Referendum na východě Ukrajiny skončilo dle očekávání. Co teď?Anketa
„Rusové tento svátek nazývají 'Den pabědy', tedy vítězství, nikoliv osvobození,“ začal Schwarzenberg svůj výklad událostí z května 1945. „A upřímně řečeno, většina obětí byla z řad Bělorusů a Ukrajinců, protože právě tam se odehrávalo nejvíc bojů,“ jal se vysvětlovat další důvody, proč mu oslavy na ruské ambasádě vadí.
Pak vysvětlil, že dnes jsou tyto oslavy bohužel poznamenány současným děním. „Vedení Ruské federace se dnes chová poněkud nešťastně,“ vysvětlil. I obyčejná vzpomínka dnes podle něj může být vnímána jako podpora Ruska v současných událostech. „A já nemám rád ten sklon k předklonu před velikou mocí,“ dodal s tím, že bychom si měli zachovávat střízlivý odstup.
„Já jsem fascinován slovy Karla Schwarzenberga, která tu zaznívají,“ reagoval Foldyna. „Je to relativizace a bagatelizace problému,“ namítal. „Velmi nesouhlasím, já mám ohromnou úctu před padlými,“ skočil mu do řeči Schwarzenberg.
„My prostě nejsme žádní kolaboranti, a především to nejsou ti hrdinové války, ti staří pánové v uniformách s vyznamenáními, kteří na té ambasádě byli taky,“ pokračoval rázně poslanec ČSSD. „Vnímám, že vy zrovna toto oslavovat nechcete, ale my ano,“ rýpl si do Schwarzenberga.
„Nikdy bych nikomu nezakazoval přijít k pomníku padlých. Ale přijít na ambasádu je v dnešních dnech něco odlišného,“ vysvětlil Schwarzenberg. Podle něj je samozřejmě něco jiného účast veteránů z druhé světové války, kteří samozřejmě nad těmito otázkami přemýšlet nemusí, a účast politiků. Ti musí zohledňovat i aktuální dění, například to, co se dělo na Krymu.
„Situace na Krymu je odrazem pokrytectví, které tu probíhalo v devadesátých letech v bývalé Jugoslávii, zejména v Kosovu,“ pustil se do hodnocení současného dění Foldyna.
Vladimir Putin je...Anketa
Schwarzenberg byl podle redaktorky Renáty Kalenské zděšen. Ten se ohradil, že zděšen přece jen není, a uvedl: „Jedna věc je Kosovo a jiná věc je Krym. Ani největší kritik toho, co se dělo v devadesátých letech, nemůže říct, že to ospravedlňuje to, co se dnes odehrává na Krymu,“ uvedl.
„Absence vlády byla chyba, ale mají na to právo. Ale aspoň o nás, kteří jsme šli vzdát hold vítězům, neříkali, že jsme kolaboranti,“ poznamenal ještě k oslavám na ruské ambasádě Foldyna.
Na recepci chyběl zejména prezident Zeman, ačkoliv jinak Hrad zastupovala delegace v nejsilnějším složení s šéfem zahraničního odboru Kmoníčkem, mluvčím Ovčáčkem a tajemníkem Hlinovským. „Je to jemná hra diplomatických signálů,“ uvedl Hynek Kmoníček.
Foldyna k tomu uvedl: „Prezident je jen člověk, a dokazuje to, že udělal tuto chybu.“ Překvapil jej tím prý velmi nepříjemně, ale stále si ho váží. Pak se ještě vrátil k prohlášení poslance Jaroslava Zavadila, který natvrdo řekl, že tam šel proto, že budeme potřebovat export do Ruska. „Já bych to takhle neřekl,“ připustil poslanec.
Schwarzenberg pak zopakoval argument, že největší oběti přinesli za druhé světové války Ukrajinci a Bělorusové. „Tak bychom měli jít spíš na jejich ambasády,“ poznamenal polovážně. Pak dodal, že elegantním řešením by mohlo být, kdybychom si hrdinství vojáků připomínali spíše u pomníků než „na ambasádě s chlebíčky a vodkou“. Poznámku o ukrajinské ambasádě Foldyna setřel slovy: „Jenže nás ta jejich dočasná vláda, podle mě junta, nikam nepozvala.“
Téma junty přimělo k reakci Schwarzenberga. „Já když se dneska podívám do Kyjeva, tam vidím hlavně modrožluté ukrajinské vlajky a jejich symboly,“ namítl. Foldyna chtěl cosi poznamenat, ovšem přerušil jej zvukový předěl, ohlašující další téma, kterým byl spor, zda za oficiální konec války považovat osmý, nebo devátý květen.
