Při pohledu na výsledky posledních průzkumů to vypadá, že Andrej Babiš se svým hnutím ANO začínají válcovat politickou konkurenci. Lednové šetření agentury STEM zařadilo na první místo podle volebních preferencí hnutí ANO, nejnovější výzkum téže agentury o nejpopulárnějšího politika přisoudil prvenství jeho předsedovi Andreji Babišovi. Zatímco v říjnových volbách uspělo ANO díky hlasům neukotvených voličů, nyní se už dá vzhledem k několikerým průzkumům mluvit o tom, že se začínají profilovat „kovaní babišovci“.
„V posledních měsících se podpora hnutí ANO stabilizovala. Srovnám to s podporou Věcí veřejných v roce 2010, které podle našeho výzkumu byly už v okamžiku voleb na relativním sestupu a jejich podpora se dál drobila. U hnutí ANO tomu tak není. Jeho podpora je stabilní a zdá se, že vydrží přinejmenším do doby, než vláda, ve které ANO zasedá, bude mít za sebou první praktické kroky. Teď to vypadá tak, že ANO má podmínečnou důvěru. Lidé tak trochu se zvědavostí čekají, co předvede,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Hnutí ANO je schopno získávat voliče odevšad
Přitom hnutí ANO ještě nemuselo, co se týče podpory, říci své poslední slovo. „Hnutí ANO je v poměrně výhodné situaci, protože může získávat v podstatě ze všech stran. Především je to středopravé seskupení, kde je největší potenciální skupina voličů. Neměli bychom se nechat zmást předvolební rétorikou minulých let, kdy se hovořilo o nesmiřitelném boji levice s pravicí. ANO je schopné oslovit středové voliče, kde je největší rezervoár hlasů, ale bylo schopno získávat voliče i od ČSSD či hlasy bývalých voličů ODS a TOP 09,“ vysvětluje sociolog.
Psali jsme:
ANO sice vzniklo jen rok před volbami, ale bylo to hnutí, které mělo charakter univerzálního příjemce hlasů. „Je to obtížné v tom, že není možné do budoucna uspokojit všechny. Úspěšnost ale nezávisí jen na činnosti ANO, ale i na schopnosti či neschopnosti ostatních stran zaujmout veřejnost. A protože jsou lidé s působením zavedených stran nespokojeni a otráveni, tak pomáhají hnutí ANO v té jeho roli, kdy se teprve etabluje na politické scéně,“ konstatuje Jan Hartl.
Zprávy o tom, co dělá Babiš, jsou pro veřejnost zajímavé
Největší Babišův kritik Miroslav Kalousek se nechal slyšet, že frustrace těch, které zlákal populismus hnutí ANO, přijde tak po roce. „Mám pocit, že Andrej Babiš si na politické scéně vede docela zdatně. I tón v médiích se změnil. Zprávy o tom, co dělá Andrej Babiš, jsou pro veřejnost zajímavé, navíc je spíš prezentován v takovém akčním rozměru. Ale samozřejmě když se někdo těší vrcholu obliby, tak to někdy půjde dolů. Ale jestli to bude do roka, to bych si netroufl říct,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Nynější pozice Andreje Babiše jako politika, na něhož je upírána největší pozornost, připomíná obdobné postavení Václava Klause po většinu 90. let. „Paralela s Václavem Klausem je sice neobvyklá, ale svým způsobem obstojí. V tom smyslu, že Václav Klaus velmi polarizoval veřejné mínění, když byl v exekutivních funkcích a když byl předsedou ODS. Ale poté, co stanul v čele státu jako prezident, tak ho veřejnost přehodnotila,“ připomíná Jan Hartl s tím, že veřejné mínění není ani hluché, ani slepé, ale že si politika definuje ve vztahu k roli, kterou hraje.
Veřejnost zaujala vůči šéfovi hnutí příznivý postoj
Podobný vývoj se dá vysledovat i u předsedy hnutí ANO. „V našich sledováních byl Andrej Babiš dlouho přijímán jako velmi kontroverzní postava s velkým množstvím negativních hodnocení. Ale jakmile se ukázalo, že hnutí ANO je schopno se dostat do vlády a Andrej Babiš je schopen reálně ovlivňovat běh věcí, tak ho veřejnost přehodnotila a zaujala příznivý postoj hájení nové, svým způsobem charismatické osobnosti, ve smyslu: Předveďte, co ve vás je, co umíte,“ poznamenává sociolog.
Tomio Okamura
Přesto doporučuje nepřeceňovat Babišovo prvenství podle popularity politiků. „Je to třeba brát trošku s odstupem i proto, že je Andrej Babiš v čele jen o jeden procentní bod. Ale zhruba stejná čísla mají i Tomio Okamura a Jiří Dienstbier. Tohle je trojice zhruba stejně populárních politiků, takže nejde o dominantní pozici Andreje Babiše v žebříčku, ale spíš to znamená takovou vyčkávací pozici z hlediska veřejnosti,“ míní Jan Hartl.
Spojení politické, ekonomické i mediální síly může působit problematicky
Přesto popularita šéfa hnutí ANO, jeho ekonomická a mediální síla mohou vyvolat otázku, jak by dopadl, kdyby se za necelé čtyři roky rozhodl ucházet v přímé volbě o funkci prezidenta. „Řekl bych, že naše veřejnost měla v minulosti tendenci vyvažovat. Takže když někdo v sobě spojuje sílu politickou, ekonomickou i mediální, mohlo by to třeba i při bombastické kampani působit problematicky,“ upozorňuje ředitel STEM a poukazuje na už zmíněné změny názorů veřejnosti na politika ve vztahu k jeho roli.
„Aby byl Andrej Babiš pro veřejnost v přímé volbě volitelný jako prezident, tak na ni musí působit dojmem státnické moudrosti, obratnosti v zahraničních vztazích, jistou noblesou a reprezentativitou vystupování. To jsou všechno charakteristiky, k nimž by se musel Andrej Babiš teprve dopracovat. Veřejnost ho neposoudí automaticky stejně v exekutivní roli prvního místopředsedy vlády a ministra financí a jako prezidenta. To je přece jen něco jiného. A něco jiného je také nepřímá a přímá volba. A záleží samozřejmě i na sestavě ostatních kandidátů,“ uvádí Jan Hartl, jaké skutečnosti by měly vliv na případnou Babišovu kandidaturu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
