Hned na úvod Sobotka vyjádřil znepokojení nad dalším jaderným testem KLDR. „Já si nemyslím, že svět stojí na hraně globálního konfliktu, já jsem přesvědčen, že svět čelí jedné šílené diktatuře,“ uvedl Sobotka s poukazem na režim diktátora Kim Čong-una. Podotkl také, že bez pomoci Číny by se jeho režim nemusel tak dlouho udržet. Je na státech Rady bezpečnosti OSN, aby o situaci jednaly, a je na státech, které mají vliv na dění v KLDR, aby na Kim Čong-una zapůsobily. Měl na mysli především Čínu a Rusko.
Posléze se vyjadřoval k situaci v OKD, kde jako ministr financí v roce 2004 dokončoval privatizaci. Zdůraznil, že před soudem promluvil rád, protože chtěl popsat příběh privatizace v celé šíři. Na kameru pak vše vyložil i divákům.
Obžaloba tvrdí, že menšinový podíl v OKD byl prodán pod cenou. Vláda měla na počátku tisíciletí například posudek Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který státní podíl v OKD ohodnotil na méně než čtyři miliardy. „Já myslím, že to je nesmysl, protože tehdy vláda prodala podíl za tržní cenu. Společnost Penta nabízela čtyři miliardy korun za ten podíl, připomínám také, že my jsme ten podíl prodali za 4,1 miliardy, a připomínám také, že tehdy žádná další nabídka na stole nebyla,“ rozjel se premiér.
„Jsem rád, že jsem měl možnost jako svědek dorazit k soudu. Já jsem se tomu nevyhýbal. Jsem rád, že jsem mohl připomenout, jak celá privatizace OKD probíhala. Mohl jsem připomenout situaci z roku 1996, kdy se stát v podstatě zadarmo zbavil většinového podílu v OKD. Čtyřicet procent akcií OKD stát rozdal a nedostal za to ani jedinou korunu,“ rozčiloval se před kamerou Sobotka.
K veliké chybě došlo v 90. letech i v tom, že se v majetku společnosti objevily i byty. „Ty měla vláda podle Sobotky přiřknout obcím. Když už jimi disponovala firma, ve které stát neměl většinu, nešlo dělat v podstatě nic. Já také připomínám, že v té době platilo ještě regulované nájemné,“ řekl Sobotka. Téma OKD pak opustil.
Přešel totiž na platy učitelů. Vláda je prý připravena navýšit platy učitelů o 15 procent a platy ostatních státních zaměstnanců o deset procent. Ministr Ivan Pilný (ANO) uznává, že si učitelé vyšší platy zaslouží, ale 15 procent je podle jeho názoru nad možnosti státního rozpočtu.
Sobotka dal však v pořadu najevo, že o rozpočtu nerozhoduje jen ministr financí. „O rozpočtu bude hlasovat celá vláda,“ připomněl divákům předseda vlády. Sobotka tedy počítá s tím, že se zvýší platy učitelů o 15 procent od 1. listopadu, ale současně zůstane zachován schodek rozpočtu na příští rok, který byl stanoven na 50 miliard. Lidé ale musejí ve svých peněženkách poznat, že se české ekonomice daří.
„Musíme najít uvnitř rozpočtu rezervy, jednou z rezerv, kterou mám na mysli, jsou rezervy jednotlivých ministerstev. Já bych byl rád, aby se ministr na tyto rezervy resortů podíval a sdělil nám, zda je nemůžeme využít,“ zaznělo z úst premiéra. „Není účelné, aby před sebou všechny resorty valily další a další rezervy, protože je nejsou schopné utratit, ale současně natahují k ministerstvu financí ruku a žádají o další peníze navíc pro příští rok,“ doplnil ještě předseda vlády. „Já skutečně nechci ustoupit z požadavku na růst platů,“ zopakoval. Takto prý promluví v pondělí na koaliční radě.
Tímhle tempem by trvalo 220 let, než doženeme Francii
V souvislosti s platy zmínil také jméno francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, s nímž měl nedávno možnost jednat v Salzburgu. „My jsme spočítali, že kdybychom Západ doháněli tímto tempem, tak by trvalo 220 let, než doženeme Francii. A co on k tomu říkal, no on říkal, že oni k nám přišli kvůli levné pracovní síle, proto přesunuli pracovní místa k nám, ale já jsem mu řekl, že nechceme být jen montovnou,“ pronesl Sobotka. Jde mu prý v první řadě o to, aby se Česko postupně proměnilo v zemi s velmi vyspělou ekonomikou. Proto by byl Sobotka rád, aby se změnil zákon o poskytování investičních pobídek. „I pro soudržnost Evropy je strašně důležité, aby se tu sbližovala životní úroveň,“ uzavřel toto téma premiér.
Ve druhé polovině svého vystoupení se vyjádřil ke kauze farmy Čapí hnízdo. Rázně odmítl myšlenku, že by se policie pokoušela ovlivnit volby. Připomněl, že kauza Čapí hnízdo byla i ve sněmovně řešena před řadou měsíců a bylo zřejmé, že jednoho dne policie dospěje k závěru, že se trestný čin nestal, nebo stal. „Tady je zřejmé, že policie dospěla ke druhému závěru a koná,“ řekl Sobotka.
Jako premiér by Sobotka navrhl vyhazov z vlády každému ministrovi, který by byl stíhán. „Já si myslím, že není v pořádku, když ve vládě sedí člověk, který má problémy s policií. Politici musejí přijmout toto omezení v zájmu politické kultury v zemi,“ zdůrazňoval premiér.
Zdá se mu ale, že politici zapojení v kauze Čapí hnízdo se rozhodli jít jinou cestou. „Oni jsou ochotni destruovat v zásadě všechno, aby si uchovali nějaké vyhlídky na udržení moci v zemi,“ kroutil hlavou Sobotka s tím, že policie musí ke všem přistupovat stejně.
Nestojíme o to, aby se muslimská komunita u nás zvětšovala
Došlo i na muslimy. Sobotka zdůraznil, že nestojí o silnou muslimskou komunitu v Česku. „V této zemi žije relativně malá muslimská komunita, která je dobře integrovaná. A my nechceme, aby se tato komunita zvětšovala,“ zdůraznil premiér. „Dávám přednost integraci lidí, kteří nám jsou kulturně a nábožensky blízcí,“ doplnil předseda vlády. Ukrajinci či Bělorusové s sebou nenesou onen potenciál napětí, který vidíme v řadě západních zemí.
„Když se podíváme, jaké problémy mají naši kolegové ve Francii, v Nizozemsku, ve Švédsku a v dalších zemích, není možné společnosti míchat takovým způsobem, jak to vidíme v některých zemích západní Evropy,“ řekl také premiér.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
