Z ústavněprávního hlediska nedošlo podle Rychetského ke střetu mezi prezidentem a sněmovnou. „Jen velmi těžko si dovedu takový střet představit, když podle Ústavy prezident není ze své funkce vůči Parlamentu odpovědný,“ upřesnil a připomněl, že Ústava ukládá prezidentovi právo a povinnost jmenovat předsedu vlády a podle premiérova návrhu ostatní členy kabinetu. Může tak učinit dvakrát za sebou. Pokud první takto vytvořená vláda nezíská do třiceti dnů od jmenování důvěru sněmovny, jmenuje podruhé předsedu vlády, a pokud ani druhý pokus nevyjde, prezident musí na třetí pokus jmenovat osobu, kterou navrhne předseda sněmovny.
Rychetský připomněl, že návrh změny Ústavy, který by stanovil, jak má prezident postupovat při jmenování premiéra, byl na stole v roce 1999. A byl odmítnut. "Podle tehdejšího návrhu by prezident při prvním pokusu musel ve stanovených lhůtách jmenovat předsedou vlády představitele strany, která volby do sněmovny vyhrála. Ve druhém pokusu pak tu, která se umístila na druhém místě. Protože tento návrh neprošel, ústavní pořádek žádná závazná pravidla neukládá," připomíná předseda Ústavního soudu kontury návrhu, který vznikl během období vlády Miloše Zemana.
Ing. Miloš Zeman
-
TÉMA: Rusnokova vláda
Pokud jde o současnou situaci, prezident podle Rychetského není vůči žádné z komor Parlamentu odpovědný, vláda je odpovědná sněmovně v plném rozsahu své činnosti. „O případném střetu, který by mohl řešit Ústavní soud, tedy lze hovořit pouze v rovině sněmovna versus vláda,“ uvedl Rychetský.
Prezident by měl jednat bez zbytečného odkladu
„Ústava ani ústavní pořádek nestanoví žádné lhůty ani pravidla, podle kterých by byl prezident při prvních dvou pokusech povinen postupovat,“ dodal. Tato absence lhůt je prý však běžná a obecně se má za to, že má jednat bez zbytečného odkladu, posouzení přiměřené míry prodlevy je pak vždy závislé na konkrétních okolnostech.
Zeman často argumentuje tím, že přímá volba posílila prezidentský mandát. Rychetský však zdůraznil, že současná politická krize není jednoznačně důsledkem změny způsobu volby prezidenta. „Ani prezident volený oběma komorami nebyl povinen si při jmenování premiéra vyjednávat pro jeho vládu podporu ve sněmovně,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
