V komunálních volbách jste s jasnou převahou obhájil svůj mandát. Co pro Vás tento závazek znamená? Jaké jsou Vaše priority pro nadcházející volební období?
Moje priority jsou po dobu 25 práce v zastupitelstvu města Šumperka stále stejné. Udržitelný rozvoj města, což jsou především zdravé finance, žádné přemrštěné investice, které by nesly velké provozní náklady a rovnoměrná podpora života ve městě v oblasti kultury, sportu, sociální práce a aktivit ve volném čase. Samozřejmě hledání energetických a jiných úspor v provozních nákladech a jejich trvalé sledování. Takový trvalý přístup pak vytvoří zajímavý investiční prostor v rozpočtu města. V letošním roce je to téměř 200 milionů Kč z vlastních zdrojů, což je více než 30 % z celkového rozpočtu.
Jak již bylo naznačeno, v politice nejste nováčkem. Jak jste se ale nechal slyšet, tentokrát Vás poněkud zaskočila vyostřená kampaň. Čemu ji přičítáte a jak byste poměry na radnici hodnotil dnes?
Poměry v zastupitelstvu jsou vyostřené jako nikdy v novodobé historii města. Od chvíle, kdy do zastupitelstva postoupilo seskupení PRO REGION, které má v některých případech velmi zajímavé složení lidí s pestrou minulostí i současností, se do jednání vkrádají zcela nové prvky. „Dělostřelecká příprava“ ve vlastních sdělovacích prostředcích, obcházení občanů i zastupitelů agitačními dvojicemi a vyprávění smyšlených příběhů o současném vedení města. Kbelíky špíny a žluči vylité i na rodiny a příbuzné na webu PRO REGION a v dalších internetových i živých diskuzích, které jsou organizovaně vedeny již asi dva roky, se staly součástí každodenního politického života. Je to odporné, jen se to u nás v ČR nazývá „zvýšená míra kritiky“ a není proti tomu obrana, prý to musíme unést. Zatím. To vše je ale dokonale organizováno podle schémat, o kterých jsem si myslel, že zůstaly před rokem 1989, ale není to tak.
Nedomníváte se, že vliv na takto vyhrocenou kampaň může mít i rostoucí počet kandidujících subjektů, které snaží vzájemně vymezit?
Myslím, že v tomto případě jde především o osobní nezvládnuté ambice a možná i ekonomické zájmy.
Psali jsme:
Nové strany také celkově v uplynulých volbách posílily, a to na i úkor těch tradičních. Můžete to přinést nějakou pozitivní změnu? A mají podle Vás strany šanci přežít déle než jedno volební období?
To v tuto chvíli nelze říci. Jsem skutečně zvědav, zda takto agresivní a nechutná permanentní kampaň může mít v prostředí Šumperka úspěch. Uvidíme.
Co nového plánujete ve městě v roce 2015?
Investice za 200 milionů rozdělené do několika desítek projektů. Zlepšení dopravní situace výstavbou dalšího kruhového objezdu v Temenici, zlepšení dopravní situace v dalších sídlištích, parkovací místa, parkové úpravy, nový skatepark, zahájení rekonstrukce bývalé Masarykovy školy na knihovnu a sídlo vysoké školy, dokončení kompletní rekonstrukce ulic na doteku pěší zóny, včetně inženýrských sítí, opravy povrchů po uložení kanalizačních řadů a mnoho dalších.
Radnice by chtěla znovu otevřít téma regulace hazardu. Jak se k této problematice stavíte Vy sám? Jste pro úplný zákaz?
Jsem připraven na diskuzi na téma jakéhokoliv rozumného řešení. Nejsem si jist, že absolutní prohibice v jakékoliv oblasti je dobrým řešením. Myslím, že nejrozumnější je v tuto chvíli počkat na nový zákon, který připravuje Ministerstvo financí. Podle něj pak připravit další řešení.
Jste nejen starosta, ale třetím rokem také senátor, nyní místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. USA chtějí vyslat své jednotky do České republiky v rámci operace Atlantic Resolve. Jako důvod uvádění zastavení ruské agrese. Souhlasíte s jejich vstupem do republiky?
Myslím, že je poněkud nadsazené mluvit o „vyslání jednotek“ a celkově o nějaké operaci na území ČR. V rámci cvičení v Pobaltí projeli v tuto chvíli vojska našich spojenců přes území ČR, s tím absolutně nemám žádný problém. Dokonce se zdá, že si to vojáci i obyvatelé ČR užili, a to se mi líbí.
Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je podle Vás pravda?
Kritizovat v roce 2015 ČR po vstupu do EU a NATO za přílišnou loajalitu k „Západu“ mi připadá opravdu zvláštní. To by pak nemohli být naši vojáci v mezinárodních vojenských kontingentech a získávat vyznamenání za chrabrost. I historicky přece naše země patří k západní kultuře ovšem s tím, že vždy tvořila jakýsi most ke kultuře východní. Osobně nemám vůbec žádné předsudky a jsem připraven nosit v sobě přátelství také k Rusku, pokud bude plnit mezinárodní závazky a z jeho aktivit nepůjde na Evropu strach. Dokonce jsem hluboce přesvědčen, že by se Rusko a „Západ“ měly co nejdříve spojit ke společnému boji proti světovému terorismu, který je dnes největší hrozbou.
Jak by podle Vás mohlo v příštích deseti letech Rusko proměnit architekturu Evropy? Je nutné se tomu bránit? Co teorie šířená špičkami NATO, že Rusko by mohlo otestovat soudržnost Aliance vyvoláním hybridního konfliktu v Pobaltí?
Chci věřit, že ke konfliktu v Pobaltí nedojde. Ani k hybridnímu (je zajímavé, že všichni používají slovo, které nikdo neumí definovat) ani k jinému. Ale Pobaltí se konfliktu bojí, to je zřejmé, a to je také zlé. To je také příčina větší aktivity vojsk NATO v této oblasti, na kterou přichází další stupňování vojenské aktivity ze strany Ruska. To může být začátek nebezpečné spirály nového zbrojení v Evropě i ve světě a jeho důsledky je pak možné jen těžko předvídat.
Málokdo si to uvědomuje (a v politických komentářích je toto téma tabu), ale současná situace na Ukrajině a v Evropě, zejména v kontextu probíhajících přísunů amerických jednotek, včetně těžké bojové techniky (stovky kusů tanků, obrněných transportérů, bojových vozidel a vrtulníků) do Estonska, dalších pobaltských států a Polska, velmi zásadně zvyšuje riziko vojenského konfliktu s použitím jaderných zbraní v Evropě. Pokud by se totiž Rusko cítilo vojensky napadeno a zatlačeno do kouta, může dojít k v podstatě skokovému přechodu z mírové situace do jaderného útoku na vojenské síly NATO v Evropě. Je dost pravděpodobné, že by v takovém případě strategické jaderné síly USA nereagovaly, protože až na výjimky ani největší jestřábi v americké vládě nestojí o masivní výměnu strategických jaderných úderů s Ruskem. Američtí plánovači musí vědět, že nejsou v současné době schopni efektivně zachytit ani 10 % pronikajících ruských jaderných hlavic. To jsou slova vojenského analytika Jaroslava Štefce, někdejšího ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování, v analytickém rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz. Na kolik je podle vás reálná hrozba použití jaderných zbraní a jaké by mělo jejich použití dopady?
Myslím, že nám zbývá jediné. Věřit, že rozum zvítězí a k použití zbraní hromadného ničení nedojde. To je přece něco naprosto nepředstavitelného. Věřím, že nikdo nechce bloudit po spálené Zemi, jak ji známe ze sci-fi filmů. Přece ten, kdo by takové zbraně použil, musí vědět, že zabíjí i sám sebe, svůj národ, své blízké i potomky. Ten, kdo by takovou operaci začal, nemůže být duševně zdráv. Tak snad jedinou věc, kterou můžeme udělat, je nepouštět psychicky nestabilní a životně neukotvené osoby do politiky a umožnit jim tím podobná rozhodnutí. Ani do té velké, ani do komunální, je to velmi nebezpečné. Možná ještě nebezpečnější než v kokpitu dopravního letadla.
Otázka na závěr. Jak se má Česká republika postavit k otázce imigrace?
Myslím, že bychom měli zvolit rozumný přístup k imigraci. V tuto chvíli nejsme jako země připraveni na velké imigrační vlny v počtech statisíců nebo milionů lidí z afrických a asijských zemí. Ani ekonomicky ani morálně. Ale myslím si, že rozumná integrace v počtu několika rodin do každého města či obce v zemi by byla možná. Jsme to Evropě a světu jistě dlužni. V Šumperku máme takovou zkušenost s rodinou z Afghánistánu a výsledek je velmi pozitivní, včetně plnohodnotného zapojení rodiny do života v ČR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Kateřina Synková
