Z odmítavého postoje k přeshraniční zdravotnické spolupráci jsou od konce minulého týdne rozlícení nejen obyvatelé Karlovarského kraje, kde od ledna pyšně vystavují štítky s heslem „Hrdí nejhorší“ (poté, co premiér utrousil, že je to „nejhorší kraj, historicky ve všem“). Když i ministr zdravotnictví Jan Blatný pohraniční oblast pomyslně odepsal, vrývá se hláška výrazně do lokální identity podobně jako „Dycky Most“ v sousedním Ústeckém regionu.
Senátor a bývalý starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart celému incidentu odmítnutí bavorské a saské spolupráce přidává další úhel pohledu. Takový, který mimo jiné objasňuje, proč je například pro rodilé Pražany či občany vnitrostátních regionů nepochopitelné soužití s německy mluvícími sousedy – prostě to neznají. Soužití, jež je naopak pro starousedlíky přirozeným, neřku-li každodenním „normálem“, které je nepochopitelné najednou – a právě když jde o život – zastřít politickým „symbolem“.
Vyhánělo se zde, využívalo… a ještě se divit?
Ti nahoře „nedokážou dělat jednoduchou věc v normální době, natož složité věci ve složité době,“ konstatuje Zbyněk Linhart, podle kterého politici nezvládli za několik let zajistit ani to, aby pacienti z Dolní Poustevny namísto dvou kilometrů do Saska nemuseli cestovat skoro 50 kilometrů do přeplněné nemocnice v Děčíně.
Pro místní je přitom spolupráce a přejíždění – dnes již pomyslné mezistátní hranice právě zde naprostou samozřejmostí. „Historicky mezi Saskem a českou stranou po staletí fungovala spolupráce,“ souhlasí senátor z Ústeckého kraje.
Podotkl, že nejde počtem občanů o žádné „okrajové“ oblasti, ale o území s 1,5 milionu lidí, někdejší Sudety, které dodnes zůstávají velkým problémem. Když do zdejších obyvatel ministr tne svůj pomyslný osten nacionalistické ješitnosti, má to právě zde o to citelnější dopad. „Je to smutné s ohledem na to, jak právě o Sudety jsme se v minulosti prali. Jde o součást válečné historie: Byly odtud vyhnány 3 miliony starousedlíků, kteří ji nerozpoutali, žili zde.“ A to se na území podepsalo, a dodnes „neresuscituovalo“. „Protože pak se 70 let tento kraj jen drancoval, ždímal a posílali se sem lidé... jak je označit, aby se někdo neurazil…,“ zamýšlí se a pokračuje:
„A nyní se kraj opět vylidňuje, ale – vylidňuje se lidmi mladými, perspektivními… Mění se zde skladba obyvatel, k horšímu. K tomu řada lidí pracuje v Německu – blízkost hranic má své výhody. Ale i nevýhody, avšak pro nás: Když se tito lidé nestěhují do vnitrozemí, tak odcházejí – třeba ne úplně stěhují – přes hranice. A ti, kdo tam odcházejí pracovat, jsou lidé kvalifikovaní, kteří chybí: zdravotníci, řemeslníci.“
Vždyť ten chybějící personál utekl právě do Německa!
Že podobně smýšlejí i občané – nepolitici, dokládá jako „jeden příklad za všechny“, třeba vyjádření Davida Barta na facebookové stránce Ministerstva zdravotnictví. Tam po chebské tiskové konferenci ministra Blatného napsal:
„V chebské nemocnici dlouhodobě chybí personál: Je v Německu! Až si začnete důležitých profesí vážit, pak se to možná změní.“
Dodává také, že ministr lže, když říká, že pokud budou lidé cestovat z krajů do pohraničí, tak se bude nová mutace šířit a ostatní nemocnice dopadnou jako v Chebu. „Německo se nabízí, že chebské nemocnici pomůže. Nepřijde vám to jako protimluv?“ nadhazuje řečnickou otázku.
