Schwarzenberg v libereckém knihkupectví: Názor na Babiše? Neřeknu, to by mě hned druhý den zažaloval

7. 10. 2017 17:48

REPORTÁŽ „Zeman – to je tragédie,“ reagoval Karel Schwarzenberg na dotaz na debatě v Liberci. Na Andreje Babiše svůj názor raději neprozradil. „To by mě druhý den žaloval,“ konstatoval. „Ale když je největší zemědělec v zemi ministrem financí, není to střet zájmů. Perfektně sladil zájmy českého státu se zájmy Agrofertu.“ Odpovídal i na to, co si myslí o Trumpovi, Erdoganovi, Kaczynském, o německých volbách či o budoucnosti Evropské unie. „Potřebuje reformy. Než k nim ale dojde, ujišťuji vás, že naprší a uschne několikrát,“ konstatoval.

Schwarzenberg v libereckém knihkupectví: Názor na Babiše? Neřeknu, to by mě hned druhý den zažaloval
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg stále táhne. Sál libereckého Fryčova knihkupectví, kde se s ním v pátek večer konala debata, se velmi rychle zaplnil. Čestný předseda TOP 09 odpovídal na dotazy moderátora a diváků.
 
Například, co si myslí o Zemanovi? „Je to tragédie,“ sdělil a rozesmál tím přítomné, které zajímalo i co si myslí o Andreji Babišovi. „Názor na něj vám neřeknu, protože by mě druhý den žaloval v novinách,“ konstatoval. Nicméně se rozhovořil o tom, že Babiš je největší zemědělec v zemi. A zemědělství už od doby po první světové válce je všude v Evropě odvětvím, které je nejvíce regulované a závisí na dotacích, které obyčejně přiděluje ministerstvo financí. „Takže když byl největší zemědělec v zemi ministrem financí, nejednalo se střet zájmů. Perfektně sladil zájmy českého státu se zájmy Agrofertu,“ vysvětloval.
 
Kaczynski má zastaralou představu, ale je to čestný člověk 
 
Překvapivě se zastal Jaroslava Kaczynského. Nevidí ho tak přísně, jak ho líčí některá západní média. „Jeho představa o Polsku je zastaralá. Není taková, jakou mám já, že by dnešní stát měl vypadat,“ domníval se. „Ale Polsko není žádná diktatura, není tam ani jeden politický vězeň. Myslím, že Polsko se z toho vybabrá, protože má velmi silnou občanskou společnost, silnou opozici,“ upozornil. Ať už jsou výhrady ke Kaczynskému jakékoliv, podle Schwarzenberga je to čestný člověk. „On nekrade. Což je v politice vítaná věc,“ prozradil. A sporné kroky kolem Ústavní soudu, které činí současná vláda, měly podle něj předzvěst u vlády bývalé. „Kdy Občanská platforma najmenovala všechna volná místa u Ústavního soudu týden před koncem své vlády. To také není správné,“ poukázal na fakt, o kterém se mnoho nemluví. 
 
 
Karel Schwarzenberg odpovídal i na dotaz, jak hodnotí sbližování Turecka a Ruska. „Připomíná mi to trošku situaci ve třicátých letech, kdy italský vůdce Benito Mussolini byl nejdříve nejsilnější kritik Hitlera. Měl poměrně jasno o jeho charakteru. Pak se vydal z ješitnosti do války v tehdejší Habeši, byl bojkotován a obrátil se k Hitlerovi. Dopadlo to pro něj blbě, byl pověšen nohama nahoru na náměstí v Miláně,“ uvedl. 
 
Současný turecký prezident Erdogan býval podle vyjádření Karla Schwarzenberga velmi úspěšný starosta i ministerský předseda. „Ale pak dostal nějakou nemoc nebo co a stouplo mu to do hlavy. Začal dělat velmocenskou politiku, na kterou Turecko nemá,“ konstatoval. „Na Západě jeho cesta z oblíbeného starosty Cařihradu v diktátora budí velkou nedůvěru. On útočí nevybíravě na Evropskou unii, na Německo. Čímž se ovšem izoloval. Jeho sousedi se tradičně dívají podezřívavě na Turecko, protože je tři sta let utlačovali. Nějaké nadšení o větší roli Turecka ani u muslimských států není,“ je si vědom. Erdoganovo megalomanství vhodně využívá Rusko. „Musíme dělat s Tureckem opatrnou politiku. Snad bude mít smysl upozorňovat ho, že pravé turecké zájmy může Rusko těžko splnit. Ale když se z lidí stávají mocipáni a diktátoři, tak někdy nereagují úplně rozumně,“ vysvětlil.
 
 
U nás AfD nepotřebujeme. Tato nákaza je rozšířená po celé politické scéně
 
Situace po německých volbách je složitá. „Angelu Merkelovou tyto volby oslabily, už není takovou vládkyní Německa jako předtím. Dosavadní koaliční partneři sociální demokraté ztratili ještě více a už nechtějí do koalice jít,“ komentoval. Merkelové tak nezbývá, než se snažit utvořit koalici se Svobodnými a Zelenými. „Což bude velice obtížné, protože v mnoha věcech je jejich pohled naprosto opačný,“ povšiml si. „Politika je dozajista umění kompromisu. Pokud jsou ale ty názory úplně odlišné, bude velice náročné sestavit vládu, který by čtyři roky vydržela,“ domníval se.
 
