„Po té materiální stránce já vidím obrovský pokrok. Nikdy v historii lidé nežili tak dobře a nikdy nežili tak dlouho. Ale přesto mám dojem, že se lidé stále více bojí... V průběhu staletí se strašně moc snížilo procento násilných smrtí, ale přesto když se večer podíváte na zprávy, tak to vypadá jako černá kronika,“ posteskl si Sokol, který v roce 2003 kandidoval na prezidenta České republiky.
Dnešní blahobyt lidem přijde samozřejmý a mají dokonce pocit, že na něj mají právo. Faktem ale je, že ve světě vždy byla a vždy bude ekonomická nerovnost. Úkolem politiků je pokoušet se tuto nerovnost zmírňovat, kupříkladu ve zdravotnictví. „To, co mi opravdu vadí, je politická nerovnost, to je diskriminace,“ zdůraznil.
Hnědí jeleni taky nenávidí bílé jeleny
V pořadu se vyjádřil i k migrační krizi. Politici prý dnes tak často zmiňují migraci, protože nemají jiné téma, kterým by voliče zvedli ze židlí. Lidé mají práci, jsou pojištění, zdravotnictví je na slušné úrovni a tak podobně, takže politici musejí najít pro voliče nějaké další chytlavé téma. Migrace je tématem i ve Francii, kde žije také dcera profesora Sokola. Od ní slýchá, že tam to společenské soužití zvládají dobře. Když třeba dojde k nějakému teroristickému útoku muslimského radikála, tak se všichni snaží vyjádřit sounáležitost s oběťmi a dbá se na to, aby se takovýchto demonstrací zúčastňovali i muslimové.
„Jediná rozumná věc, kterou ty bohatší země musejí ve svém vlastním zájmu udělat, je pomoct chudším zemím, aby ti lidé neměli důvod z nich utíkat. Oni přece neutíkají jen tak z plezíru, oni utíkají proto, že se tam nedá žít,“ připomněl Sokol. „Oni sem nejdou pro legraci,“ zdůraznil. Za naprosto naivní také označil představy, že uprchlíky zastavíme s pomocí plotů a zbraní.
Sokol zkritizoval nápad prezidenta Zemana přesunout uprchlíky na neobydlené řecké ostrovy. „Víte, ne že bych chtěl něco srovnávat, ale s podobným nápadem přišel Adolf Eichman, který chtěl Židy přesunout na Madagaskar,“ připomněl profesor.
Obavy z migrace Sokol chápe, strach z cizího je přirozený všemu živému. „Jeden můj kolega studuje bílé jeleny a zjistil, jakým peklem si ti bílí jeleni procházejí mezi těmi hnědými. Ale člověk je od toho člověk, aby se to odnaučil. Přirozené taky bylo, že někdo sem tam něco ukradl. Postupem času jsme se to museli odnaučit. I tohle se musíme odnaučit,“ apeloval na diváky Sokol.
Zásadní problém vidí v tom, že lidé prchající ze svých zemí budou doma chybět. „My to přece vidíme i u nás. I od nás odcházeli lidé energičtí, pracovití a tak dále. A tito lidé ve svých zemích potom chybějí,“ podotkl host.
Na Václava Havla bylo spolehnutí
Nakonec zavzpomínal na prvního českého prezidenta Václava Havla a pár slov dodal i ke svobodě slova. „Mně chybí taková ta jeho klidná pevnost. Na Havla bylo spolehnutí. Lidé mu mohou ledacos vytýkat, ale nezažil jsem, že by jednal křivě, a to si na něm všichni cenili, na celém světě,“ podotkl Sokol. V roce, kdy Havel umřel, se ukázalo, že měl u Čechů úctu. Dnes část lidí Václava Havla velmi silně kritizuje, ale samotného Sokola to prý neovlivňuje. „Víte, člověk má hlavu od toho, aby o věcech přemýšlel, nemůže jen reprodukovat nenávist,“ zdůraznil.
Přemýšlení úzce souvisí se svobodou slova. Na jedné straně je třeba ji ctít, ale na straně druhé si musíme dát pozor na to, aby nebyla zneužívána. „Zneužívání svobody slova je vážný problém. Velký je to především na internetu, kde je člověk anonymní a kde se dá říct prakticky cokoli. To je špatně,“ posteskl si Sokol. Uživatel internetu s tím podle hosta musí počítat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
