„Já jsem vždy říkal, a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Edvarda Beneše ocitla v Haagu,“ prohlásil prezidentský kandidát Schwarzenberg před kamerami České televize 17. 1. O den později svůj výrok korigoval s tím, že chtěl pouze ve zkratce uvést, že dekrety jsou již překonány.
Německá karta znamenala možná deset procent
A právě sudetoněmecká otázka se pak stala dominantním tématem prezidentských voleb. Podle mnohých toto téma rozhodlo o tom, že prezidentem je dnes Miloš Zeman. „Vytažení německé karty znamenalo možná deset procent hlasů,“ uvedl v Debatním klubu Tomáš Pecina. Ten je jedním ze tří hlavních protagonistů Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, dosud marně žádajícího o registraci na Ministerstvu vnitra České republiky z důvodu podezření z úmyslu porušování ústavy a zákonů České republiky.
CELÉ VIDEO NAJDETE ZDE.
Schwarzenberg je trdlo
Na Pecinova slova o vytažení německé karty reagoval jeho „soupeř“ Václav Žák, šéfredaktor časopisu Listy a signatář Charty 77. „Vytažení německé karty znamenalo jen to, že kandidát Schwarzenberg je trdlo. To neznamenalo vůbec nic jiného,“ řekl k tomu Žák, který po roce 1989 působil v Občanském fóru, Občanském hnutí a byl také místopředsedou České národní rady.
S tím však Pecina nesouhlasí: „Já ale oceňuji to, že upřednostnil morální postoj před pragmatismem,“ oponoval.
Měl říct něco úplně jiného
„Vy to můžete oceňovat, ale rakouské noviny psaly, že reakce Schwarzenberga na moderátorovu otázku svědčí o tom, že on tím prezidentem být nechtěl,“ argumentoval Žák. A dodal: „Považuji to za absolutní pitomost. Nedovedu si představit, co ho k tomu vedlo. Zřejmě štáb vůbec nepřipravoval Schwarzenberga, jak na tuto situaci má reagovat. A pak se nestačili divit a žasli nad jeho odpovědí.“
„Kdyby Schwarzenberg konstatoval to, co má být podle mě jediná reakce politika, který se uchází o veřejný úřad, že řekne, že dekrety a chování Čechů vůči Němcům po válce jsou morálně zavrženíhodné, ale ta situace nastolila právní poměry a ty jsou nedotknutelné. To je stanovisko českého politika, které je hájitelné před českou veřejností. A kdyby to Schwarzenberg řekl, tak žádná sudetoněmecká otázka nevznikla,“ domnívá se Žák.
Zřejmě upřednostnil morálku
„Máte naprostou pravdu, ale on to řekl, protože zřejmě v tu chvíli pocítil, že je pro něj důležitější chovat se tak, aby sám pociťoval, že jedná morálně. Čili, je to to dilema mezi reálnou politikou a tím, co je pociťováno jako morálka…. Můžete tvrdit, že to bylo proto, protože Schwarzenberg nechtěl být prezidentem, ale to nemá logiku. Proč by do toho šel?“ zeptal se Pecina.
Proč do toho šel, když si neumí nachystat odpověď?
„No právě. Proč do toho šel, když si neumí nachystat odpověď? Přece je v politice, tak se musí řídit parametry politiky. To je asi stejně chytré, jako když někdo chce hrát fotbal a trénuje golf. Musím si vybrat, co vlastně chci, a když chci dělat politiku a chci být zvolen prezidentem, tak musím být schopen v jedné ve dvou větách zformulovat stanovisko, které je přesné,“ stál si za svým Žák.
Psali jsme:
Debatu na toto téma zakončil Pecina slovy: „Kdybyste byl poradcem Mistra Jana Husa, tak by ho nikdy neupálili.“ Poté se hovořilo o Husovi, ale i o T. G. Masarykovi. Celá debata trvala více než dvě hodiny a věnovala se také například vztahům Česka k okolním zemím nebo vietnamské válce.
Pár slov o projektu
Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. O něm jeho zakladatel Alexandr Vojta ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.
Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.
Psali jsme:
autor: Petr Kupka
