S každým syrským uprchlíkem se do Evropy dostává nášlapná mina. Kurdský lékař ukazuje na osudech svého národa, co všechno dokáží islamisté

31.01.2015 10:49

PŘÍBĚH Uprchlíci ze Sýrie by do Česka být přijati neměli. Máme totiž informace, že by mohlo jít o příbuzné bojovníků, kteří takto schovají rodiny do bezpečí, aby mohli s plným nasazením zabíjet za Islámský stát (IS). Jediný, kdo tam s nimi vede válku, jsme my Kurdové. Takto bez obalu se vyjadřuje kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny Yekta Uzunoglu žijící v Česku. Pro ParlamentníListy.cz se rozhovořil i o policejní šikaně, kterou zde donedávna zažíval.

S každým syrským uprchlíkem se do Evropy dostává nášlapná mina. Kurdský lékař ukazuje na osudech svého národa, co všechno dokáží islamisté
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Hradčanském náměstí před Pražským hradem proběhla demonstrace proti islámu. Přišlo kolem tří tisíc lidí

"Podle posledních zjištění po pařížském masakru počet mužů, co odtud odcházejí do boje za Islámský stát, rapidně roste, a počet umírněných muslimů, kteří se kloní k radikálnímu islámu v Evropě, také. Takže vraždy v Charlie Hebdo pro ně nebyly odstrašujícím případem, ale naopak šlo o výstřel ze startovní pistole a motivaci," varuje Yekta Uzunoglu. Jako Kurd, jenž má německý pas, ale trvale žije v Praze, má na radikální islám jasný názor. Proto je aktivní i v rámci iniciativy Islám v ČR nechceme.  

Uprchlíkům ze Sýrie jasné ne!

Doktor Uzunoglu kroutí hlavou nad tím, proč se česká vláda rozhodla přijmout do země několik desítek uprchlíků. "Jsem rozhodně proti přijetí uprchlíků ze Sýrie. Česko se v tomto ohledu doposud ze všech evropských zemí chovalo nejrozumněji, takže by v tom mělo pokračovat. My Kurdové, kteří zde žijeme v emigraci, totiž máme informace, že jde o rodiny islámských bojovníků. Těch, co tam bojují proti našim lidem, ale své rodiny by rádi skryli v Evropě v bezpečí, aby mohli vraždit dál," říká pevným hlasem.

Podle něj se s každým syrským uprchlíkem dostane do Evropy mina, která může kdykoliv vybuchnout. "Kurdové, co v Sýrii a Iráku bojují a riskují už druhým rokem své ženy a děti, se do Evropy takhle neženou. Ty nenapadne opustit boj o svou zemi a hledat přístřeší v Evropské unii. Po Ženevské konvenci z roku 1953 by bez potíží dokázali obhájit právo na azyl a žádná země by je neměla odmítnout. Oni to ale neudělají. Nicméně rodiny těch, co nás za Islámský stát masakrují, se do Evropy nejspíš dostanou a tím se bojovníkům uvolní ruce k ještě větším masakrům. Proto jsme my Kurdové proti tomu. Připadá mi to jako v Absurdistánu," dodává.

Jediní bojovníci proti Islámskému státu

Aktivista, ale i překladatel Karla Čapka do kurdštiny připomíná, že Kurdové jsou jediným národem, který bojuje s Islámským státem se zbraní v ruce. "Konflikt v Sýrii a vybudování IS jsme my nevyprodukovali. Režisér tam byl někdo jiný. A nyní všichni čekají, že to my Kurdové a naše ženy vyřešíme. A přestože bojujeme proti moderní technice, tak si asi všichni myslí, že jen s kalašnikovy v rukou zvítězíme," rozčiluje se.

Z toho důvodu je velmi kritický k administrativě a politice amerického prezidenta Baracka Obamy. "Prezident nejmocnějšího státu musel vědět o poměrech na Blízkém východě a musel znát islám. To, jak USA s Tureckem či Katarem v této situaci postupovaly, ale byla chyba, z níž vznikl Islámský stát. Když pak radikálové začali před televizními kamerami masakrovat novináře, uřezávat hlavy bezbranným lidem a dělat jiné zrůdnosti, tak se od nich USA pod tlakem veřejnosti začaly distancovat. Nicméně to, co vytvořily na Blízkém východě, máme dnes my Kurdové na krku," doplňuje.

