Změny navrhoval senátor Václav Láska (SZ). Požadoval mimo jiné ze šesti měsíců na polovinu zkrátit základní lhůtu na vyřízení žádosti o azyl. Požadoval zúžit právo policie zajistit cizince kvůli jeho navrácení a zrušit ustanovení, podle něhož jsou cizincům v detenčních zařízeních odebírány mobilní telefony.
Láska chtěl rovněž zachovat cizincům právo pobytu bez ohledu na to, zda byli v Česku odsouzeni opakovaně nebo k vězení delšímu než tři roky. Tuto úpravu ve Sněmovně prosadil předseda jejího bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD).
Novela na Váňův návrh počítá také s tím, že by Správa uprchlických zařízení poskytovala propuštěným uprchlíkům bez peněz 400 korun na jízdenku a jídlo. Zavedení příspěvku doporučoval i vládní výbor pro práva cizinců. Podle něj nebylo humánní cizince propustit a nechat je uprostřed republiky bez prostředků. Vlastními penězi museli zaplatit za pobyt v detenčním zařízení.
Ministerstvo vnitra bude moci podle novely poskytnout také dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci osm korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními.
Vládní návrh měl původně pouze sladit české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Pojišťovny mají hradit preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.
Předloha má také umožnit zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Dává právo odmítnout žadatele i v případě, pokud se v cizině dopustil "zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem". Žadatelé o azyl by podle novely mohli začít pracovat už půl roku poté, co začalo jejich řízení. Dosud to byl rok, podle směrnice EU ale může být lhůta nejvýše devět měsíců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
