Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
O kolik vzrostl počet obcí a měst, jež jsou s tímto problémem konfrontovány, ukáže přesně až nová mapa sociálně vyloučených lokalit, kterou sestavuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dosavadní seznam těchto oblastí, který byl zpracován v roce 2006, čítá na 330 obcí a měst. „Podle předběžných výsledků bude takových míst více než čtyři sta,“ odhaduje Šimáček.
Za několik let se nezaměstnanost na Žluticku vyšplhala až na sedmnácti procentní hranici. Tento fakt přičítá místní starosta Václav Slavík zejména obtížné dostupnosti do krajských měst. Ta by mohla podle jeho slov nabídnout více pracovních příležitostí. O pomoc tak Žlutice požádaly vládní Agenturu pro sociální začleňování, jež se touto problematikou zabývá. Ve spolupráci s touto organizací se prý daří dopady nezaměstnanosti mírnit. „Několik lidí se nám podařilo zaměstnat u takzvané Rychlé roty. Ti lidé si toho váží. Veřejně prospěšné práce jim dávají možnost takového přivýdělku, jímž mohou splatit dluhy. Mezi žlutickými je na to také dobrý ohlas,“ říká Slavík, přílišným optimismem však neoplývá a přiznává: „Budoucnost těchto lidí není růžová. Obec totiž nemá moc nástrojů, jak jim dál pomoci.“
Problémy s nepřizpůsobivými občany řeší pomocní strážníci
Minimum pracovních příležitostí také zapříčinilo, že lidé obec opouštějí. „Za posledních deset let jsme přišli o tři sta padesát občanů,“ bilancoval starosta Slavík. Nejvíce prý odcházejí vzdělaní lidé. „Je tady odliv mozků. Stěhují se například do Prahy, odkud se zpátky nevracejí. Hledají zkrátka perspektivu jinde,“ řekl a trpce dodal: „Občas říkám, že se u nás jenom přespává.“ Starostův pesimismus se však snaží mírnit ředitel vládní agentury Martin Šimáček: „Po celou dobu spolupráce se dělají dobrá opatření, která jsou v terénu vidět. Agentura dělá více menších - jednotlivých věcí.“
Po více jak ročním působení se vládní organizaci podařilo Žluticím zajistit prostředky mimo jiné i na zřízení asistentů prevence kriminality. K tomu se místní zpočátku stavěli dost skepticky a k samotným asistentům chovali spíše nedůvěru. „Lidé si tyto asistenty zprvu pletli s Pomocnou stráží VB z dob minulých.“ Posléze se však situace změnila. „Strážníci, kteří spolupracují s místní policií, si vytipovali jisté lokality, v nichž je jejich působnosti třeba. Ráno, když přijíždí autobus, tak dohlíží na to, aby děti správně přecházely silnici. Navíc jsou tady jistá riziková místa, na kterých dochází k vandalismu. Zasahují také na místech, kde jsou problémy s romskými rodinami,“ řekl Slavík, jenž nepopírá, že o problémy s romskou komunitou není v obci nouze. „V jednom domě, kde tito nepřizpůsobiví občané bydlí, jsou problémy pravidelně. Asistenti to pak ve spolupráci s policí zažehnávají,“ dodal.
Chceme mít větší slovo, říká šéf vládní agentury Šimáček
Ředitel vládní agentury Šimáček se chce v budoucnu zaměřit na podporu v bydlení. „Tím se budeme určitě zabývat,“ je rozhodnutý. S negativy se v rámci spolupráce se Žluticemi zatím neshledal. „Jsme na začátku a je toho hodně před námi. I přesto mám radost z toho, co se nám zatím povedlo,“ netají Šimáček. Bez pracovních příležitostí to však podle jeho slov nepůjde. „Klienty těchto programů nejsou jen lidé z vyloučených lokalit, ale lidé, kteří momentálně marně shání práci. Není to jenom pro nějakou menšinu, třeba Romy. Naším cílem je domluvit se s úřady práce na systematické podpoře. Je nutné dále podporovat veřejně prospěšné práce či sociální podnikání,“ představil cestu, jíž se bude organizace dále ubírat.
Dočasnou „stopku“ dobré a plynulé spolupráci by však mohlo vystavit Ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, jež prý některé návrhy Agentury pro sociální začleňování ignoruje. „Agentura by měla mít silnější pozici. Někdy nás ani náš pan ministr neposlouchá - a to jsme vládní organizace,“ postěžoval si ředitel Šimáček.
Psali jsme:
-634969874640202415.jpg&id=10051)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala, Jan Polívka