Vliv Alternativy pro Německo (AfD) na německou politiku bude dle něj nepřímý. „Přímý vliv na vládu mít nebudou. Ale poprvé se stalo, co bývalý předseda CSU Franz Josef Strauss říkal, že se nesmí nikdy stát. Aby byla napravo od CDU/CSU ještě nějaká politická síla,“ konstatoval. Povšiml si, že hned po volbách předsedkyně této strany z ní prakticky odešla.  Perou se mezi sebou. Je to podivný spolek. Avšak sbírají protestní hlasy, takže tu nějaký čas budou. Ale tyhle protestní strany nevydrží příliš dlouho,“ myslel si. Je na naší politické scéně nějaká paralela k Alternativě pro Německo? Podle Schwarzenberga není. „Takové názory do jisté míry tu hlásá pan prezident, pan Chovanec, někteří v ODS. My obdobu AfD nepotřebujeme. Máme tuto nákazu rozšířenou po celé politické scéně,“ sdělil. 
 
Francouzský prezident Emmanuel Macron to dle bývalého ministra zahraničí nebude mít lehké. „Francie nutně potřebuje reformy, aby se francouzské hospodářství probralo. Trošku to tam usnulo. Mají příliš přísné zákonodárství, co se týče sociálního státu. Bude muset dělat velmi nepopulární kroky. Proto mě nepřekvapilo, že jeho obliba prudce spadla. Klíčová otázka je, jestli se mu opravdu podaří, přes všechny protesty, rozhodující reformy dotáhnout. Nebude to lehké,“ uvědomoval si. 
 
Donald Trump se podle něj vyznačuje nepředvídatelnými reakcemi, ale americký ústavní systém je takový, že i když má v USA prezident silnou pozici, není jediný, kdo určuje zahraniční politiku. Schwarzenberg neočekává, že by USA opustily Evropu, podle něj budeme i nadále spojenci.
 
Ve sporu mezi Katalánci a Španěly podle něj udělaly velké chyby obě strany. „Jsem v této věci neutrální, musí si to vyřešit sami.“
 
Za všechno negativní může Brusel. Stejné jako za Rakouska
 
Spolupráce zemí V4 je podle něj přínosná a měla by pokračovat. „Je navíc v Evropské unii úplně běžné, že některé sousední státy spolupracují,“ upozornil. Měl na mysli například skandinávské státy či Benelux. „V posledních dvou letech jsme se postavili proti většině v Evropské unii. Nejsem z toho nadšený, ale to neznamená, že bychom měli tuto spolupráci zrušit. Naopak, je v našem zájmu posilovat naši pozici v rámci ní. Bohužel tato vláda příliš ustupovala Polákům a Maďarům. Ale je to užitečná spolupráce a velmi vhodné uskupení,“ zdůraznil.
 
Proč jsou v Česku tak zastoupené protievropské nálady? Podle Schwarzenberga je to z několika důvodů, jedním z nich jsou protievropské názory z Hradu. „Otevřeně to dělal Václav Klaus. To je velký euroskeptik a kde mohl, tak se vůči Evropské unii vymezoval. Zeman sice potom vyvěsil vlajku EU na Hradě, ale ve skutečnosti mluví o Evropské unii obdobně,“ konstatoval. Roli hraje podle jeho názoru i pokrytecká politika českých politiků. „Pracují podle zásady – co je pozitivní, to dosáhla česká vláda; co je negativní – za to může Brusel. V tom je dosti nepravdy. Není to nic nového, je to stará česká taktika. Za Rakouska to bylo něco podobného. Vídeň byla ve všem vinna, ale když bylo něco dobrého, tak za to mohl český poslanec,“ povšiml si historické paralely.
 
„I mě někdy štvou některé evropské předpisy. Ale popravdě ještě více mě štvou ty české. Ale podívejme se, jak po vstupu do Evropské unie stoupl v České republice blahobyt. Jak vypadala česká města a vesnice před dvaceti lety a teď. Vydělali jsme na tom. Dnes jsme velice prospívající ekonomika. Za to vděčíme Evropské unii,“ domníval se. „Podívejme na náš průmysl. Kolik procent našeho exportu jde do zemí Evropské unie. Pan prezident a někteří naši politici bojují za naše vynikající obchodní vztahy s Čínou a s Ruskou federací. Sice je to hezké, ale měli bychom si uvědomit, že celý export do Ruska a Číny není tak veliký jako do Bavorska,“ pobavil přítomné. 
 
Na závěr odpovídal na dotaz, jak se bude Evropská unie vyvíjet do budoucna. „Prorokovati je těžké, zvláště týká-li se to budoucnosti,“ zavtipkoval exministr zahraničí. Podle něj musí Unie projít reformou. „Dovedu si představit, že spousta pravomocí by se klidně mohla vrátit z Bruselu ke státům či dokonce k regionům. Ale je nesmysl, že bezpečnostní a obranná politika evropských států není dostatečně koordinována Evropskou unií. To je nejdůležitější krok pro naši bezpečnost. Neboť když srovnáme peníze, které státy Evropské unie vydávají za obranu dohromady, a Spojené státy, tak nevydáváme mnohem méně. Ale hlavní rozdíl je v efektivitě,“ zdůraznil.
 
Dalším problémem podle něj je, že Evropská unie nemá společnou zahraniční politiku. „Důležitá je i energetická politika. To je společný problém celé Evropy a nemůžeme ho řešit na státní úrovni. Tady v tomto nejnutnějším bychom potřebovali společnou politiku. Některé kroky navrhli Macron a Juncker. Když si ale pamatuji, jak dlouho se dojednávala Lisabonská smlouva, tak vás ujišťuji, že než se reformy prosadí, tak naprší a uschne několikrát,“ zabonmotoval Karel Schwarzenberg na závěr.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Data sledovanosti dvou zásadních televizních debat. Moravec nám vyrazil dech

10:33 Data sledovanosti dvou zásadních televizních debat. Moravec nám vyrazil dech

ParlamentnímListům.cz se podařilo získat neoficiální data bez odložené sledovanosti, tedy bez diváků…