„Podíl lidí, kteří by se vysloveně řídili výzkumy, je velice malý. Celkově podíl lidí, kteří nějakou měrou k volebním výzkumům přihlížejí, podle jejich vlastní výpovědi činí něco kolem 40 procent,“ uvedl Hartl.
Pozastavil se nad tím, že zákon zakazuje tři dny před volbami zveřejňovat průzkumy, zatímco na různé „tipovačky“ či předvolební kampaň se tento zákaz nevztahuje. Mnoho voličů se přitom podle sociologa rozhoduje povrchně na poslední chvíli, a snadno tak podléhá cíleným emocím v koncovkách volební kampaně.
To patří k důvodům rozdílů mezi výsledky voleb a průzkumů, které nemohou s určitostí předvídat, kdo nakonec k volbám přijde, upozornil Hartl. Například podle zářijového průzkumu agentury Median byla více než polovina pravděpodobných voličů stále nerozhodnuta, zda a koho bude volit.
Vliv na výsledky průzkumu má také to, zda respondenti odpovídají na otevřenou či uzavřenou otázku, tedy zda mají uvést stranu podle svého výběru, nebo ji vybrat z připraveného seznamu, což byl případ posledního průzkumu CVVM. „Různé typy výzkumů, prováděné různými technikami a různou metodikou, přinášejí pochopitelně odlišné výsledky. V základních tendencích, trendech, ve věcných závěrech – a třeba ne v dílčích číslech – se výzkumy až překvapivě shodují,“ poznamenal Hartl. „Průzkum určuje agendu, kdo je relevantní strana a kdo ne,“ uvedl také zakladatel serveru KohoVolit.eu Michal Škop.
Před minulými sněmovními volbami před čtyřmi roky stanovily nejpřesněji pořadí stran v dolní komoře agentury TNS Aisa a STEM. Poslední předvolební průzkumy CVVM, Median i ppp factum kladly KSČM na druhé místo, které nakonec obsadilo ANO v poměrně těsném závěsu za vítěznou ČSSD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