Řešení, které by aktivní lidi v českém pohraničí udrželo a nastolilo blahobyt, už tu bylo… Tím je podle Zbyňka Linharta koheze neboli soudržnost, která stojí na regionální politice zaměřené na vyrovnání hospodářských a sociálních odlišností mezi jednotlivými regiony. Stát na ni dostal nezanedbatelné finanční částky. „Ale ty peníze šly nakonec do bohatých regionů,“ poukazuje, co je špatně.
Pokud tedy český politik prohlásí, že je příhraniční karlovarská oblast v něčem „nejhorší“, je to hodnocení pro samotné politiky, kteří dotace a možnosti k ekonomické rehabilitaci krajů měli.
Slova do větru. Co z nich vyvozuje?
„Kdybychom se spoléhali na sliby, tak nefunguje nic… A o podstatu jim nejde,“ říká Linhart s poukazem na to, že stát, kraj ani VZP nedokázaly zachovat ani Lužickou nemocnici v Rumburku, ani aktivizovat již před lety nabízenou pomocnou ruku od Saska. Můžeme z ministerského odmítnutí pomoci vyvodit, že o to víc si nyní německá strana klepe na čelo a mezistátní vztahy se mohou zhoršit?
„Nebudu z toho výroku odvozovat vůbec nic,“ překvapil senátor svou odpovědí, kterou vzápětí zdůvodnil: „nebudu vyvozovat nic, protože je nelze brát vážně,“ nastínil, že výrokům současné vlády v čele s Andrejem Babišem nelze přikládat žádnou váhu. „Jak to nefunguje standardně, tak teď o to míň… Ta jejich propaganda ‚nebudeme přece to nebo to…‘ Je to pořád ve stejných liniích,“ dodává s dovětkem ve smyslu, že Blatný a spol. jsou jen plácalové do větru.
Oblast bývalých Sudet každopádně vnímá za opravdu rozsáhlý problém s mnoha dopady, což vůbec nikdo neřeší. „A tento průšvih se bude těžko řešit. Ta spirála už je tak roztočená, po desítky let…,“ zdvihá varovný prst nad tím, co covidová doba ještě více umocnila.
„Když nastane průšvih, peníze nejsou to jediné“
Linhart nadhazuje ještě jeden aspekt, týkající se financí. Když politik vládne v době ekonomické prosperity, zdají se řešení snadná. „V době klidu vždy se věc řeší penězi – vždycky to ‚nějak zalepíme‘, často evropskými dotacemi. Ale když dojde k průšvihu, tak peníze nejsou to jediné. Jenže oni dokážou jen utrácet – naše peníze,“ dodává k zamyšlení.
Spousta problémů přitom řešení má, a to i v propíraném zdravotnictví u hranic.
Zmínil, že samotné Sasko se zhruba 15 let pomalu dostává z toho, co zde zanechaly doby minulé. „Tyto oblasti dodnes trpí vylidňováním. Sasko má třeba jen z 60 procent naplněné nemocnice. Mohli třeba 20 % pacientů přijímat z Čech, kde to pro změnu potřebujeme. Bylo to tedy racionální pro německou stranu, tak pro nás.“
Vraťme se trochu v čase, před covid…
„V oblasti zdravotní péče nejsou naplněny ani sliby, které zde ministerstvo dalo před dvěma lety, kdy se podepsalo memorandum o přeshraniční spolupráci,“ připomíná Linhart a vytahuje tím velkého kostlivce ze skříně. „V zásadě se nepohnulo nic. Teď je výmluva – COVID,“ dodává.
Linhart se ve věci přeshraniční zdravotní spolupráce angažoval – i jako spoluzakladatel petice – zhruba před třemi lety například v aktivitách za záchranu Lužické nemocnice v Rumburku. K veřejnosti se dostávaly zprávy o nedůstojném překládání pacientů z jedné sanitky do druhé, přímo na veřejnosti – kupříkladu na pumpě na výpadovce z Chřibské – a u pacientů s vývody zespoda.
