboženství jako rozkaz nebo úkol, pak už člověk neřeší integraci. V podvědomí řešíte, zda neporušujete vyšší zákon. A to je problém, který muslimové teď mají v emigraci všude na světě. Nejde o to, že by se nechtěli integrovat, ale myslí si, že jakmile to začnou dělat, budou napodobovat nemuslimy, a tím porušovat náboženské nakázání. Přitom je to nesmysl. Korán mluví velmi všeobecně a neřeší tyhle detaily,“ podotkl. Muslimové si podle jeho názoru musejí tady uvědomit, že jsou jen pěšáci na šachovnici, nebo dokonce slouží jako trojští koně.

„Muslim podle mě musí začít přemýšlet globálně. I kdyby měl podle svého přesvědčení na cosi nějaké právo či nárok, měl by zvážit, jestli ho vyžadovat. I tohle má mimochodem oporu v Koránu. Jestli chceš změnit něco škodlivého, tak nesmíš způsobit větší škodu. Proto jestli nějaký šátek na hlavě studentky způsobí rozpad společnosti a vzájemných vztahů, neřešme ho. Ať se společnost uklidní. Jestli jako muslim neustále vyžaduji to svoje a neuvědomuji si okolnosti, je to špatně,“ domnívá se.

„Když je národ nevzdělaný,“ pokračoval ve svých slovech Berrezouga, „tak jde velmi jednoduše zmanipulovat. U nás muslimové reagují stejně na karikatury Mohammeda, jako kdyby jejich fotbalový tým prohrál nějaký zápas – začnou řvát a demonstrovat. Jsme impulzivní a emotivní lidé, kteří řvou a nevědí vlastně proč... Stačí, aby někdo dal podnět. Člověk by se ale měl zamyslet nad tím, proč tomu tak je. To není kvůli Mohammedovi, kvůli nějaké karikatuře. Podstata je jinde. Jsou nespokojení. Staletí žili v diktatuře, jsou chudí, cítí nespravedlnost v duši, bezmocnost. Mnoho Evropanů to nechápe, ale náboženství je u nás něco jiného než zde,“ poznamenal.

Závěrem pak Berrezouga uvedl, že se zřejmě stane, že s rozprášením bašt Islámského státu bude proudit do Evropy ještě mnohem více radikálů než doposud. „Je velmi důležité, aby nebyl postaven celý islám mimo zákon. Když je devadesát procent muslimů v pohodě, tak je důležité s nimi spolupracovat. Tím se dají izolovat nebezpečné elementy, které jsou problémem pro všechny. Když se bude většina muslimů tady cítit jako plnohodnotní evropští občané, budou takového radikála sami považovat za nebezpečného narušitele. Víte, tajná služba a policie mohou sledovat dvacet nebo třeba tisíc lidí. Ale ne dvacet milionů! Tohle žádná technologie nezvládne,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …