Před pěti dny proběhla v okolí totálně zničeného města Širokyne bitva, při které byl zabit jednačtyřicetiletý gruzínský dobrovolník Georgij Džanalidze. Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko však jeho smrt popřel s tím, že v bitvě „nezemřel žádný ukrajinský voják“. Další dotazy poté směroval na gruzínské velvyslanectví. I přes popírání ukrajinských úřadů, je dle informací deníku zřejmé, že jde o stovky mužů. Generál gruzínské armády Georgij Kalanadze nedávno médiím řekl, že po boku ukrajinských sil bojuje nejméně 100 Gruzínců.
Mluvčí Pravého sektoru Arťom Skoropadskij potvrdil, že v jejich bojové skupině se vyskytuje asi 40 cizinců a dodal, že všichni usilují o získání ukrajinského občanství. „Většina z nich pochází z Běloruska a Ruska. Najdou se však mezi nimi i obyvatelé z ostatních evropských států. Doufáme, že jim vláda a prezident brzy udělí občanství. Po návratu domů by jim totiž hrozila smrt nebo vězení,“ dodal Skoropadskij.
Jedním ze zahraničních dobrovolníků je švédský ostřelovač Mikael Skillt, který trénuje členy Azovského pluku. Na Ukrajinu přišel poté, co viděl záběry zastřelených demonstrantů na Majdanu. V minulosti sloužil ve švédské armádě a doma zanechal přítelkyni, dům i práci. Rozhodnutí však prý pro něj bylo snadné. „Viděl jsem mladé statečné muže bez vojenských zkušeností, kteří se snaží postavit zlu a jsou za to ochotni položit i svůj život. Chtěl jsem jim pomoci,“ říká Skillt. Ukrajinské občanství mu prý bylo slíbeno již vloni v srpnu. „Jak mi bylo řečeno, jde o právní problém. Na Ukrajině totiž podle platného zákona nemohou bojovat cizinci. Už jsem si ale zvykl, že se některé věci na Ukrajině prostě vlečou,“ říká smířlivě švédský dobrovolník.
Dobrovolník ze Slovenska s přezdívkou Býk měl o trochu jinou motivaci než ostřelovač Skillt. K doněckému praporu se připojil vloni v srpnu, krátce po bitvě u Ilovajsku, kde ukrajinská armáda utrpěla drtivou porážku. „Tehdy jsem si uvědomil, že konflikt se může rozšířit i do dalších zemí, kde žijí etničtí Rusové,“ říká slovenský bojovník, který se nechce představit pod svým občanským jménem ze strachu před represáliemi doma na Slovensku. „Nebojuji zde pouze za Ukrajinu, ale i za svoji zemi. I po 25 letech od pádu komunistického režimu u nás existují lidé, kteří jsou ochotni se zaprodat,“ říká Býk s odkazem na Slováky sympatizující s Ruskem.
Stát se součástí praporu bylo dle slovenského dobrovolníka poměrně snadné a vojenský výcvik absolvoval téměř okamžitě po příjezdu. „Nikdy mi za to nikdo nenabídl peníze nebo občanství, byť by bylo příjemné získat oficiální status. Ukrajinští politici jsou ale v tomto ohledu trochu pomalejší,“ konstatuje Býk a přiznává, že se na východní Ukrajině setkal s mnoha zahraničními bojovníky. „Mnoho z nich již zemřelo, bez toho, aby se o jejich smrti veřejně mluvilo. Většina z nich na sebe a své aktivity na východní Ukrajině nechtěla nijak upozorňovat, protože se báli o své rodiny, které zanechali doma,“ říká Býk.
Mnoho cizinců však dle ukrajinského deníku bojuje i na straně proruských separatistů. Na YouTube se objevuje spousta videí, kde vyjadřují svoji loajalitu k separatistům Američané, Čečenci, Srbové, Gruzínci či Španělé. Jejich motivace jsou různé. Někteří z nich hovoří o nutnosti bojovat proti fašismu, jiní přišli na východní Ukrajinu, aby chránili pravoslavné křesťanství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
