Podle Šichtařové už je dávno pryč doba, kdy se „fake news“ šířily pouze na facebooku nebo twitteru. Lidé prý už nevěří ani veřejnoprávním médiím. Ekonomka si myslí, že zcela zaslouženě, vzhledem k tomu, že veřejnoprávní média se odchýlila od povinnosti informovat a zabrousila do rovin interpretace „pravdy“.
Fotogalerie: - Zeman v Chorvatsku
Uznává, že soukromá média zdaleka nejsou vzorným příkladem objektivity. Ale dodává, že u nich to má svou logiku, vzhledem k tomu, že jsou soukromá, takže dává smysl, když se řídí podle zásady „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“. „Třeba u britského The Guardian nebo u českého Práva se nikdo nebude podivovat, že vidí svět levicově, u francouzského Closer nebo českého Expresu se nikdo nebude divit bulvárním informacím,“ píše. Namítá, že veřejnoprávní média jsou placena daňovými poplatníky právě za to, že mají dodržovat neutralitu, aby existoval alespoň jeden nezávislý zdroj informací.
Jako příklad veřejnoprávních médií, která se zpronevěřila svému poslání, uvádí například Českou televizi. „Sluníčkový postoj ke světu z ní přímo září a z její publicistiky čiší snaha pravdu vykládat, nikoliv o ní informovat. A britská BBC, která mimochodem je pro ČT velkým vzorem, zašla ještě dál,“ tvrdí Šichtařová. Podle ní to, co předvedla moderátorka BBC Emily Maitlisová při rozhovoru s maďarským ministrem zahraničí, víc „připomínalo kvokající potrefenou domovnici než nestrannou žurnalistiku“.
Co tím veřejnoprávní média způsobují? Podle Šichtařové tak veřejnoprávní média podlamují důvěru v jakékoliv informace. Což je podle ní celosvětový jev. Cituje výzkum společnosti Gallup, podle nějž 62 % Američanů považuje zprávy za zaujaté a zkreslené a neznají žádné médium, u kterého by mohli říct, že je objektivní. Mezi nesmysly podle ekonomky patří i porovnávání sledovanosti mezi ČT a Novou. Sledovanost je prý zcela komerční ukazatel, tudíž nemá smysl ji aplikovat na veřejnoprávní médium.
„Eroze víry v média je mnohem větším problémem, než se na první pohled může zdát. Lidstvo nějaký druh ‚víry‘ ke svému fungování, zdá se, potřebuje,“ myslí si Šichtařová. Pokud se tato víra naruší, povede to podle ní k destabilizaci společnosti a k růstu popularity populistů těžkého kalibru, tradiční elity ztratí na důvěře a celá situace může skončit nástupem nějakého diktátora. Příkladem je dle ní třeba odstartování třicetileté války, která byla vyvrcholením sporů mezi římskokatolickou církví a „moderními“ protestními církvemi nebo uvolnění cesty komunismu kvůli zklamání a ztrátě důvěry v kompetentnost tradičních stran po válce.
Fotogalerie: - Média a moc
Důsledky už se podle Šichtařové projevují. Jsou jimi úpadek stran na pravo-levém spektru a nástup fanatického levicového liberalismu uchylujícímu se k takovým podivnostem, jako popírání biologickým rozdílů mezi pohlavími, a nástup „populistů“, jejichž jediná kvalifikace je brojení proti skupině první.
„Hloupost veřejnoprávních médií spočívá v tom, že namísto toho, aby informovala objektivně, v drtivé většině případů podporují skupinu první. Čímž si pod sebou sama podřezávají větev, jelikož si zadělávají na to, aby byla zlobou skupiny druhé smetana. Taková dobrovolná sebevražda,“ zakončuje tezi Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
