Nejprve se Hampl rozhodl vysvětlit, kdo to vlastně uprchlík je. Uprchlík je podle něj člověk, kterému kvůli válečnému konfliktu hrozí smrt. „Hrozilo by, že na náš dům spadnou bomby, hrozilo by, že nás zabijou, hrozilo by, že sem přijde Islámský stát nebo nějaká jiná děsivá banda,“ popsal možnou situaci, která „vyrábí“ uprchlíky. „A já bych musel vzít děti, manželku, možná co bych nacpal do jednoho kufru, a utíkal bych. A zastavili bychom se někde o stovky kilometrů dál, kde bychom měli pocit, že je to bezpečné,“ popsal chování typického uprchlíka.

Když se některým lidem něco takového stane, je to strašlivé a je důležité takovým lidem pomáhat. Problém je ale podle Hampla v tom, že z lidí, kteří teď přicházejí do Evropy, ať už z Afriky nebo z Asie přes Řecko, nikdo není v tomto smyslu uprchlíkem. „Protože všichni přicházejí ze zemí, které už jsou bezpečné. Takže přicházejí ‚jenom proto‘, aby si nějak zlepšili svoji situaci,“ tvrdí Hampl.

Přistěhovalec je ochoten přijmout náš systém hodnot

Přistěhovalec je podle něj člověk, který se chce například stát občanem ČR, ale nyní bydlí v jiné části světa. „Z nějakého důvodu je pro něj ČR atraktivní. Může to být ten důvod, že je tu dobrá svoboda náboženství, mohou to být ekonomické důvody. Může to být úplně něco jiného. Prostě je to člověk, který se k nám chce nastěhovat,“ charakterizoval Hampl přistěhovalce. Myslím si, že takový člověk by měl mít možnost podat žádost o to, aby se k nám přistěhoval. Podmínkou jeho přijetí by ale mělo být, aby byl ochoten přijmout náš systém hodnot, náš životní styl, naše náboženství, naše základní vzorce chování. A naše společnost by jej přijala, pokud by zrovna jeho potřebovala. „Jsi třicetiletý strojní inženýr? Takových máme letos málo. Pojď k nám. Když tady budeš nějaký čas žít, dostaneš občanství,“ uvedl Hampl s tím, že ale také můžeme říct: „Sorry, jsi ochoten se přizpůsobit, ale takové lidi tady nechceme. Zkus to třeba ve Švédsku nebo Německu, tam tě možná vezmou. ČR je teď zrovna plná.“