Před dvěma lety jste kandidoval s podporu KDU-ČSL a Nezávislé volby. Oproti volbám před dvěma lety ale nyní lidovci uspěli výrazně lépe. Čemu připisujete rostoucí popularitu lidovců?
Myslím, že je více faktorů, které ovlivnily návrat KDU-ČSL na českou politickou scénu. Těmi nejvýznamnějšími podle mého názoru jsou následující:
KDU-ČSL stála nějakou dobu mimo Poslaneckou sněmovnu, proto není spojována s negativními jevy a aférami jiných politických stran v posledních letech.
Velké politické strany dělaly v minulých letech vše proto, aby odradily své voliče a KDU-ČSL byla v posledních volbách dobrou alternativou pro skutečně zodpovědného voliče, který chtěl přijít k volbám a zároveň nechtěl, aby jeho hlas propadl anebo nechtěl riskovat a podporovat další „divoký“ projekt na české politické scéně.
KDU-ČSL se otevřela, kromě lidí z jádra členské základny nabídla spolupráci lidem sympatizujícím s programem, kteří mohou přinést nové myšlenky a také přivést k volebním urnám a politice mladé lidi.
Myslím, že stále více lidí kolem mne si uvědomuje, že KDU-ČSL stojí na nejsilnějším programu, který může v našem světě existovat. Na křesťanských principech, na tradičních hodnotách, což je tisíci roky ověřený program.
O čem naopak vypovídá výsledek TOP 09? Strana vznikla před pěti lety poté, co z KDU-ČSL odešel Miroslav Kalousek, kterého následovali někteří další členové. Myslíte si, že o ní za pět let ještě uslyšíme?
Není mým zvykem kritizovat ostatní, spíš se vždy zaměřuji na vlastní práci a práci uskupení, se kterým jsem se ztotožnil. Ale snad nikoho neurazím, když řeknu, že spatřuji velký rozdíl v tom, jestli má politická strana pevný program opřený o velmi silné principy anebo je strana založena na několika populárních a mediálně známých osobách. To druhé se, myslím, podařilo TOP 09. V momentě vzniku a následujících letech to byl projekt velmi úspěšný. Nechci dělat prognózy, co bude za pět let. Ale projekt založený na osobách a tvářích většinou končí s jejich odchodem, pokud se nepodaří získat tváře nové, které přesvědčí voliče.
Psali jsme:
_635482027670177022.JPG&id=26153)
V Senátu jste člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jak hodnotíte výsledek ukrajinských voleb? Co podle vás znamená pro další vývoj konfliktu?
Výsledek voleb na Ukrajině je logickým vyústěním událostí posledních měsíců. Velká většina Ukrajiny hlasitě sdělila, že se chce ubírat k západním hodnotám. To samozřejmě nebude vyhovovat Rusku a z jeho strany nastane zvýšení tlaku na Ukrajinu. Ale bude se snažit trestat za „kamarádství“ s Ukrajinou i zbytek Evropy a světa a tím prezentovat sílu a držet popularitu na domácí politické scéně, což v Rusku vždy platilo. Musíme se připravit na větší napětí v naší části světa a opětovnou polarizaci.
Vidíte nějakou cestu z tohoto vleklého konfliktu?
Nevidím, alespoň ne v dohledné době. Rusko bude trvat na tom, že Krym a část východní Ukrajiny patří přímo jemu nebo pod jeho zásadní vliv. Ukrajina ani civilizovaný svět nemůže nikdy uznat tento násilný akt za právoplatný, protože jde o nesmírně vážné porušení mezinárodního práva. Na východní Ukrajině se schyluje buď ke skutečné válce mezi Ruskem a Ukrajinou o tato území, nebo zvítězí právo silnějšího, Rusko území obsadí a Ukrajina o ně bojovat nebude, ale nikdy se s tím nesmíří a vznikne další trvalé ohnisko napětí ve světě.
Dnes už jsou ale oči mnohých obráceny také na Blízký východ. Co je dle vašeho mínění pro nás větší hrozba? Radikální islamisté, nebo boje na Ukrajině?