Kurdové a jejich svazky s islámem

Stal se sympatizantem iniciativy Islám v ČR nechceme a denně sleduje dění na Blízkém východě. Proto chce, aby se nepravdy u Kurdech uvedly na pravou míru. "To, že všichni Kurdové věří islámu, je obecný omyl. Jen za posledních sedm set let bylo zmasakrováno více než dvacet milionů jezídských Kurdů. Islám zmasakroval polovinu obyvatelstva Kurdistánu a někteří Kurdové naoko přijali islám, ale ne všichni. Jezídové zůstali u svého i za cenu obrovských obětí. Část Kurdů přijala sunnitský směr, ale na rozdíl od jiných národů kladou důraz především na předislámské tradice," říká.

"Každá společnost má nějaký právní systém. Evropa se řídí podle kontinentálního, Anglie a USA podle anglosaského, islám podle šaríi. Vykládat o dobrém, špatném, mírném, agresivním či teroristickém islámu je tudíž mimo mísu. Platí totiž šaría a v ní je mnoho násilných prvků. Jen u Kurdů je ale kladen větší důraz na tradice národní než islámské," dovysvětluje s tím, že hlavní média naslouchají různým arabistům či salónním a narcistickým teologům jako je Tomáš Halík, ale názor Kurdů žijících v Česku je nezajímá. Přitom právě Kurdové mají s islámem 1200letou zkušenost. Tak dlouho totiž bojují o zachování své identity.

Disident a doktor šikanovaný státem

Jeho životní příběh vypadá jako námět na hodně dobrodružnou knihu. Kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny Yekta Uzunoglu se narodil v tureckém městě Silvan, z kurdského pohledu jde ovšem o kurdské město Farqin, roku 1953. V roce 1971 získal stipendium na studia v ČSSR a roku 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Přátelil se s disidenty, spoluzaložil ilegálně první kurdské nakladatelství Ararat. V roce 1975 vnikl na protest proti vydávání kurdských studentů komunistickým režimem do rukou Saddáma Hussajna na půdu švédského velvyslanectví v Praze, kde organizoval protestní hladovku. Byl vyhoštěn, pracoval pro Lékaře bez hranic a získal status uprchlíka ve Spolkové republice Německo. Krátce po sametové revoluci se vrátil do Česka a založil zde pobočku vlastní obchodní společnosti.

V roce 1994 byl vzat do vazby pro obvinění z řady závažných trestných činů. Byl z ní propuštěn roku 1997. Nicméně žádné obvinění se neprokázalo. Mezitím dostal Cenu Františka Kriegla Nadace Charty 77. "Teprve po devíti letech se ukázalo, že onen člověk, co mě zatkl, byl kapitán Josef Opava, jenž byl členem Berdychova gangu. Všechna má obvinění se pak prokázala jako vylhaná, ale státu jsem nestál ani za omluvu. Proto jsem podal žalobu na Českou republiku a vysoudil část nákladů na obhajobu zpět. I tak jsem část peněz věnoval dobročinným organizacím," vzpomíná a zakončuje:

"Kdyby byl někdo podroben takové šikaně a půl roku by musel žít v cele vedle kriminálníků, jako byli třeba tzv. orličtí vrazi, tak se odstěhuje a už nikdy se sem nevrátí. Jenže stát je něco jiného než národ. Tohle mi způsobila státní mašinérie. Český národ za to nemůže. Vždyť právě vzdělaní Češi nás Kurdy ve dvacátém století představili světu. Třeba pánové Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vydali výjimečné fotografické album v angličtině, němčině a ruštině, aby se o Kurdech něco vědělo. Ostatně - vůdci íránských Kurdů všichni studovali v Praze a my jim říkáme Pražáci!"

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …