"Rozhodně nechci Honzu Kohouta z něčeho podezřívat, ale budou také určité tlaky z okolí, tak uvidíme," poznamenal Schwarzenberg. Od chvíle, kdy Zeman v březnu nastoupil po Václavu Klausovi na Pražský hrad, sváděl šéf diplomacie s prezidentskou kanceláří boj například o obsazení velvyslaneckých postů. Nečekaný pád vlády premiéra Petra Nečase znamená, že Zeman dosáhne svého.
Zeman dosáhl svého cíle v otázce velvyslanců
"Dosáhl svého cíle, nebudiž nejmenší pochyby. Já se jen obávám, že tím jsou dány precedenty, které budou pro toto ministerstvo, pro zahraniční službu zhoubné," řekl Schwarzenberg.
Právě to, že se mu nepodařilo dostat všechny vybrané velvyslance na místa jejich určení, pokládá končící ministr za jeden ze svých restů. "Je to politováníhodná zkušenost, byť na tom necítím vlastní vinu," uvedl. Do května, kdy měla vláda původně skončit v řádném termínu, měl také ještě naplánováno několik důležitých zahraničních cest, například do Jižní Ameriky či východní Asie. A podle Schwarzenberga se dosud také nepodařilo rozjet projekt takzvaných "minivelvyslanectví", která měla za nízkých finančních nákladů zajistit přítomnost českých diplomatů v některých zemích právě například v Jižní Americe či v Asii.
Nenávidím termín ekonomická diplomacie
"Myslím, že se celkem vzato podařilo vybudovat vztahy s našimi sousedy," zhodnotil ministr práci svých podřízených. Ocenil také, že se v posledních letech podařilo diplomatickou službu do valné míry přeškolit k většímu hájení hospodářských zájmů Česka.
"Já nenávidím výraz ekonomická diplomacie," řekl v této souvislosti Schwarzenberg. Tento termín prosazuje právě prezident Zeman. Odcházející ministr připomněl, že tento termín správně znamená schopnost státu využívat hospodářského nátlaku k prosazení svých politických zájmů, například uvalení blokády či embarga na dovoz z určité země, nikoliv podporu domácího průmyslu. Na té podle něj nyní české zastupitelské úřady cíleně pracují. České firmy si však musí uvědomit, že velvyslanectví může pomoci, prodávat své výrobky ale musí samy, upozornil ministr.
Byla by tragédie, kdybychom odešli od tradice bojovníků za lidská práva
Změny v zahraniční politice by podle Schwarzenberga s nástupem nové, s prezidentem více souznící vlády, mohly nastat v přístupu k zemím východního Balkánu, kde se ČR dosud snažila zachovávat vyvážený postoj k Srbsku i Kosovu. Určité změny by mohly přijít také v přístupu k situaci na Středním Východě, míní končící šéf diplomacie.
"Z mého hlediska by byla tragédie, kdyby odešli od té hrdé tradice, ke které jsem se vždy znal, založené v roce 1990 Jirkou Dienstbierem a Václavem Havlem, že jsme hlavní a uznaní bojovníci za lidská práva ve světě," řekl. Tento postoj je podle něj ve světě respektován, protože země jej dlouhodobě prosazuje. "Kdyby se od toho odešlo, byla by to pro ČR opravdu ostuda a věčná škoda," dodal Schwarzenberg.
Psali jsme:
autor: vfe, čtk