Podle Foldyny se z data se stala hříčka, ve které ale on sám nevidí problém. Schwarzenberg k tomu přidal: „U nás v Čimelicích skončila válka až dvanáctého.“ Pak doplnil vlastní vzpomínku chlapce, který prý vojáky Rudé armády obdivoval a dokonce si s nimi hrál, takže rozhodně není jejich odpůrcem.
„Budoucnost je v tom, že si uvědomíme, kdo tu válku rozpoutal a kdo ji vyhrál,“ dodal k tomu Foldyna. Pak se ještě vrátil k tomu, že právě tito váleční hrdinové byli nejsmutnější z toho, že na ambasádu nedorazili nejvyšší představitelé státu. „Koukal jsem se na ty veterány, na ty lidi v uniformách, a ti byli rozpačití z té absence zástupců státu. Hostitelé to nekomentovali, to jsou diplomaté,“ uvedl poslanec.
Pak se ještě vrátil k opakovanému Schwarzenbergovu argumentu o zásluhách jednotlivých svazových republik: „Byla to tehdy prostě Rudá armáda, kterou dnes reprezentuje velvyslanectví Ruska,“ uvedl.
„Ruská federace je nástupcem Sovětského svazu. Nelze zpochybnit, že Rudá armáda vedla hrdinský boj. Ale největší oběti prostě přinesli obyvatelé Ukrajiny a Běloruska,“ trval na svém Schwarzenberg.
Ten na další dotaz, týkající se optimálního vztahu k Rusku, odpověděl: „Rusko je velmoc, člen Rady bezpečnosti. Je to pro nás partner, máme s nimi obchodní vazby a já osobně mám hlubokou úctu před ruskou literaturou. Ale to nás nesmí vést k tomu, že si nepřiznáme, že Rusko je dnes agresor,“ vysvětloval.
Foldyna reagoval: „Já bych s tím i souhlasil, ale devátého května to sem nepatří.“ Pak se ještě vrátil k našemu postoji k současnému dění: „Měli bychom mít český postoj, a ne takový satelitní. Já těžce nesu, že když se v devadesátých letech děly agrese, tak jsme mlčeli a teď o tom mluvíme. Tím pádem ale už vůbec nejsme důvěryhodní,“ dodal.
Odvolání Karla Schwarzenberga z čela zahraničního výboru sněmovny kvůli urážce účastníků recepce je podle Foldyny legitimní otázka, kterou na dnešním jednání bude výbor určitě řešit. „Zeptám se kolegů, zda je únosné, aby takový člověk byl předsedou zahraničního výboru,“ uvedl poslanec ČSSD. On sám prý tento názor zastává.
Pak oba komentovali názor ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, že jsme na břehu vojenského konfliktu. „Je to pravda. Ale ten mír je tak důležitý, a válka tak odporná, že musíme udělat vše, abychom to odvrátili,“ uvedl k tomu Foldyna.
Schwarzenberg k tomu uvedl, že podprahová válka už se vede. „Na Ukrajinu jsou dnes vysíláni vojáci cizí země, obsazují tam radnice či poloostrovy, a pro mě jako konzervativního člověka je tohle válka,“ vysvětlil.
Pak komentovali názor ministra obrany Martina Stropnického, podle kterého by na našem území neměla být spojenecká vojska zemí NATO, neboť by to lidem mohlo připomínat rok 1968. Schwarzenberg se proti jeho názorům ohradil: „Budeme jednou možná zatraceně rádi, že nám spojenečtí vojáci přijdou na pomoc,“ poznamenal.
Foldyna k tomu řekl, že ministr Stropnický překvapil všechny a nejspíš i sám sebe. „Já tomu vůbec nerozumím, nevím, jak to komentovat, ale ono tak nějak celkově nikdo netuší, jaké jsou zahraničněpolitické postoje hnutí ANO,“ dodal.
Karel Schwarzenberg
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
