Kalousek uvedl skutečnosti, které považuje při rozhodování o přijetí, či nepřijetí eura za zásadní. Zdůraznil, že z původní zakladatelské jedenáctky se eurozóna postupně rozrostla o dalších šest států, přičemž na začátku příštího roku přivítá Lotyšsko a rok na to pravděpodobně i Litvu, a že žádná země eurozónu neopustila kvůli převažující nostalgii po domnělých výhodách původní národní měny.
Euro se navíc podle jeho slov prosadilo na mezinárodních trzích, oproti výchozímu stavu je nyní vůči americkému dolaru o 25 % silnější a v reakci na krizové období se euro stalo katalyzátorem dalekosáhlých změn, které dokladují jeho nezastupitelnou úlohu při vytváření jednotného trhu Evropské unie.
Přijetí eura napomůže české ekonomice
„Uvedená fakta by mohla ulehčovat rozhodování, zda učinit z eura i naši zákonnou měnu, k čemuž jsme se ostatně zavázali při vstupu do EU. Důvěryhodný stát by měl ctít své závazky. A to zejména tehdy, když pro české občany přínosy ze zavedení eura převyšují náklady,“ míní Kalousek. Pozitiva by přijetí eura přineslo podle exministra financí zejména vývozně zaměřeným podnikům, a to díky odstranění kurzových rizik z drtivé většiny zahraničně-obchodních transakcí.
Dle Kalouskova názoru představuje otázka zavedení eura klasický příklad strategického uvažování, neboť mezi patřičným rozhodnutím a jeho naplněním se nachází poměrně dlouhé období technických a legislativních příprav. „Vydáme-li se cestou socialistických experimentů a hodování na dluh, můžeme na euro a výhody z něj plynoucí zapomenout. Pokud setrváme v odpovědné rozpočtové politice, bude přijetí eura ve vhodném okamžiku významným příspěvkem stability a růstu české ekonomiky,“ zdůraznil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
