Líbí se vám název "Letiště Václava Havla"?Anketa
„Profesor Masaryk byl sice prezidentem osvoboditelem, měl lví zásluhu za vznik Československa. Ale Beneš v letech 1935-1948 vedl vládu v tom nejhorším, či spíše nejproblematičtějším, období československých dějin. Vydržel a musel vyřešit, a na zoufalých kompromisech držet, politickou reprezentaci státu," napsal senátor na svůj Facebook.
Benešovy zásluhy staví nad zásluhy Václava Havla
Zásluhy Beneše podle Doubravy nejsou českou společností dostatečně doceněny. V tomto světle pak přímo kritizuje prvního českého porevolučního prezidenta Václava Havla. „Nechápu, proč není právě po něm pojmenováno např. ruzyňské letiště. Toto letiště hyzdí název rozporuplného nekompetentního a naivisticky žvatlajícího Václava Havla. Všichni politici na západ od chebských hospod ho měli rádi, protože nekriticky pochleboval západní politice ekonomicky profitující na našem postrevolučním naivismu," píše politik.
Zatímco jediné, v čem Havel skutečně proslul, je podle Doubravy jeho „povídání i humanitárním bombardování", Beneš byl naproti tomu jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během druhé světové války.
Ačkoli prý některé „mediální a politické hysterické nuly" vyčítají prezidentu Benešovi právní normy zvané „Benešovy dekrety", ve skutečnosti podle senátora představovaly formu náhradní zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit řádně zvolené ústavní orgány.
„Tyto dekrety jsou základem právní jistoty našeho státu. Beneš se zasloužil o stát. Zaslouží si, určitě víc než Havel, aby po něm bylo ruzyňské letiště pojmenováno," konstatuje senátor Doubrava.
Co přesně napsal senátor Jaroslav Doubrava na svůj Facebook:
Chybí nám letiště Edvarda Beneše
Málokdo si všiml, že 28. května bylo výročí narození prezidenta Edvarda Beneše. Narodil se v roce 1884 a byl druhým československým prezidentem.
Profesor Masaryk byl sice prezidentem osvoboditelem, měl lví zásluhu za vznik Československa. Ale Beneš v letech 1935-1948 vedl vládu v tom nejhorším, či spíše nejproblematičtějším, období československých dějin. Vydržel a musel vyřešit, a na zoufalých kompromisech držet, politickou reprezentaci státu. Nechápu, proč není právě po něm pojmenováno např. ruzyňské letiště. Toto letiště hyzdí název rozporuplného nekompetentního a naivisticky žvatlajícího Václava Havla. Všichni politici na západ od chebských hospod ho měli rádi, protože nekriticky pochleboval západní politice ekonomicky profitující na našem post revolučním naivismu. Myslím, že jediné, v čem Havel skutečně proslul, bylo jeho povídání o „humanitárním bombardování“.
Beneš naproti tomu byl jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během druhé světové války.
Některé mediální a politické hysterické nuly vyčítají prezidentovi Benešovi právní normy nazývané se souhrným a nepřesným pojmem „Benešovy dekrety“. Vyvolávají pocit, že to jsou jakási neomezená práva monarchy a jeho pár sluhů. Ve skutečnosti jde o zhruba 150 právních norem, vydaných v letech 1940-1945 prezidentem republiky v exilu a po návratu do vlasti. Dekrety představovaly formu náhradní zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit řádně zvolené ústavní orgány. Na přípravě dekretů se podílela exilová vláda a Státní rada. Potom zpětně musel nový poválečný svobodný parlament dodatečně dekrety schválit. Tyto dekrety jsou základem právní jistoty našeho státu.
Beneš se zasloužil o stát. Zaslouží si, určitě víc než Havel, aby po něm bylo ruzyňské letiště pojmenováno.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
