Občané Spojených států jsou pyšní na svobodu slova, kterou jim zaručuje první dodatek ústavy. Taková je alespoň teorie. V praxi podle Dolejšího probíhala v USA v 70. a 80. letech minulého století kulturní válka, jejímž cílem bylo upozadit konzervativní myslitele a politiky.
„Po chvíli googlování narazíte na studie dokazující, jak málo konzervativců v univerzitním prostředí vůbec přežilo, natož aby se tu těšili z grantů. To, co je legálně perfektně přípustné – zastávání pravicového názoru i umírněného a demokratického – se vlivem politických komisařů z řad amerických liberálů a levičáků stalo fakticky společensky nepřípustným, protože ‚slušný člověk přece nemůže zastávat konzervativní názory‘. Tak se slušní a demokratičtí konzervativci díky tažení za liberálně-levičáckou kulturní hegemonií ocitli na stejné hanbě s klansmeny a neonacisty,“ varoval Dolejší.
Liberálně a levicové smýšlející elity se snaží vytlačit konzervativní politiky, jenže obyčejní Američané nechápou, proč by neměli naslouchat svým konzervativním spoluobčanům, když jim poskytuje prostor již zmíněný první dodatek Ústavy Spojených států.
„Dlouholetá nesnášenlivost liberálů a levičáků má sama nemalý podíl na tom, že hodnoty vynucované v rámci pokusu o kulturní hegemonii multikulturalismu a politické korektnosti tolik lidí zatratilo a nechce o nich ani slyšet,“ konstatoval autor.
Evropané se na tuto problematiku dívají jinak. Zkušenost druhé světové války vedla k tomu, že evropské zákony, na rozdíl od těch amerických, vystavují stopku extremismu, ale mimo radikální názory ponechávají diskusi volnou.
I Dolejší však v závěru textu prohlašuje, že svůj podíl na zvolení Donalda Trumpa prezidentem má Ruská federace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
