Škrtat a snižovat daně. Komentátor Tomský radí, jak překonat krizi

05.07.2013 16:14

V Evropě se dělají škrty se snahou uspořit, pak následuje pád do recese. Hledá se kvůli tomu viník. Neví se, zda je to Německo, měnová unie či Evropská banka nebo snad chybná ekonomická teorie zakazující stimulovat ekonomiku. Ve svém článku se nad tím zamýšlí také komentátor Alexandr Tomský.

Škrtat a snižovat daně. Komentátor Tomský radí, jak překonat krizi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Alexander Tomský

Deflace a společná tvrdá měna na periferii Evropy jen prohlubuje recesi, likviduje průmysl i celou generaci mladých lidí. Záchrana postižených zemí bude mnohem dražší, než kdyby se takzvaně tiskla měna – uvolňovala kvanta peněz a škrtalo pomalu a obezřetně, jako je tomu ve Velké Británii nebo ve Spojených státech.

Inflace oddaluje problém, ale krize se nakonec stejně vrátí

Problém, jak se dostat z recese, prý není složitý, tvrdí Tomský. Složitá je ale cesta, která by měla přemostit propast mezi ekonomií a politikou. Politici přitom často nedbají na nudné a dlouhodobé potřeby hospodářství, v sebeobraně pak vymýšlí ideologické kličky na zmatení voličů.

Dnešní krize, stejně jako ty předchozí, mají příčinu v umělé úvěrové konjunktuře a s ní spojeném špatném rozvržení investic – hypoték, podnikatelských, domácích i státních půjček.

Inflace problém oddaluje, je laskavější než deflace. Nelikviduje poptávku ani průmysl. Vyvíjí ovšem tlak na zvyšování mezd, znehodnocuje státní dluh i úspory a poškozuje export. Nakonec ale vzroste nad únosnou míru a hrozí bankrot. Pak se musí šlápnout na brzdu, zvýšit úroky, a v tu chvíli se krize vrátí.

Investice do infrastruktury jsou většinou ztrátové

Pokus o stimulování poptávky vládním programem je jen pokračování krize. Jedná se o snahu vyřešit problém pomocí nového úvěru. Investice vyspělých států jsou většinou ztrátové, a to i do infrastruktury, protože se většinou jedná o nadbytečné zakázky, které jsou často spojené s korupcí.

Recese a rozpočtové úspory očišťují hospodářství od deformací, které způsobila konjunktura. Návrat k normálu trvá nějakou dobu. Nelze se přitom vyhnout vyšší nezaměstnanosti nebo nevyužité výrobní kapacitě.

Státy by měly škrtat a snižovat daně

Diskuse v Evropě se ale týká rozpočtové disciplíny. Tomský dodává bohužel. Jedná se o výši státního deficitu a jeho obsluhy, vyjádřené jako poměr k HDP. V roce 2012 to bylo 4 procenta. Vlády ale začaly snižovat deficit pomocí vyšších daní, což se podílí na deflaci. Vyrovnaný vysoký rozpočet a vysoké daně ale neznamená zdravé hospodářství, varuje Tomský.

Mezinárodní měnový fond by podle něj měl vydat doporučení škrtat a snižovat daně. Prý platí jen jedna rovnice – čím skromnější stát, tím bohatší společnost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vfe

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…