Obojí je velmi nebezpečné. Ukrajinsko-ruský konflikt svou blízkostí a také nečekaností v relativně vyspělé části světa. Snahy islámských teroristů v tzv. Islámském státu, který ovšem žádným státem není, vrhají civilizaci stovky let zpátky, někam do období začínajícího středověku nebo ještě více zpět. Pozitivem v tomto konfliktu je to, že proti radikálům rozhodně vystupují i hospodářsky vyspělé arabské státy, které si uvědomují nebezpečí takového obratu vývoje. Strašlivým negativem je ale zapojení tisíců občanů západního světa na straně islámského terorismu, kteří využili vzdělání a vymoženosti západní civilizace k tomu, aby proti ní nakonec obrátili zbraně.
Psali jsme:
Dalším zásadním zahraničně politickým tématem posledních dní byla návštěva prezidenta Zemana v Číně. Prezident Miloš Zeman se zde nechal slyšet, že naše země chce rozvíjet s Čínou společné vztahy, nebudeme se proto vměšovat do jejích vnitrostátních záležitostí a neuznáváme proto samostatnost Tibetu. Shodujete se s jeho názorem? Je pro další rozvoj a ekonomiku České republiky doopravdy tak nutná spolupráce s Čínou, kde nejsou dodržována lidská práva? Neobešli bychom se bez toho?
Návštěvu české delegace v Číně je podle mého názoru třeba hodnotit ze dvou úhlů pohledu. Tím prvním je hospodářská spolupráce, kterou je jistě dobré rozvíjet se všemi zeměmi, a tedy i s Čínou. Pokud ale chci s někým dělat dobrý obchod, tak to ještě neznamená, že musím být nutně servilní, podlézat mu a říkat to, co chce právě slyšet. Je naprosto běžné, že se v mezinárodním kontaktu a diplomacii prostě o některých věcech pomlčí, pokud již nenajdou aktéři dosti sil k tomu, aby alespoň zmínili dodržování lidských práv jako základní hodnotu našeho světa. V tomto druhém, diplomatickém úhlu pohledu tedy podle mého názoru česká mise selhala.
Nedávno jsme si připomněli rok od sněmovních voleb a někteří říkají, že během tohoto roku došlo k zásadnímu obratu v české zahraniční politice. Někteří to hodnotí pozitivně, jiní naopak negativně, jak je to podle vás? Změnila se česká zahraniční politika nějak zásadně, nebo se jedná o běžný posun při výměně vlády?
Myslím a doufám, že se zásadně nezměnila. Naše zahraničně politická orientace je v principu stejná. Jsme členy EU a NATO, jsme také členy Rady Evropy a V4, to jsou naše hlavní zakotvení v Evropě i ve světě. Oficiální postoje Ministerstva zahraničních věcí se nijak výrazně nezměnily.
Koncem října se také v Poslanecké sněmovně projednával plán zahraničních vojenských misí na příští dva roky, což se zahraniční politikou také úzce souvisí. Jak jste se schváleným plánem spokojen?
Podle mého názoru ministerstvo předložilo velmi dobrý koncepční materiál, který byl výborem pro obranu, zahraniční věci a bezpečnost jednomyslně schválen. Odezva na působení našich vojáků v zahraničí je velmi dobrá a jejich zkušenosti, získané v zahraničních misích, pro naši armádu nenahraditelné. V poslední době často používaná věta, že naši vojáci brání svou vlast, i když daleko od domova, není v žádném případě frází.
Psali jsme:
Jako lídr kandidátky „NEZÁVISLÁ VOLBA" jste v komunálních volbách již počtvrté obhájil mandát starosty. Čemu přičítáte svůj úspěch a co pro vás tento závazek znamená? Čeho byste chtěl dosáhnout jako starosta v následujících čtyřech letech?
Doufám, že výsledek voleb je alespoň trochu odrazem práce, kterou jsme za sebou s mými kolegy ve vedení, radě i zastupitelstvu města zanechali. Pro mne to znamená, že budu pokračovat ve své každodenní práci naprosto otevřeně a ve spolupráci se všemi, kdo o ni stojí. Byl bych rád, kdybychom se za další čtyři roky mohli ohlédnout za společnou prací s podobným uspokojením, jako tomu bylo po uplynulém volebním období.
Povolební jednání trvala ve městě dva týdny. Jak byste hodnotil jejich průběh?
Průběh byl složitější než kdykoliv jindy z toho důvodu, že narostl počet volebních stran a mandáty se rozdrobily. Pak je vždy vyjednávání obtížnější. Nicméně ustavující zastupitelstvo proběhlo, máme zvoleno a můžeme zahájit práci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Kateřina Synková
