Úvodem se ministr Plaga zamyslel nad tím, jestli má jasnou podporu u premiéra. Přesvědčil se o ní prý ve chvíli, kdy zaznamenal spekulace o svém odvolání. „Musím říct, že pan premiér na to zareagoval velmi rychle a říkal, že jsou to jen spekulace. Nemám signál, že bych jeho podporu neměl,“ řekl jistě ministr školství, který se chce ve své funkci udržet, s podporu premiéra počítá i nadále, pokud se k němu nedostane žádné další oficiální vyjádření.
U velké části odborníků nebo pedagogů má Plaga podporu. Narážel však právě v případě krajů, odkud vychází tlak na to, aby byla nastavena hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školy. Plaga upozornil, že hejtmanský návrh směřoval k nepodkročitelné hranici na jednotných přijímacích zkouškách na státní části. „To má povahu jednoho testu z češtiny a z matematiky. Skutečně tedy chceme rozřazovat děti ve vzdělávací dráze na základě jednoho povedeného – nepovedeného testu?“ ptal se Plaga, podle kterého rozhodně něco takového nevypovídá o potenciálu jednotlivého dítěte.
„To, co tím chtějí hejtmani léčit, je kvalita sředního školství a tohle rozhodně není vhodný nástroj,“ zdůraznil ministr. Moderátorku zajímalo, jestli skutečně jde pouze o kvalitu středního školství, zda velkou roli nehraje tlak firem, potažmo krajů na to, aby bylo v technicky zaměřených oborech více studentů. Plaga uvedl, že zde je třeba oddělit učňovské školství a technické vzdělání jako takové. „Pokud jde o učňovské školství, když se podíváme do okolních zemí, máme suverénně nejvyšší podíl učňů, přesto všechny subjekty pláčou, že jich je málo,“ poznamenal.
Hlavním faktem prý je, že je demografický pokles v tomto segmentu a skutečně nejsou žáci. „Tam teď není problém v tom, že by nechodili a neměli jsme učně. Bavme se tedy o kvalitě učňovského školství,“ vybídl ministr Plaga.
V souvislosti s hranicí úspěšnosti povinných testů se moderátorka optala, zda může tedy hejtmanství vycházet z toho, že by řada žáků neuspěla a automaticky tak nastoupila do učňovského vzdělávání. „Vidí tam někdo záměrně tuto souvislost?“ zajímala se. Dva argumenty, které byly ze strany hejtmanů vzneseny, prý byly ve vztahu k víceletým gymnáziím. „Tedy očekávalo se, že to nepodkročitelné minimum by snížilo tlak na víceletá gymnázia. Tam se na datech prvních dvou let státních jednotných přijímacích zkoušek ukázalo, že by to ale nemělo žádný efekt,“ vysvětloval Plaga a dodal, že převis na víceletá gymnázia je tak velký, že de facto žádná z hranic na státní jednotné zkoušce by nic neudělala a neměla dopad na počet studentů na těchto gymnáziích.
Druhým faktorem, který byl často zmiňován, bylo, že ti, kteří nemají na to, aby dokončili vzdělávací dráhu a ukončili ji maturitou, by přešli na učňovské obory. „Nepřímá souvislost zde tedy částečně existuje, ale pokud použiji data z těch dvou let, které jsme na ministerstvu spočítali, ukázalo se, že dopad zavedení nepodkročitelné hranice by směřoval dost na obory, kde jsou ze sedmdesáti procent právě dívky,“ uvedl Plaga a dodal, že to zase nehraje s původním záměrem dostat na učňovské obory, které nejsou úplně dívčí, žáky a studenty.
„Paradoxně, když se na to podíváte, učňovské obory a jejich absolventi trpí vyšší nezaměstnaností než absolventi oborů maturitních,“ řekl Plaga a zmínil, jak by se podle něj dalo přirozeně ovlivnit rozvrstvení studentů tak, aby našli uplatnění a všichni byly uspokojení. „Spíše bych upřel pozornost ke kvalitě středního školství,“ dodal.
Dále podotkl, že taková správná střední škola by za čtyři roky měla studenta posunout z nějaké hranice na hranici vyšší. „Škola dítě někam posouvá, pokud neselhává v pedagogickém procesu. Je třeba se začít dívat na celou tu soustavu. Měli bychom tedy z té soustavy dostat školy, které v tom selhávají, ať už jsou soukromé, nebo je zřizovatelem kraj,“ má jasno ministr školství v tom, že škola, která má malou obsazenost a děti nic nenaučí a k maturitě je nedovede, by měla ze systému jednoduše vypadnout. „Je to dlouhý proces, ale také jediná cesta, kdy se jde po kvalitě, a ne po jednotlivých nástrojích, které nefungují,“ uvedl Plaga.
To, že odborná učiliště ztrácejí zájemce, je podle ministra dáno nejen demografickým poklesem. „Ten sice také hraje velkou roli, ale společnost je dnes motivována dělat pro své děti to nejlepší, chce je proto samozřejmě dostat na maturitní obory. My jsme tu navíc dost zaspali, co se týká marketingu ve vztahu k řemeslům, které skutečně mají zlaté dno,“ uzavřel Plaga s tím, že zde je cesta v motivaci, nikoli v represivní složce nasměrovávat je tam nějakým nástrojem, i když v tuto chvíli je to víceméně stejně spíše o jejich rodičích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
