Milan Chovanec vytrval a proti zbytku EU v jasné menšině uhájil postoj proti kvótám. Co tomu říkáte?Anketa
„Závěry (ministerské) rady v tomto smyslu nebyly přijaté,“ řekl Kaliňák. Odmítl tak jen několik hodin stará slova svých kolegů z Německa a Francie Thomase de Maizierea a Bernarda Cazeneuva, že byla nalezena rámcová či předběžná dohoda. „Ke konsensu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to jen my nebo Česká republika, ale i další,“ řekl novinářům Kaliňák.
Kromě Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly podle něj námitky také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další státy byly nespokojené s některými částmi textu. „Výhrad bylo mnoho a nejen ke kvótám,“ podotkl slovenský ministr. Lucemburské předsednictví se snažilo výhrady už předem obrousit, když návrh závěrů vůbec neobsahoval zmínku o tom, že by rozdělování žadatelů o azyl bylo povinné. Naopak v nich stálo, že konkrétní detaily budou teprve dohodnuty s ohledem na konkrétní podmínky členských zemí. Přesto to ke změně postoje středoevropských a východoevropských zástupců nestačilo.
Atmosféru jednání Kaliňák popsal jako „dusnou“ a s velkým tlakem. K větším střetům podle něj nedošlo, pro některé prý však bylo obtížné poslouchat „jiné názory“.
„Masáž“ podle Lidových novin tak ustál i ministr Chovanec, který bojoval za české zájmy.
Podle Asselborna budou jednání pokračovat s tím, že konečné rozhodnutí by mělo padnout na další ministerské schůzce 8. října.
Je možné nesouhlasící přehlasovat
Slovenský ministr Kaliňák je stejně jako jeho český kolega Milan Chovanec přesvědčen, že o otázce kvót by jako o politickém tématu měl rozhodovat summit EU.
„Když i ostatní ministři vnitra říkají, že toto téma je o Evropské unii, musí o něm hovořit lídři evropských zemí. To je podle mne rozhodující,“ míní Kaliňák. Snaha „obejít summit“ je podle něj projevem „strachu z pravdy“ ze strany některých členských států.
Na summitu mají prezidenti či premiéři možnost návrh vetovat. Jednání ministrů rozhodují v případě hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou, je tam tedy možné nesouhlasící přehlasovat.
Schůzku premiérů a prezidentů evropské osmadvacítky může svolat předseda těchto jednání Donald Tusk. Ten dal už před dnešní ministerskou radou najevo, že tak učiní, pokud nyní nebude pro návrhy Evropské komise jasná podpora.
Dnešní schůzka ministrů vnitra byla napjatě očekávána v době gradujícího napětí kolem migrační krize a nedělního překvapivého německého rozhodnutí začít kontroly na hranicích s Rakouskem. V reakci například Česko i Slovensko posílily svou vlastní ochranu hranic.
Podle Kaliňáka je komisí navržených 120 000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, kteří by měli být přerozděleni z Itálie, Řecka a Maďarska, jen „vymyšlené číslo“, které se může kdykoli změnit. „Pracujeme s tím jako se 120 000 tunami rýže. To jsou lidé, konkrétní osudy,“ poznamenal slovenský ministr.
Přesídlení uprchlíků z Itálie a Řecka
Země Visegrádské skupiny mají ale výhrady především proti dalšímu plánu Evropské komise, který by z přerozdělování žadatelů o azyl mezi méně zasažené země v budoucnu udělal automaticky spouštěný mechanismus.
Asselborn připomněl, že dnes odpoledne ministři potvrdili už dříve domluvené přesídlení 40 000 žadatelů o azyl, kteří jsou nyní v Itálii a v Řecku. „Přesídlení těchto uprchlíků nyní bude moci začít velmi rychle,“ řekl Asselborn. Dvouletý program, v němž členské státy EU zatím dobrovolně souhlasily převzít jen něco přes 32 000 osob, označil za významný politický signál.
V Itálii a v Řecku budou zřízeny takzvané „hotspoty“, tedy střediska, v nichž mají být identifikováni uchazeči o azyl a ti, kteří přišli z ekonomických důvodů. Zrychlit rozhodování o azylu má také celoevropský seznam bezpečných zemí, na němž zřejmě proti původnímu návrhu Evropské komise bude nejspíš chybět Turecko kvůli situaci kolem kurdské menšiny.
Zavřít hranice je stejně nerealistické jako je otevřít
„Výzvy, kterým čelí Řecko, jsou evropskými výzvami,“ řekl Asselborn s tím, že Atény dostanou na zvládání uprchlické krize další pomoc. Stejně tak pomoc poputuje na západní Balkán. „Situace je urgentní a dramatická, společný problém potřebuje společnou odpověď,“ dodal lucemburský politik s tím, že mnohem aktivnější roli by rovněž měl hrát Frontex, tedy evropská agentura pro správu vnějších hranic. Ochrana vnějších hranic by měla být posílena a zlepšena. Podle Asselborna EU také zvýší pomoc Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans po jednání připomněl slova svého šéfa Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před europarlamentem hovořil o tom, že EU je v problémech, ze kterých se nutně potřebuje dostat. Podle Timmermanse je základem řešení princip solidarity a zodpovědnosti. „Zavřít hranice a nechat všechny venku je nerealistické a populistické, otevřít hranice a pustit všechny dovnitř je stejně nerealistické,“ míní Nizozemec. „Měli bychom si pospíšit, situace je zoufalá, blíží se zima,“ dodal Timmermans.
Ministr Chovanec už večer s českými novináři nehovořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe, čtk
