Podle něj bylo obvinění novináře Peroutky z fascinace nacismem hrubým faulem prezidenta Zemana, protože šéfredaktor týdeníku Přítomnost, financovaného prezidentem Masarykem, Hitlerovu kouzlu nepodlehl. Je však faktem, že jeho týdeník o tomto německém režimu psal poměrně dost a snažil se pochopit jeho podstatu. To ale podle Plesla rozhodně nelze vykládat tak, že by s ním jakkoliv sympatizoval.
Jako zajímavost šéfredaktor uvádí, že první reportáž o straně NSDAP Peroutka publikoval již dva roky před nástupem k moci a autorem byl obchodník Václav Maria Havel (otec pozdějšího prezidenta), který poznal fungování stranické organizace v Ulmu. Prostor, který Peroutka reportáži dal, podle Plesla jasně ukazuje, jak si byl nebezpečí této ideologie vědom.
V letech 1938–1939, ze kdy Zeman citoval údajná Peroutkova slova o Hitlerovi-gentlemanovi, podle něj dokázala Přítomnost brilantně analyzovat problémy země, které na konci třicátých let přivedly 1. republiku do katastrofy. Ale to, že upozorňuje, že při krizi všech západních demokracií nabývá v naší bezpečnostní situaci převahy fakt, že jsme sousedy Německa, podle Plesla sotva lze označovat za fascinaci nacismem.
Když ale prý dnešní čtenář čte tehdejší Peroutkův týdeník, zjistí, že má co říci i k současné situaci. Varování před upřednostňováním pravo-levých sporů i v čase krize, kdy je třeba táhnout za jeden provaz, je i dnes zásadním poselstvím. Už proto je prý užitečné, že Miloš Zeman dostal Peroutkovo dílo do veřejné debaty.
„Zároveň je třeba jasně říct, že základní teze Zemanova projevu o islámských teroristech je správná,“ dodává šéfredaktor. Zeman a Peroutka se podle něj dívají na věc velmi podobně. Už proto je důležité, abychom o vývodech jednoho i druhého diskutovali věcně, bez hysterických emocí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
