Jeho život výrazně ovlivnily dva historické mezníky našich novodobých dějin. V roce 1968 jako mladý kantor byl nadšeným dubčekovcem, za což byl za normalizace na počátku sedmdesátých let náležitě odměněn. I když je přesvědčením socialista, soudem byl označen za antisocialistický živel. A ze školství putoval na téměř dvě desítky let do kamenolomu.
Zde strávil i listopad 1989. Díky němu se však mohl opět navrátit do školství a v roce 1996 se stal prvním jabloneckým senátorem v oranžových barvách. Jeho ideálem polistopadového vývoje byl demokratický socialismus.
Fotogalerie: - Sametová hospoda
Nakonec však převážil jiný model poněkud drsnějšího kapitalismu, který Vízek označuje za gangsterský. „Bohatí lidé bohatnou, chudí chudnou. Stále více lidí obrací v kapse každou korunu, zvláště rodiny s dětmi, invalidé a senioři. Kdo z nás si myslel, že budeme mít 24 let po listopadu 1989 takovéto problémy?“ ptá se.
Naším ideálem byl demokratický socialismus. Jako ve Švédsku
Z manuální dřiny v kamenolomu ho začátkem roku 1990 vysvobodily petice jeho bývalých kolegů učitelů. „Stal jsem se předsedou Klubu Obroda v Jablonci a od ledna 1990 jsem se zapojoval do různých jednání u kulatého stolu,“ vzpomíná Vízek. V Obrodě se sešli lidé vyhození po roce 1968 ze svých původních profesí a živící se poté „lopatou“.
„Už za vlády komunistického režimu jsme byli považovaní za nepřátele. Zastávali jsme názor, že socialismus, demokracie a svoboda nejdou oddělit. Pokud se tak stane, nelze o socialismu mluvit. Ten existoval ve Švédsku, ale ne u nás,“ vysvětluje a připomíná, že největší hrozbou komunistů byli v historii vždy nejvíce právě sociální demokraté.
Zvítězil salonní ekonomismus, který dával přednost bankovním spekulacím a manipulacím
Jablonecký levicový politik si po listopadu 1989 přál, abychom šli vývojem demokratického socialismu švédského typu. Podporoval ekonomy typu Věnka Šilhána, Vrby či Grégra. „Měli zkušenosti s výrobou, s vedením fabriky,“ konstatuje. Tento ekonomický proud však převálcovali klausovci. „Václav Klaus se obklopil mnohými bývalými komunisty jako Kočárník, Dyba či Tříska. Nevyčítám jim ani tak, že kvůli kariéře za Husákova režimu do komunistické strany vstoupili. Ne všichni jsou takoví blázni, aby šli do kamenolomu či kotelny,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
 modified.jpg&id=14770)
Tato kamarila brzy podle Vízka pochopila, že jejich největšími soupeři jsou právě takzvaní reformní komunisté a odstavili je. „Přestali poslouchat lidi z praxe. Navrch začal mít ten jejich salonní akademický ekonomismus, protože nikdo z nich neměl žádnou praktickou zkušenost. Nepochopili, že vše začíná výrobou. Přednost dávali různým bankovním machinacím a spekulacím,“ říká.
Nekoukalo se na etiku, morálku, slušnost
Nastal přesun majetku, tunelování. Krachly věhlasné fabriky, v severních Čechách třeba Textilana, Seba Tanvald, Elite Vansdorf. „Bylo to i tím, že se zavrhnuly východní trhy, řeklo se, že jsou to komunisti,“ míní Vízek. Podle něj se u nás zavedl brutální, až gangsterský kapitalismus. „V prvních letech transformace se nekoukalo na etiku, na morálku,“ zdůrazňuje. Výsledkem je dnešní stav. „Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Stále více lidí obrací v kapse každou korunu. Už tři roky po sobě klesá reálný příjem. Rodiny s dětmi, invalidé a senioři jsou biti,“ vypozoroval.
Kalouskova ekonomická koncepce selhala
Vzpomněl na osmileté období vlád ČSSD. „Vyčítá se jim, že nás zadlužovali. Ale kdyby ty peníze nedali obyčejným lidem, tak by všichni ti Krejčířové, Kožení a Pitrové mohli shrábnout mnohem víc,“ domnívá se. Naopak tvrdě kritizuje posledních sedm let pravicových vlád. Že za ně v uplynulých parlamentních volbách tvrdě zaplatila ODS, považuje až vůči ní nespravedlivé. „V poslední vládě měla klíčové resorty topka. Hlavním hybatelem byl Kalousek. A jeho koncepce nápravy ekonomiky selhala,“ konstatuje Vízek pro ParlamentníListy.cz.
Strana musí bublat. Jinak obroste mechem
Jabloneckého exsenátora překvapil rozkol v ČSSD těsně po volbách. „Jak se pohybuji celý život v politice, tak jsem asi stále naivní. Myslel jsem si předtím, že dělení v sociální demokraacii na sobotkovce a haškovce je uměle vytvořená mediální věc s cílem ČSSD poškodit a oslabit před volbami,“ komentuje. Určitou rivalitu považuje za zdravou. „Když stranu ovládá nějaká hodně silná osobnost s velkou autoritou jako v případě Miloše Zemana či Jiřího Paroubka, vznikne v okolí šéfa mlčení. A to je umrtvující. Ve straně to pak nebublá, lidé zakrní, obrostou mechem, neprobíhá souboj myšlenek,“ vysvětluje exsenátor ParlamentnímListům.cz.
Uznává ale, že situace nesmí přejít do druhého extrému, jaký patrně v tomto případě nastal. „Setkání haškovců na Hradě byla z jejich strany hloupost. Je ale dobře, že nebyli rafinovanější, protože díky tomu byli odhaleni,“ konstatuje s úsměvem.
A k přílišné ambicióznosti některých mladších politiků dodává na závěr. „Zdá se mi, že by ti mladí šéfové stran měli mít kolem sebe pár dědků, kteří už nejsou ovládaní sexem a tlačili by je k normě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