Někdy sanitky musely vozit pacienty ve vážném stavu do Děčína nebo České Lípy, což z některých obcí šluknovského výběžku představovalo i hodinu a půl cesty od nahlášení do nemocnice. „Vzhledem k tomu, že výběžek je od vnitrozemí oddělený pohořím a ze tří stran je obklopený Německem, tak jsme v poněkud odlišné situaci než například střední Čechy,“ vysvětloval tehdy v médiích Zbyněk Linhart. Řešením už tehdy měla být spolupráce s německou stranou. V létě 2019 došlo k podepsání memoranda, které mělo umožnit finanční krytí zdravotní péče poskytované českým pacientům v německých nemocnicích. 28. srpna se kvůli tomu v Dolní Poustevně setkali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se státní ministryní sociálních věcí a ochrany spotřebitele Saska Barbarou Klepsch, představiteli Ústeckého kraje a sedmi zdravotních pojišťoven. Společné prohlášení o spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče podepsali.
„Je naší prioritou zlepšovat dostupnost zdravotní péče v oblastech, kde je v současné době zajištěna nedostatečně a lidé za ní musí dojíždět. Díky dnes podepsanému dokumentu budou pacienti ze Šluknovského výběžku nově moci v rámci veřejného zdravotního pojištění vyhledat lékařskou péči také na klinice v příhraničním městě Sebnitz,“ uvedl tehdy exministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Společné prohlášení počítalo s vytvořením Komise pro přeshraniční zdravotní péči složené z jednotlivých signatářů prohlášení, která bude sledovat a analyzovat potřeby dalšího rozvoje této spolupráce v regionu. Komise je očividně nečinná, a to i v době kritické pandemie.
Už tento, ne zas tak dávný, moment může vypovídat o tom, jak probíhá zájem o zdravotní péči v regionech, které nepřiléhají k Praze…
(Přehled několikaletých, marných, aktivit kolem zajištění zdravotní péče na Šluknovsku najdete například zde)
Proč vakcíny míjejí kritické ohnisko?
Chování „jako k nevlastnímu děcku“ se podle občanů projevuje vůči Chebu v souvislosti s covidovými tématy o to víc. Jedno k zamyšlení nastínila na ministerské stránce pod videem z chebského brífinku například obyvatelka Chebu Marta Marová: „Velmi by mě zajímala otázka, proč zde není dost vakcín, když je Cheb tak zamořen.“ Směrem k ministrovi upozorňuje, že on už v lednu poslal první vakcíny Moderna na Moravu, odkud pochází. „To samé dnes. V Chebu umírají nejvíce lidé mezi 60–75 lety, kteří jsou stále produktivní. Bohužel i mladší. Je mi jasné, že si nejdříve kvalitní prověřenou vakcínou naočkujete své lidi a do Chebu pošlete neprověřenou vakcínu Sputnik a Astru a podobně,“ naznačila, jak vnímá jeho jednání vůči různým českým krajům.
„Starám se o 86letou maminku, která dostala termín na očkování na 10. 2. do nemocnice Cheb. Jsem velmi zvědavá, jaká vakcína bude k dispozici. V případě obou zmiňovaných ji očkovat nenechám. Já sama jsem bývalý onkologický pacient se srdeční arytmií a od října čekám na zákrok do nemocnice v Karlových Varech a jiná vyšetření. Bojím se navštívit jakéhokoliv lékaře, a tím se chci vyhnout nákaze. Jednejte kompetentně, jak byste měl,“ apeluje na vládního představitele a své emotivní vyjádření završuje větou:
„I Cheb patří do České republiky, tudíž byste se měl adekvátně starat.“
O víkendu tomu ministerstvo takzvaně nasadilo korunu, když oznámilo, že vakcíny po víkendu poputují například do Královéhradeckého kraje a na Vysočinu. O Chebsku, které spadá do Karlovarského a potřebuje od nákazy ulevit, ani slovo.
Již ve čtvrtek předalo @ZdravkoOnline distributorovi přesné informace, kam mají vakcíny rozvézt. Vakcíny se povezou do Středočeského a Královéhradeckého kraje a na Vysočinu. @Radiozurnal1 a @CRoPlus nemá v tomto případě přesné informace. https://t.co/TPJOGoLDBy
— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) February 6, 2021
Lidé v Karlovarském kraji si dávají například na profilovou fotografii na sociální síti rámeček s nápisem „Hrdí nejhorší“. Zdroj: Zprávy z Chebu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
