„Je to celé protiústavní. Žádné zdůvodnění dobrými úmysly tu nepomůže. Dobrými úmysly je totiž často dlážděna cesta do pekel,“ řekl Valenta s tím, že tím stát zavádí nucenou účast na charitě. „Totalitní režimy se také tak chovaly, jenže ty se to aspoň styděly dávat do zákona. Takové jednání je nebezpečné pro zachování hodnoty vlastnického práva jako takového. Obchází legální cestu vyvlastnění za náhradu a je historicky spojeno s největším úpadkem právního státu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor.
Pro příklad je možno uvést, že v době minulého režimu byl převod zemědělských usedlostí na jiné osoby vázán souhlasem místního národního výboru či na uzavření nucené darovací smlouvy. Tento postup restituční zákony označily za majetkovou křivdu.
Podle senátorky Veroniky Vrecionové (ODS) je naprosto absurdní nařizovat dávání prošlých potravin do potravinové banky povinně. „A navíc pod takovou sankcí. Absudrní je rovněž to, že se to týká prodejní plochy větší něž 400 metrů čtverečních. Na charitu se potraviny dávaly i doposud. A dělalo to obchodům i dobré jméno. Ovšem mohly si vybrat, kam to dají. Klidně třeba i do zoologické zahrady,“ uvedla pro PL Vrecionová. Výrazný senátor Jaroslav Kubera (ODS) si servítky vůbec nebere. Nutnost darování prošlých potravin přirovnal k praxi fašistického Německa z doby před druhou světovou válkou. „Když Hitler vystěhovával z Německa bohaté Židy, tak to bylo vázáno na darování jejich majetku ve prospěch státu či spolehlivých osob. V lepším případě šlo o prodej pod cenou. Těžko jsem se mohl nepřipojit k ústavní stížnosti,“ glosoval pro PL Kubera absurdní novelu.
Jaroslav Kubera
Ústavní právník, bývalý poslanec a kandidát na ústavního soudce Zdeněk Koudelka pětadvacítku senátorů v daném podání zastupuje u Ústavního soudu. Podobně jako v případě kontrolního hlášení DPH na počátku letošního roku. „Charitativní organizace sice mohou poskytovat pozitivní činnost klientům sociálních služeb. Může však být více pozitivních činností, například poskytnutí potravin zoologickým zahradám či spolkům, pečujícím o opuštěná zvířata. Pokud tedy chce stát někomu něco dát bezplatně, může to učinit, ale nikoliv tak, že přikáže jednomu, aby danou věc předal druhému, nýbrž tím, že tyto věci nakoupí, zaplatí a pak jiným osobám daruje. Nucené bezplatné předání části majetku jiným soukromoprávním osobám je způsob ústavně nemožný,“ konstatoval ke schválené novele zákona o potravinách Koudelka.
Známý ústavní právník je přesvědčen, že vyvlastnění čehokoliv je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu. Vyvlastnění ale není možné zákonem, ale na základě zákona individuálním správním rozhodnutím. To je soudně přezkoumatelné.
Pro PL Koudelka ještě připomněl: „Ta novela neřeší i další závažné věci. Ty zmíněné potraviny, které se mají zdarma odevzdávat do potravinové banky, jsou na hraně použitelnosti. Kdo bude třeba řešit případné zdravotní následky? Dále si myslím, že sociální politika státu je nutná, ale organizovat ji musí stát na své náklady. Náklady na charitu přenášet jen na některé soukromé subjekty, v tomto případě potravinářské podnikatele, prostě nejde,“ doplnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Petrů
