Pane senátore, co pro vás bylo největším překvapením uplynulých voleb a proč?
Překvapilo mě, že paní Pošvářová nepostoupila v Brně do druhého kola senátních voleb. Očekával jsem, že ji budou občané podporovat podobně jako paní Seitlovou nebo pana Lásku či pana Hampla.
Nedávno jste vyjádřil své zklamání nad hnutím ANO. Čím si ale vysvětlujte, že u voličů tak „boduje“?
Je pravděpodobné, že většina voličů nesleduje tak bedlivě, jak hnutí ANO postupně, po malých krůčcích, vycouvává např. z přijímání doporučení iniciativy Rekonstrukce státu.
Vy sám jste před dvěma lety kandidoval do Senátu s podporu KDU-ČSL, SZ a Pirátů. Všechny tři strany v uplynulých volbách výrazně uspěly. Co podle vás stojí za tímto úspěchem?
Pro významnou skupinu voličů je dnes již neakceptovatelné volit tradiční politické strany, které nesou hlavní odpovědnost za neutěšený stav v oblasti prosazování spravedlnosti. A původně menší strany se v dnešní době stávají pro řadu občanů alternativou, v níž spatřují potenciál změny.
Psali jsme:
V létě jste ale ukončil své členství v klubu KDU-ČSL a nezávislí. Zvažujte nyní po volbách, kdy se síly v Senátu přeskupily, o vstupu do nějakého nového klubu?
Již jsme s paní Wagnerovou, paní Cabrnochovou, paní Seitlovou a s panem Láskou založili senátorský klub Zelení - Nezávislí. Hlavním posláním klubu je zvýšení míry transparentnosti veřejné správy, ochrana základních lidských práv a ochrana životního prostředí.
I jako senátor se intenzivně věnujete boji s korupcí. Co podle vás korupčnímu prostředí v ČR nejvíce nahrává? Jaký nástroj v boji s korupcí podle vás naše republika postrádá?
Korupční riziko roste tam, kde nejsou jasně nastavená pravidla. Např. služební zákon nestanovuje žádné kvalifikační předpoklady pro členy výběrových komisí a v řadě případů může politik ovlivnit složením komise výsledek výběru. Zcela pak absentují pravidla pro nominace osob do dozorčích rad různých státních podniků a státem ovládaných firem. To umožňuje dosazování „loajálních“ osob, které když dostatečně nehlídají to, co by ve standardně fungující společnosti ověřovat měly, tak jsou „stavidla“ pro „odtok“ veřejných prostředků otevřená.
Začíná to odměňováním manažerů v řádu desítek milionů korun, pokračuje to náklady na různé pseudoslužby v řádu stovek milionů korun a končí to o miliardy předraženými infrastrukturními stavbami. A většinou nikdo není za nic odpovědný. Ten, co dával neformální pokyny, není nikde podepsaný a ten, kdo podepsaný je, se odkazuje na stanoviska expertů. A u „expertů“ (v kauze Opencard např. u členů hodnotící komise) se zjistí, že neměli dostatečnou kvalifikaci pro objektivní posouzení zakázky. A když v zákoně není povinnost jmenovat do komisí jen odborně způsobilé osoby, průšvih je na světě.
Zadávání veřejných zakázek, hospodaření politických stran, prokazování původu majetku a implementace zákona o státní službě. To jsou stěžejní oblasti, v nichž se hodlá koaliční vláda vypořádat s fenoménem korupce. Podle ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera se na novém pojetí boje s korupcí shodla Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, která vznikla jako poradní orgán vlády České republiky. Domníváte se, že tato opatření pomůžou v boji s korupcí?
Opatření mohou pomoci, když se provádí důsledně a komplexně ve všech klíčových směrech. Když např. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí rezignuje na nezávislý dohled nad financováním politických stran, může auditor u politické strany kontrolovat účty od A do Z a nezjistí např. tu skutečnost, že u mediální agentury, kde si původně politická strana billboardy objednala, nakonec došlo k přefakturaci a náklady na kampaň fakticky zaplatil někdo jiný než ten, kdo původně objednávku učinil.
Již zmíněný ministr Dienstbier se také nedávno vyjádřil, že je třeba dát pozor, aby se nám boj s korupcí nevymkl z rukou a nezablokovali jsme si tím celou státní správu. Co vy na to?
Pravidla by měla být jednodušší, ale účinnější. A méně děravá. Žádné výjimky pro velké firmy a dušení firem malých. To platí nejen v boji proti korupci, ale např. též v boji proti daňovým únikům. Když si běžný občan přečte např. definici základního investičního fondu, který má výhodnou daňovou sazbu 5 %, může nabýt dojmu, že je velmi složité podmínky zákona naplnit. Opak je ale pravdou. Fond, který by měl správně platit daň 19 %, má hned několik otevřených dveří (nikoliv jen skulinek), jak se vyššímu zdanění vyhnout. A přitom existuje daleko jednodušší a efektivnější způsob, jak daňové úniky omezit. Příklady uvádím na webu libormichalek.cz.
Podpoříte zákon o prokazování původu majetku v takové podobě, jak nyní navrhuje ministr financí? Podle jeho návrhu by finanční správa měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud neevidovaný majetek bude vyšší než deset milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě majetek zdaní.
Jsem pro prokazování původu majetku, ale po zkušenosti, jak nekvalitní předpis dovede MF předložit, budu velmi důsledně v tomto návrhu hledat, zda v něm nejsou nějaké „výjimečky“, které by z deklarovaného záměru udělaly frašku.
Psali jsme:
Jeden z nejdiskutovanějších zákonů, služební zákon, prezident dle očekávání vetoval. Poslanci ale prezidentovo veto přehlasovali. Vy sám jste již v Senátu hlasoval proti. Jaký dopad podle vás bude mít nový zákon na fungování státní správy?
Jak jsem už ilustroval výše, nový zákon nezajišťuje tzv. „odpolitizaci“ státní správy. Náměstek pro státní službu nebude podle § 88 zákona kárně odpovědný… Schválení zákona, který pracovně nazývám zákon o politické službě, považuji za nejzásadnější chybu současné vlády.
Jako senátor jste také členem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Jak se díváte na zrušení poplatků ve zdravotnictví od příštího roku?
Někdy mám pocit, že se v naší společnosti nedaří dobře rozlišovat podstatné od nepodstatného. Ohledně třicetikorunových poplatků se diskutovalo roky a přitom nešlo ani o 2 % v rozpočtu na zdravotnictví. Pokud by se stejný čas věnoval diskuzi o tom, jak efektivně a transparentně nakládat se „zbývajícími“ 98 procenty, možná by se dnes nemuselo řešit, jak pokrýt náklady na protonovou léčbu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
