Podle listu návrh na omezení pohybu islámských radikálů v Česku nyní začal připravovat lidovecký poslanec Ivan Gabal. "Náš zákon pamatuje na trestný čin přípravy teroristického činu, ale není tam výslovně uvedeno, že jde například o výcvik,“ řekl deníku poslanec, který si nyní zpracovává analýzu podobných opatření v Evropě.
Zákony se musí změnit tak, aby trestaly i výcvik radikálů
Nutné je změnit i to, že české zákony sice službu v cizí armádě trestají, ale na islámské radikály se to nevztahuje. "Nejde totiž o státní útvary, ale o jakési volné jednotky. Navíc je potřebujeme zachytit už ve fázi výcviku,“ vysvětlil listu Gabal.
Deník také přináší obsáhlý rozhovor s premiérem Bohuslavem Sobotkou u příležitosti toho, že zítra uplyne přesně rok ode dne, kdy jej prezident jmenoval předsedou vlády. Sobotka v něm mimo jiné uvedl, že právě Islámský stát bude pro ČR v budoucnu pravděpodobně největším bezpečnostním rizikem. Upozornil, že zejména starší členské státy EU čas od času přicházejí s návrhy na obnovení kontrol na hranicích. Sobotka si ale nemyslí, že by takový krok zastavil šíření islámského radikalismu.
Dostane BIS miliardu navíc?
Sobotka také uvedl, že ředitele BIS požádal, aby pro vládu připravil několikaletý plán rozvoje BIS. Na otázku listu, zda je pravdivá informace, že BIS by měla dostat až miliardu navíc, Sobotka řekl, že o žádné konkrétní částce nemluvil. "Požádal jsem jen ředitele služby o přípravu potřebného materiálu a předpokládám, že to bude otázka spíš dnů než týdnů. Pak to bude věc na jednání vlády, abychom našli dostatečné finanční zdroje,“ odpověděl premiér vyhýbavě.
Na otázku, proč se to vše děje až teď, vysvětlil Sobotka, že v Libyi, Sýrii a Iráku vzniká infrastruktura kolem al-Káidy a Islámského státu. A že islámští radikálové v Evropě tak získávají výcvik, informační podporu, peníze a zbraně v bezprostředním okolí Evropy. To je věc, která tu před dvěma lety ještě nebyla. Pokud se do Evropy budou vracet desítky nebo stovky bývalých bojovníků, kteří dnes bojují v Sýrii nebo Iráku, nelze prý zaručit, že se v rámci EU neposunou i na naše území. "Naše bezpečnostní služby by takové vlivy dnes nedokázaly řešit,“ přiznal premiér.
Zeman prý některé své kontroverzní výroky říká jen proto, aby o něm média psala a aby si to přečetli jeho voliči
List se jej zeptal také na jeho názor na některé kontroverzní výroky Miloše Zemana, které prezident pronesl k situaci na východní Ukrajině. Podle Sobotky jde v řadě případů o výroky pronesené proto, aby byl prezident citován a aby se o něm jeho voliči dočetli. "A pak jsou výroky na jednáních, kam přijíždí s pověřením vlády, a tam nevznikají situace, které by něco komplikovaly,“ uvedl Sobotka.
Ohledně toho, že Zeman pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do Prahy, upozornil, že v EU není zatím dohoda o koordinaci postojů k účasti na oslavách 70 let od konce druhé světové války. Konstatoval také, že Putin byl v Normandii a že se to využilo "k nastavení určitého formátu komunikace mezi západní Evropou a Putinem“.
Nemělo by se zapomínat na to, že Rusko bylo jednou z rozhodujících součástí protihitlerovské koalice
"Já nemusím souhlasit s tím, jak se Putin chová vůči Ukrajině, to je naprosto nepřijatelné a ČR to jasně odsoudila, ale na druhou stranu bych se nechtěl dostat do situace, kdy se za minulého režimu připomínalo osvobození a zatajili nám, že velkou část země osvobodila americká armáda,“ uvedl Sobotka s tím, že by se nemělo zapomínat na to, že Rusko bylo jednou z rozhodujících součástí protihitlerovské koalice.
Sám nevidí nic špatného na tom, že prezident pozval Putina na připomínku osvobození Osvětimi, protože ji osvobodili Rusové. "Nevidím problém v tom, pokud se Zeman účastní oslav konce války v Moskvě,“ uvedl premiér s tím, že to vše za podmínky, pokud prezident bude respektovat společný postoj EU k obsazení Krymu a ke krizi na Ukrajině. Kde Unie trvá na tom, aby se naplnily minské dohody, aby nevznikl zamrzlý konflikt a aby Rusko respektovalo suverenitu Ukrajiny.
Psali jsme:
_635569057156029466.JPG&id=38740)
autor: vam
