Tomkovou loni jmenoval ústavní soudkyní právě Zeman. Situace, kdy se ústavní soudce zabývá podněty prezidenta, který jej vybral, však není nijak výjimečná. V podobných situacích se ocitali i soudci jmenovaní Václavem Havlem a Václavem Klausem, aniž by to zpochybňovalo jejich nestrannost.
Plénum ÚS možná bude rozhodovat o podjatosti šéfa soudu Rychetského
Služební zákon začne platit 1. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský podle nedávného vyjádření nepokládá za pravděpodobné, že soud stihne o normě rozhodnout ještě před koncem roku. Také naznačil, že nechá plénum rozhodnout, zda není v případě služebního zákona podjatý.
Rychetský působil v Zemanově vládě, která připravovala původní verzi důležité normy. Nynější šéf Ústavního soudu se sice na tvorbě zákona osobně nepodílel, je však možné, že mu například prošel pod rukama v Legislativní radě vlády. Proto je prý vhodné, aby upozornil plénum na to, že mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti. „Bylo by fér, kdyby o tom plénum rozhodlo," uvedl Rychetský v ČT. Plénum jej případně může z projednávání vyloučit, místo 15 soudců by tak o výsledném nálezu hlasovalo jen 14.
Prezidentovi vadí takzvaní političtí náměstci
Hlavě státu na současném znění služebního zákona nejvíce vadí vznik funkcí takzvaných politických náměstků. Argumenty našel také proti dalším ustanovením, stejně jako proti proceduře přijetí zákona. „Navrhuje se, aby Ústavní soud zrušil buď zákon jako celek, nebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní," uvedl v pátek hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu, který připravuje soudce zpravodaj, hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji.
Novelu služebního zákona sněmovna potvrdila 24. října, když přehlasovala prezidentovo veto. Na podobě normy se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
