„Opatření zaměřená na inkluzi romského obyvatelstva by měla být přijímána v souladu s principem subsidiarity na úrovni národní," shodli se senátoři z výboru. Podle nich by opatření měla zohledňovat konkrétní situaci a potřeby romských komunit v jednotlivých regionech, aby mohla být účinná.
Evropská komise ve zprávě uložila členským zemím mimo jiné to, aby zajistily n„ediskriminační přístup Romů" na trh práce, přístup k bydlení a zdravotní péči. Přinejmenším dokončování základní školní docházky romských dětí a také to, aby tyto děti nebyly vystaveny diskriminaci nebo segregaci.
Česko spolu se Slovenskem nebo Maďarskem komise jmenovala mezi státy, které podle ní mají zásadní problém s „přetrvávající segregací romských dětí ve zvláštních školách". Tyto státy podle komise „budou muset zavést důraznější opatření, aby tento stav ukončily a zvrátily pomocí kvalitního, přístupného a inkluzivního běžného systému vzdělávání".
Romové čelí diskriminaci
Komise si ve zprávě posteskla nad tím, že v uplynulých sedmi letech nebyly vyčerpány všechny prostředky na sociální integraci Romů. V letech 2014 až 2020 bude v Evropském sociálním fondu 80 miliard eur (2,1 bilionu korun) a nejméně pětina z této částky musí být využita na boj se sociálním vyloučením a chudobou. Komise se ve zprávě zavázala „poskytovat každoroční politické pokyny" a doporučení pro jednotlivé země týkající se Romů.
„Romské obyvatelstvo nadále čelí alarmující míře diskriminace na pracovním trhu, ve vzdělávání a zdravotní péči a podstatně horším životním podmínkám než jejich sousedé," prohlásil na nedávném evropském romském summitu eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. Zdůraznil, že Romové představují výraznou a rostoucí součást budoucích pracovních sil. Pokud jim ale vzdělávací systém neumožní získat příslušné dovednosti, Romové nebudou schopni využít svůj potenciál ve vyvažování důsledků stárnutí pracovní síly v mnoha zemích.
autor: dkr, čtk